V týdnu město duchů, o víkendu moravské Beverly Hills. Starostu tu chválí i opozice

Budova architektonicky výjimečného hotelu, který zdobí nepřehlédnutelné sochy výtvarníka Davida Černého.
V roce 2011 vznikla u golfového hřiště v Čeladné nová místní dominanta, protáhlá budova architektonicky výjimečného hotelu, ozdobeného nepřehlédnutelnými sochami výtvarníka Davida Černého.
Údolí horské bystřiny Čeladenky si v posledních letech oblíbili slavní sportovci, byznysmeni i politici. Láká je sem i golfový areál se dvěma 18jamkovými hřišti. Ve vsi dnes trvale žije 2800 lidí, od roku 2001 se jich přistěhovalo zhruba sedm stovek. Dalších několik set tu má rekreační domy či byty.
Jeden z nejnovějších apartmánových domů v samém centru Čeladné vyrostl v bezprostředním sousedství starší zástavby.
V posledních letech ale vyrostla v obci i řada hotelů. Do Čeladné tak přijíždí také hodně těch, kdo tam žádnou nemovitost vyloženě nevlastní, často milovníci golfu. Nedávno tu ale postavili i moderní lázně s názvem Beskydské rehabilitační centrum.
Foto: Jiří Zerzoň
Martin Biben Martin Biben
6. 10. 2018 7:15
Vzduch v moravské obci Čeladná má daleko k ideálu. Vládce a favorit voleb je tady ale jasný - starosta, který varuje před uprchlíky.

Čeladná - Nad více než tisíc metrů vysokými nedalekými beskydskými vrcholy Velké a Malé Stolové visí tmavé nasáklé mraky, ze strání se vypařují chomáče mlhy. Pětice golfistů táhne po jasně zeleném trávníku pomalu a klidně své bagy. Dešti čelí stejně vyrovnaně jako obří postavy vytvořené z naleštěných ocelových kostek u blízkého hotelu Miura. 

Největší golfový areál v Česku vznikl v podbeskydské Čeladné v roce 2001. Od té chvíle se vesnice, kde se už v 17. století tavilo železo v dřevouhelné vysoké peci, začala měnit na luxusní podhorské turistické středisko. Dostala nové náměstí, vyrostla tu řada hotelů, drahých vil a apartmánových domů.

V roce 2011 pak vznikla u golfového hřiště nová místní dominanta, protáhlá budova architektonicky výjimečného hotelu, ozdobeného nepřehlédnutelnými sochami výtvarníka Davida Černého. Dnes proto Čeladné, kam se za poslední roky přistěhovaly nebo si tu pořídily domy či byty stovky movitých lidí, mnozí přezdívají moravské Beverly Hills. 

Zastavěné údolí horské bystřiny Čeladenky je už roky místem, kde spolu ve větší míře než kdekoli jinde musí vyžít domorodci s přistěhovalci či víkendovými návštěvníky. "Jsme tu moc spokojení, je to tu takové rodinné, klidnější, čisté, pomalejší. Ostrava, odkud jsme přišli, je rychlá, špinavá, hektická. Už bych se tam nechtěla vracet," říká na dětském hřišti uprostřed vsi Kateřina Urbanová, která se do Čeladné přistěhovala s rodinou v roce 2014.

Mnozí starousedlíci to ale vidí trochu jinak. "Dřív tu býval opravdu klid, čistší vzduch, daleko více zeleně. Teď přes vesnici valí jedno auto za druhým. A nově vybudované čtvrti připomínají spíše města duchů, nikdo tam stejně nežije," svěří se na příjezdu od Frenštátu, kde stojí více původních domů, pod podmínkou anonymity muž důchodového věku.

Zdravé ovzduší? Ne tak docela

Klid tu dříve panoval určitě větší, ohledně čistoty ovzduší je to však s Čeladnou složitější. Údolí, do kterého jezdí děti z Ostravska za čistým povětřím, mělo s čistotou vzduchu podle měření Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) až do roku 2014 problémy. Množství prachu tu přesahovalo v roce 2013 denní limit 45krát za rok, limit je přitom 35krát. Lepší ovzduší v té době měly i některé čtvrti v Praze. V dalších letech sice prachu ubylo, k ideálnímu stavu měl ale vzduch v lokalitě stále daleko. Znečištění překročilo normy 22krát za rok 2015 a 14krát v roce 2016. 

Dlouholetý starosta obce Pavol Lukša ale výsledkům měření nepřikládá velkou váhu. "Stanice ležela až za naším katastrem. Byla vlastně v sousední obci Pstruží, navíc blízko hlavní silnice. Upozorňoval jsem na to ČHMÚ a naštěstí ji v roce 2017 zrušili," řekl Lukša. Že by důvodem odstranění stanice byl tlak obce, Vladimíra Volná z ostravské pobočky ČHMÚ odmítá. "Místo Čeladné vznikla nová stanice na lokalitě Ostravice-golf, která je z hlediska reprezentativnosti území vhodněji umístěná," uvedla.

Na kvalitě vzduchu v Čeladné to ale nejspíš příliš nemění. I nová stanice, která je umístěna na volném prostranství, vzdušnou čarou necelé dva kilometry od centra Čeladné, letos zaznamenala jednadvacet překročení limitů obsahu prachu v ovzduší. "Na vině je zejména lokální vytápění, má to vliv na celé údolí," poznamenala Volná.

Čeladná ožívá až o víkendech

Ve vsi dnes trvale žije 2800 lidí, od roku 2001 se jich přistěhovalo zhruba sedm stovek. Dalších několik set tu má rekreační domy či byty. Je proto velký rozdíl mezi návštěvou Čeladné ve všední dny a o víkendu, za hezkého či mizerného počasí. Rozlehlá a velmi dobře vybavená dětská hřiště jsou přes týden často nevyužitá, poloprázdné bývají i kavárny, restaurace. 

Opuštěně vypadá i všech sedm apartmánových domů luxusního resortu Farské lúky, který leží na příjezdu od Frýdlantu nad Ostravicí, a mrtvo je i u domu, u jehož vchodu je do trávy zapíchnutá golfová tabulka s nápisem Vchod pouze pro hráče. 

Pavol Lukša (56 let)
Autor fotografie: Ludvík Hradilek

Pavol Lukša (56 let)

Vystudoval střední Lesnicko-technickou školu v Hranicích, starostou Čeladné se stal poprvé v roce 1994, tehdy ještě jako člen KDU-ČSL, které byl dokonce v letech 2005 až 2006 místopředsedou. A s přestávkou mezi roky 2004 až 2006 je šéfem radnice stále, i když v roce 2009 lidovce opustil a stal se místopředsedou TOP 09. Z ní ale odešel v roce 2016. V nynějších volbách Lukša kandiduje za už třetí politické uskupení, tentokrát sdružení Dobrá volba, které sám založil. Lukša kromě starostování stihl být i náměstkem moravskoslezského hejtmana, v letech 2010 až 2013 byl za TOP 09 i poslancem. Je ženatý, jeho manželka Jaroslava je zdravotní sestrou. Má tři děti - Martina, Lucii a Vojtěcha.

Venku není vidět ani místní, kteří většinou dojíždějí za prací do blízkého Frýdku-Místku či do Ostravy a vracejí se až večer. Některé byty či vily si navíc jejich majitelé pořídili jen proto, aby vhodně uložili své peníze. Třípokojový byt o 90 metrech čtverečních tady přijde zhruba na čtyři miliony, ceny se pohybují mezi 30 až 50 tisíci za metr čtvereční a jdou stále nahoru.

Mužem, který je považován za otce proměny sídla, je právě starosta Čeladné Lukša, který vsi vládne s dvouletou přestávkou od roku 1994. Udělat z protáhlé původně nijak pohledné vsi moravský Špindlerův Mlýn se rozhodl už na konci devadesátých let.

Vesnice si kvůli tomu jako počáteční investici půjčila více než 100 milionů korun a významně jí pomohly i peníze bohatého a vlivného byznysmena Stanislava Prose (jméno a datum narození shodné s Prosovými údaji se vyskytuje v několika svazcích tzv. Cibulkových seznamů). Ten vydělal v devadesátých letech na obchodech s koberci a cennými papíry, zbohatl i při privatizaci Karvinských tepláren a OKD a v Čeladné vybudoval golfový areál se dvěma 18jamkovými hřišti. Ve vsi krom toho vyrostlo na místě starých kasáren nové náměstí, desítky apartmánových domů, řada hotelů, moderní lázně s názvem Beskydské rehabilitační centrum, bazén, bobová dráha, dvě sjezdovky, nové železniční nádraží. Je tu i základní škola, dvě školky, sportovní hala, fotbalové hřiště s novou tribunou, pošta a lékárna. 

Víkendy tu tráví slavní 

Své bydlení si v Čeladné postavili slavní sportovci, byznysmeni i politici. Například hokejista Petr Čajánek, předseda představenstva největšího zdravotního impéria Agel Tomáše Chrenka Filip Horák, podnikatel v energetice a muž, co pomohl vydělat expremiérovi Stanislavu Grossovi, Richard Kučík a expolicista Vladimír Ustyanovič, bývalý poradce někdejšího premiéra a dnes prezidenta Miloše Zemana. Dům si tu staví bývalý ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, byt si koupil sponzor prezidentské kampaně Miloše Zemana z roku 2013, bývalý exekutor a podnikatel František Gajdoš.

Lukša samozřejmě považuje rozvoj obce za svůj velký úspěch. Je hrdý i na to, že se při něm obec nijak výrazně nezadlužila. "Obec je finančně zdravá. Poslední splátku dlouhodobého úvěru více než 100 milionů korun, ze kterého dnes zbývá přibližně 26 milionů korun, bychom měli uhradit ve čtvrtém kvartále roku 2020," uvedl.

Kritizovat Lukšu a vůbec radnici se v Čeladné nenosí. Těsně před volbami, ve kterých starosta kandiduje za vlastní sdružení Dobrá volba, tady nebylo snadné najít neanonymního oponenta. "Pan starosta udělal pro obec strašně moc, určitě bych ho volila," říká například Kateřina Urbanová a podobně hovoří mnozí další. Starostu chválí dokonce i Libor Chromčák, lídr místní kandidátky ODS, která byla v uplynulém volebním období v opozici. "Obec v zásadě vzkvétá, on je úspěšný budovatel, po profesní stránce mu nemám co vytknout," řekl.

Autorita, která varuje před uprchlíky

I zastupitelka Jana Ožanová ze sdružení Respekt Čeladná, které se už nyní volebního klání neúčastní, uznává, že přínos starosty Lukši pro obec je značný. Několik vad na kráse jinak prosperující vesnice ale našla. "Chybí tu možnost trávení volného času pro teenagery, odrostlejší děti. Vídala jsem některé na zastávkách, jak kouří trávu. Problém s drogami, který je ve Frýdlantě značný, tak hrozí přenesením sem. V poslední době ale začala výstavba venkovní posilovny, doufám, že obec bude v tomto trendu pokračovat," říká žena, která se do Čeladné přistěhovala v roce 2006 z Ostravy.

Nebezpečí podle ní představuje i doprava na hlavní silnici. "Bylo by třeba ji zpomalit pásy nebo semafory," míní. Lukša dopravní problém uznává. "Na silnici druhé třídy to ale půjde těžko, spíš to chceme vyřešit obchvatem," říká. 

Ožanové vadí i chování starosty, které je někdy příliš autoritativní. "Není od něj cítit, že by měl zájem vyslechnout názory ostatních, ale v poslední době vnímám posun k lepšímu," říká ekonomka, která pracuje v lázních v oddělení marketingu.

Za zmínku stojí i obecné politické postoje, které Lukša vyjadřuje na svém Facebooku či blogu. "Jako vždy na palubě 'samé ženy, bezbranné děti a starci' a my budeme plakat a dupat nožičkami, alespoň jich několik přijměme, ať nevypadáme před obchodníky s těmito lidmi tolerovanými levicovým elitami EU nehumánně," píše Lukša například k fotografii, na které jsou na člunu plném uprchlíků vidět pouze mladí muži. "Ti lidé by se v Evropě měli chovat jako na návštěvě, přijímat naši kulturu a zvyky, stejně jako když naši lidé odcházeli v roce 1968. To se ale velmi často neděje," dodal pro Aktuálně.cz.

Ne všichni v obci se s takovými komentáři ztotožňují. "Obecně se mi kampaň postavená na zastrašování nelíbí, i když uznávám, že jsem v obci v menšině a do komunální politiky to samozřejmě nijak nezasahuje," míní Ožanová. Podobné Lukšovy názory byly i důvodem jeho rozchodu s TOP 09. "On se se stranou názorově rozcházel, ať už se to týká jeho sympatií k Rusku, nebo ke xenofobům," komentoval to v roce 2016 předseda strany Miroslav Kalousek.

Sám Lukša se dnes k celostátní politice vyjadřovat nechtěl, v době rozchodu s TOP 09 uvedl, že její politika obsahuje pouze útoky, agresivitu a nenabízí žádná řešení. "Zcela opomíjí práci ve prospěch občanů ve městech a obcích a soustředí se pouze na témata, která neřeší prakticky žádné problémy občanů, a tím se pro mě stává neakceptovatelnou," řekl tehdy Aktuálně.cz.

Podle moderní dotykové úřední desky obce u vchodu do obecního úřadu se však Lukša s TOP 09 stále nerozloučil. Zahraniční turisté se tady v angličtině dozvědí, že starostou obce Cheladna je Pavol Lukša z T0P 09. "To určitě není žádný vstřícný signál. Ale je pravda, že jsem v roce 2014 za TOP 09 zvolený byl, nechci to popírat," vysvětluje.

Kyselice de luxe. Špičkový šéfkuchař a nečekané umění. Gastromapa zdraví z Čeladné

Kyselice de luxe. Špičkový šéfkuchař a nečekané umění. Gastromapa zdraví z Čeladné | Video: Economia
 

Právě se děje

Další zprávy