


Vdova po exprezidentovi Dagmar Havlová a Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 chtějí zachovat Cenu Václava Havla za lidská práva. Sdělily to v úterý ČTK v reakci na pondělní oznámení Knihovny Václava Havla, že se na organizaci nebude podílet.

Cílem Havlové a nadace je cenu udělovat i letos, jednají o tom podle sdělení se všemi relevantními partnery. Cenu označily za jeden z nejvýznamnějších projektů nesoucích odkaz Václava Havla.
„Jsme připraveni poskytnout licenci k užití jména Václava Havla i prostory Pražské křižovatky pro slavnostní udělení Ceny a doprovodnou konferenci a podílet se tak společně s Nadací Charty 77 a Parlamentním shromážděním Rady Evropy na udělení Ceny Václava Havla za lidská práva,“ stojí v prohlášení Havlové a nadace.
Knihovna v pondělí oznámila, že se na organizaci Ceny Václava Havla podílet nehodlá, protože nemůže používat jméno exprezidenta v názvu projektu. Spoluzakladatelka knihovny Dagmar Havlová v červnu odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou. Knihovna po Havlově smrti v roce 2011 stála u zrodu lidskoprávní ceny s jeho jménem.
Knihovnu letos nejdříve opustili dosavadní donoři, především Bakala Foundation a Komárek Family Foundation. Vedly k tomu spory mezi zaměstnanci knihovny a jejím ředitelem Tomášem Sedláčkem. Sedláček podle pondělního oznámení už knihovnu nepovede. V následujících měsících by měla správní rada vyhlásit výběrového řízení, chce také ustavit nový tým.
Cena Václava Havla za lidská práva vyzdvihuje mimořádný počin v ochraně lidských práv v Evropě i mimo ni. Je spojená s odměnou 60 000 eur (zhruba 1,5 milionu Kč). Od roku 2013 ji dosud udílelo Parlamentní shromáždění Rady Evropy spolu s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77.
V posledních letech jméno laureáta organizátoři zveřejňovali na konci září. Loni cenu získal ukrajinský novinář Maksym Butkevyč, vězněný v Rusku. Před ním se nositelkou ceny stala pozdější laureátka Nobelovy ceny za mír, bojovnice za politickou svobodu a práva občanů Venezuely María Corina Machadová. V roce 2023 Cenu Václava Havla obdržel britsko-indický spisovatel Salman Rushdie.



Poplach na východním křídle Severoatlantické aliance v Lotyšsku zasáhl v pátek i stovky poutníků v Agloně, kteří se před hrozbou ukryli ve sklepě katolického gymnázia. Zásah spojeneckých stíhaček NATO nakonec incident ukončil a lotyšské úřady oznámily, že nejsou hlášena žádná zranění ani škody. Podobné situace se ovšem mohou podle armády opakovat.



Oblíbený chorvatský Omiš se během noci proměnil v město v sevření plamenů. Silný vítr hnal požár k domům, stovky lidí musely pryč a nejméně 19 lidí utrpělo zranění. Na místě pomáhají také čeští policisté, kteří v Chorvatsku hlídkují s místními kolegy.



Nastává další víkend, kdy teploty překročí třicet stupňů, v sobotu i třicet pět. Problémy s vyprahlou zemí a klesajícími zásobami vody se tak prodlouží. Voda se už i ve střední Evropě stává strategickou surovinou.



Dva lidé v pátek ráno zemřeli při ruském dronovém útoku v severoukrajinské Sumské oblasti. Podle regionální vojenské správy je obětí 29letá žena a její devítiletý syn. Ve čtvrtek večer Rusko podniklo rozsáhlý útok na Kramatorsk a jeho předměstí, úřady hlásí jednoho mrtvého a 17 zraněných.



Hned dvakrát tento týden rozvířila ospalý prázdninový mediální provoz osobnost Václava Moravce. Moderátor poté, co zkraje roku po 21 letech opustil Českou televizi, na jaře spustil svůj nový projekt. A zatímco jeho bývalá kolegyně z ČT Jana Peroutková tvrdí, že si pěstoval kult osobnosti, mediální konkurence řeší úspěšnost jeho nové publicistické platformy.