Celníci v NDR kontrolovali na hranicích se Západem i mrtvoly, báli se emigrace

ČTK ČTK
22. 9. 2019 12:20
I mrtvoly kontrolovali východoněmečtí celníci před pádem režimu na hranicích se západním Německem, aby zabránili tomu, že někdo takto "maskovaný" z komunistické Německé demokratické republiky (NDR) uprchne na Západ. V rozhovoru to řekla Susana Baumgartlová, vedoucí památníku na bývalém hraničním přechodu Marienborn, který ležel na dálnici vedoucí ze západního Německa přes NDR do západního Berlína.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

"Skutečně se koukali do rakví a kontrolovali, jestli je ten dotyčný opravdu mrtvý," říká Baumgartlová. Celníci, z nichž většina patřila k východoněmecké tajné policii Stasi, podle ní také důkladně kontrolovali nemocné převážené přes hranici mezi oběma německými státy. Pro takové kontroly, které se pochopitelně nemohly uskutečňovat pod širým nebem, byla v areálu hraničního přechodu Marienborn vyčleněna budova dvojgaráže o půdorysu zhruba osm krát pět metrů.

Vedle obav z útěků východních Němců ke kontrolám vedly i pokusy o pašování nepovoleného zboží. "Sledovali, jestli větší auta jako záchranky nejsou nějakým způsobem upravená a jestli nepřeváží ještě něco navíc, než co mají povolena," poznamenává Baumgartlová. Sama ale neví o případu, že by se někdo skutečně Marienborn pokusil překročit a vydával se přitom za mrtvolu.

O svérázné pokusy o útěk z nesvobodné země ale ani tak nebyla nouze. "Slyšela jsem od celníků o případu, kdy se jeden člověk pokusil utéct schovaný mezi dobytek v přívěsu kamionu. Ale objevili ho. Jiný uprchlík se schoval do betonové roury v nákladu a svůj pach maskoval zkaženým masem, aby ho nevypátrali speciálně vycvičení psi," vypráví.

Většinu času ale tisícovka zdejších celníků a dalších zaměstnanců trávila zcela běžnými kontrolami, během nichž v letech před pádem berlínské zdi v roce 1989 odbavovala přes 12 tisíc aut denně. Jen v roce 1985 přes přechod v obou směrech projelo 4,5 milionu aut, z nichž velká většina - 3,7 milionu - směřovala do a ze západního Berlína. Pro ten dálnice vedoucí z Hannoveru přes Marienborn a východoněmecké Sasko-Anhaltsko a Braniborsko představovala nejdůležitější spojení se Spolkovou republikou Německo.

"Norma pro celníky byla, aby se v každém z odbavovacích pruhů snažili zvládnout 100 aut za hodinu," říká Baumgartlová, podle níž tak bylo jasné, že ne u všech vozů mohla být kontrola podrobná. Cestujícím mezi oběma částmi západního Německa se od začátku 70. let kontrolovaly doklady, ale podrobnější prohlídka vozu, k níž byly k dispozici i speciální přístroje, včetně rentgenu, se uskutečnila jen v případě podezření.

Jinak tomu bylo u cestujících do východního Německa nebo lidí, kteří dále směřovali do Československa či Polska. "U těch se vždy uskutečnila i celní kontrola, která sestávala přinejmenším z otevření kufru a motoru auta a prohlídky zadní sedačky," popisuje šéfka památníku. Návštěvníci NDR navíc měli povinnost si na osobu a každý den pobytu v zemi vyměnit západoněmecké marky v poměru jedna ku jedné za ty východoněmecké. Komunistická země tak získávala valuty, jichž měla obrovský nedostatek.

Dohled nad cestujícími ale nekončil na hraničním přechodu vybudovaném v letech 1972 až 74. I dálnici směrem na Berlín křižovali celníci a agenti Stasi, kteří hlídali také všechna odpočívadla. "NDR bylo jasné, že ta tranzitní cesta je nebezpečnou spojnicí a že je tak trochu otevřenou hranicí. Existují proto i podrobné nákresy této trasy se všemi možnými skrýšemi, které by někdo mohl využít," vysvětluje Baumgartlová.

Bez víz, zvláštních povolení a podrobných kontrol se východní Němci přes přechod poprvé dostali až 9. listopadu 1989, kdy padla berlínská zeď. Kontroly cestujících pak kompletně ustaly 30. června 1990, tedy pár měsíců před znovusjednocením Německa.

Na přechodu do té doby při pokusu utéct z NDR přišlo o život sedm lidí, na celé vnitroněmecké hranici zhruba 330. Dalších 140 obětí si vyžádala berlínská zeď.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 minutami

Ondra ovládl na SP v Číně kvalifikaci v lezení na obtížnost

Adam Ondra vyhrál na Světovém poháru v Číně kvalifikaci v lezení na obtížnost, ve kterém se letos stal mistrem světa i Evropy. Český reprezentant byl jedním z osmi lezců, kteří vylezli až na vrchol obou kvalifikačních cest a může navázat na prvenství v předchozích závodech v Chamonix a Kranji.

S lídrem průběžného pořadí SP postoupil do nedělního semifinále z desátého místa také Jakub Konečný, který na takzvaný top dosáhl v prvním kole. A mezi 26 nejlepších se probojoval i Martin Stráník, který se na vrchol dostal při druhém pokusu.

V kvalifikaci lezení na rychlost se Ondrovi, české naději pro olympijský závod v kombinaci, podle očekávání tolik nedařilo a skončil padesátý. Ve své nejslabší disciplíně Ondra startuje kvůli umístění v žebříčku, na základě kterého bude moci v listopadu nastoupit do závodu v Toulouse, v němž bude ve hře účast na olympijských hrách. Na srpnovém MS v Japonsku se mu kvalifikovat do Tokia nepovedlo.

Do vyřazovacích bojů pro 16 nejlepších "sprinterů" nepostoupil ani vicemistr světa Jan Kříž, který obsadil 24. místo.

SP ve sportovním lezení v Sia-menu (Čína):

Rychlost:

Muži: 1. Čung Čchi-Sin (Čína), 2. Rudackij, 3. Děulin (oba Rus.), …v kvalifikaci 24. Kříž, 50. Ondra, 60. Stráník (všichni ČR).

Konečné pořadí (po 6 závodech): 1. Mawem (Fr.) 329, 2. Děulin 312, 3. Muhammad (Indon.), …10. Kříž 162.

Ženy: 1. Susantiová (Indon.), 2. Sung I-Ling (Čína), 3. Krasavinová (Rus.).

Konečné pořadí (po 6 závodech): 1. Sung I-Ling 460, 2. Jaubertová (Fr.) 355, 3. Susantiová 333.

Další zprávy