Co malé strany na přepočtu hlasů trápilo, nyní by v koalici ocenily, říká politolog

Pavel Švec Pavel Švec
3. 2. 2021 13:34
Kdyby se politici do října nedohodli na novém způsobu, jak se budou hlasy přepočítávat na poslanecké mandáty, bylo by to naprosto bezprecedentní, říká politolog Lukáš Hájek. "My teď vlastně máme děravý zákon, na jehož základě se volby prakticky nemohou konat, protože chybí onen přepočet hlasů na mandáty," vysvětluje politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Poslanecká sněmovna
Poslanecká sněmovna | Foto: ČTK

Ústavní soud zrušil část volebního zákona pro porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. A platí to už pro sněmovní volby na podzim. Jaké kroky nyní musí podniknout parlament, aby se volby konaly v řádném termínu?

Všechny strany jsou samozřejmě tlačeny k tomu, aby se na určitých pravidlech dohodly, protože máme jasně stanovený termín voleb. Čili nyní se musí připravit úprava zákona o volbách, na které se musí shodnout jak poslanci, tak senátoři a následně ji podepsat prezident.

U tohoto zákona není potřeba ústavní většina?

Toto je běžný zákon, tedy stačí, aby prošel prostou většinou. Specifikem je pouze to, že poslanci nemohou senátory přehlasovat, takže obě parlamentní komory se musí shodnout.

Čili zákonodárci musí během osmi měsíců, které zbývají do voleb, primárně vymyslet nový způsob přepočítávání hlasů na poslanecké mandáty…

Lukáš Hájek, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
Lukáš Hájek, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy | Foto: Lukáš Hájek

Přesně tak. Ústavní soud zrušil dvě hlavní věci. Za prvé aditivní klauzuli pro koalice (potřebných 10 procent pro dvojkoalice, 15 procent pro trojkoalice…). V tomto případě neočekávám, že by parlament něco vymýšlel, prostě je to zrušená věc a platí jen hranice pět procent pro jakýkoliv politický subjekt. A za druhé jde o zmiňovaný přepočet hlasů na mandáty, který nyní rozhodnutím Ústavního soudu zmizel, a je nutné se domluvit na novém způsobu. Dosud to bylo tak, že přepočet probíhal na úrovni krajů, nyní může přepočet probíhat například ve více fázích. To je ale skutečně jedna z variant, dohodnout se musí zákonodárci.

Co by se stalo, kdyby se zákonodárci nedohodli?

To by bylo naprosto bezprecedentní. My teď vlastně máme děravý zákon, na jehož základě se volby prakticky nemohou konat, protože chybí onen přepočet hlasů na mandáty. Můžeme se nicméně odkázat na reformu z roku 2000, kdy se dělala poslední zásadní změna volebního zákona, kterou Ústavní soud tehdy zrušil. A pak se narychlo přijímala úprava, která platí dodnes. Čili zde máme příklad, že se nakonec strany nějak dohodly, byť dnes vidíme, jak to dopadlo. Věřím tomu, že se poslanci a senátoři dohodnou, protože volby musí proběhnout na základě zákona a nikdo by neměl chtít operovat s nějakými extrémními variantami - například že by se nějak prodlužovalo volební období a podobně.

Dosavadní volební systém do jisté míry znevýhodňoval malé strany a koalice, to odpadlo. Čili na novou úpravu se nemusí dominantní subjekt, jakým je hnutí ANO, dívat úplně pozitivně, myslíte, že dojde ve sněmovně ke shodě?

Určitě to bude velká politická hra. Všechny volební systémy přinášejí výhody i nevýhody a každá z těch stran bude samozřejmě přistupovat k jednání s tím, co je pro ni v danou chvíli výhodné a co ne. Komplikované je to nejen kvůli tomu, že máme velké a malé strany, ale nyní i koalice. Čili STAN nebo TOP 09 se nyní nebudou chovat jako malé strany, protože jsou součástí velké koalice. Takže obě tyto strany ještě s lidovci se mohou radovat, že zmizely částečně diskriminační prvky pro malé politické subjekty, které by jim standardně škodily, pokud by kandidovaly samostatně, ovšem nyní jsou v koalici.

A takoví starostové společně s Piráty se v předvolebních průzkumech dostali na úroveň hnutí ANO. Čili stejně tak, jak bude případná nová úprava teoreticky méně výhodná pro hnutí Andreje Babiše, tak to bude méně výhodné i pro tuto koalici, protože jsou už stejně velcí. To nepochybně bude hrát při jednání obrovskou roli.

A nevznikne zrušením určitého znevýhodnění malých stran pnutí v koalicích, aby šly do voleb samostatně?

Co se týče malých stran, jako je TOP 09, KDU-ČSL či STAN, tak těm strašák potřebných pěti procent nezmizel, čili nemají důvod opouštět koalice. Pokud se díváme na větší strany, což jsou Piráti a ODS, tam je to něco jiného. Nicméně vše samozřejmě závisí na tom, jak se nakonec budou hlasy voličů na mandáty přepočítávat, což nyní nevíme. Dokud nebude znám systém finálního přepočtu, tak není úplně jasné, jestli nebude pro takovou ODS výhodnější jít do voleb samostatně a mít pro sebe více míst na kandidátní listině, či nikoliv. My teď víme jen to, že starý přepočet neplatí.

 

Právě se děje

Další zprávy