Čechům chybí léky. Firmy je kvůli slabé koruně vyvážejí

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
12. 2. 2015 5:30
Distributorům se vyplatí zpeněžit léčiva za hranicemi. Zvlášť nyní, při záměrném oslabení koruny po intervenci České národní banky, je výdělek firem ještě tučnější.
Lékárna, ilustrační foto
Lékárna, ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Pokud by lék pravidelně neužívala, ohrozila by nejen sebe, ale také své ještě nenarozené miminko. Trpí totiž nebezpečnou žilní trombózou, která může kdykoliv přerůst v plicní embolii. Přesto se dvaatřicetiletá Andrea Procházková ptá po medikamentu fraxiparin marně. V řadě českých lékáren chybí. Stejně jako stovky dalších přípravků.

Důvod? Distributorům se vyplatí lék zpeněžit za hranicemi, a ne na domácím trhu. Zvlášť nyní, když je koruna po intervenci České národní banky oslabená, je výdělek firem vyšší. Podle oslovených odborníků vzrostly zisky distributorů s léky nejméně o deset až patnáct procent.

"Léků, které na českém trhu chybí, je skutečně stále více. Problém s výpadky léků prohloubila událost, od které by to nikdo nečekal - intervence České národní banky a oslabení koruny," potvrzuje poslanec a současně farmaceut Jiří Skalický z TOP 09. Situaci dokresluje konkrétními čísly: zatímco ještě před čtyřmi lety vyvezli distributoři léky za 4,3 miliardy korun, v loňském roce už to bylo téměř o miliardu víc.

Jakmile se totiž nůžky mezi cenami v Česku a v zahraničí kvůli slabší koruně rozevřely, vyvolalo to dva efekty: české lékárny mohly nakoupit za předem daný balík peněz mnohem menší počet náhle dražších zahraničních přípravků. Výběr se tedy českým pacientům snížil.

Kurz koruny

Prosinec 2012

  • EURO bylo k dostání za 25,54 českých korun

Prosinec 2013

  • EURO bylo k dostání za 27,47 českých korun (+ 7,55 %)

Prosinec 2014

  • EURO bylo k dostání za 27,88 českých korun (+ 9,16 %)

Léky se pak ale zároveň staly ještě lákavějším soustem pro firmy, které se živí jejich přeprodáváním do zahraničí. Tam jsou totiž najednou přípravky v porovnání s Českem ještě dražší.

"V lékárnách tak začaly chybět i přípravky na naprosto běžné choroby. Například lék Micardis plus na vysoký krevní tlak, Protazin na alergie nebo Klacid na infekce,“ potvrzuje také viceprezident České lékárnické komory Michal Hojný.

Za hranice ovšem podle něj mizí i takzvané "centrové" léky na rakovinu, roztroušenou sklerózu nebo revmatoidní artritidu. Ty jsou totiž velmi drahé - jediné balení přijde na tisíce. Distributorům se tudíž s nimi obchodovat vyplatí.

Léky končí podle odborníků nejčastěji v Německu. "Tam putuje dokonce jedenáct procent všech reexportovaných balení z České republiky a Slovenska," přibližuje osud reexportovaných přípravků Josef Suchopár ze společnosti InfoPharm, která zpracovává mimo jiné i analýzy trhu s léky. Typickými dovozci léků jsou podle něj také Švédsko nebo Velká Británie.

Řada pacientů už proto začala hledat východisko na internetu. Buďto si snaží objednat léky z některé zahraniční online lékárny, nebo se pokouší pilulky získat od lidí, kteří léky nabízejí v diskuzích na zdravotnických webech. "Objednat" tu lze prakticky cokoliv: od antikoncepce přes viagru až po antidepresiva. "Na jednom webu jsem svůj lék v nabídce viděla. Když jsem se ale na to ptala lékaře, radši mi předepsal něco jiného," přiznává těhotná pacientka Andrea Procházková.

Podle bývalého šéfa lékového ústavu Martina Beneše mohou být totiž pilulky z webu nebezpečné. "Může jít o padělky. Nikdo si nikdy nemůže být jistý, odkud se léky vzaly a kdo je prodává," varuje Beneš před podobným nákupem. Ministerstvo zdravotnictví by se proto podle něj mělo snažit s reexporty vypořádat.

Vedení resortu už řešení opravdu připravovat začalo. Ve spolupráci s lékovým ústavem chce předložit novelu zákona, podle které by byly pilulky v českých lékárnách pod větším drobnohledem.

"Líbí se nám model, který zavedli na Slovensku. Lékový ústav bude bedlivě sledovat trendy výrobních výpadků a omezení kapacit a bude je dávat do souvislosti. Na základě toho bude přijímat opatření, například zákazem vývozu konkrétního léku," řekl šéf resortu zdravotnictví Svatopluk Němeček.

Novelu zákona by měli dostat poslanci na stůl ještě letos.

Podle některých poslanců však novela dlouhodobé řešení nepřinese. "Nejde o systémové řešení, ale krátkodobé zalepení problému," říká Jiří Skalický.

Mnohem účinnější by podle něj bylo zavést jednotnou cenu a úhradu všech léků a současně srovnat ceny s pilulek se zahraničím. "V zákoně by se potom ukotvilo, že by byli výrobci povinni vrátit určité procento z ceny léku ve formě bonusu pojišťovnám. Museli by také zaručit dostupnost léku na trhu," popisuje svou vizi farmaceut Skalický.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 13 minutami

Při nehodě auta a malotraktoru zemřel na Domažlicku starší muž

Jednu oběť má nehoda osobního auta a malotraktoru u Záhořan na Domažlicku. Auto zezadu narazilo do malého traktoru a jeho řidiče náraz vymrštil do příkopu, na místě zemřel. ČTK o tom informovala krajská policejní mluvčí Dagmar Jiroušková.

Nehoda se stala okolo 16:45 na silnici III/1836 u obce Záhořany. Řidič vozu Volvo ve věku 22 let jel ve směru od Záhořan na Spáňov. "Z dosavadního šetření vyplývá, ze řidič osobního vozidla zezadu narazil do vpředu jedoucího malotraktoru značky Vari, které řídil 77letý řidič. Po střetu byl řidič z malotraktoru vymrštěn do silničního příkopu. Při nehodě došlo k jeho zranění, kterému na místě podlehl," popsala Jiroušková.

Požití alkoholu a jiných omamných a psychotropních látek u řidiče osobního vozidla policisté na místě vyloučili. Okolnosti tragické nehody nyní policie vyšetřuje.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Bílý dům chce urychlit vyhoštění migrantů, kteří táboří na texaské hranici

Americká vláda chce urychlit vyhoštění migrantů, kteří se v uplynulých dnech utábořili na hranici mezi Texasem a Mexikem. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti oznámilo, že zajistilo nové přepravní kapacity, které umožní během tří dnů vyhostit větší množství lidí, uvedla agentura AP. U texaského města Del Rio se v pátek nacházelo podle místní policie přes 13 tisíc migrantů, kteří pochází převážně z Haiti.

Část migrantů, kteří se usadili u mostu spojujícího USA s Mexikem, americké úřady odsunuly na jiná místa. To má ulehčit přezkum, zda migranti měli právo vstoupit do USA. Pohraniční stráž a celníci počítají s tím, že v této oblasti mexicko-americké hranice budou mít od pondělí přinejmenším 400 svých příslušníků.

Americká vláda chce vyhošťovat migranty letecky do země původu. Ve skupině podle médií převažují lidé původem z Haiti. Američtí představitelé jednají se zástupci této karibské země o navracení migrantů. Americké ministerstvo by chtělo vypravit pět až osm letů denně, často ale bude záležet na dohodě s haitskými úřady. Americké úřady se také domnívají, že kvůli nebezpečí návratu do vlasti by se část Haiťanů mohla přemístit zpět do Mexika.

V texaském městě Del Rio žije zhruba 35 tisíc lidí. Město, které migrační vlny zažilo vícekrát, řídí starosta Bruno Lozano, který byl zvolen za Demokratickou stranu. Stávající vládu prezidenta Joea Bidena ale kritizuje za nedostatečnou migrační politiku na hranici s Mexikem.

Z Haiti, které patří k nejchudším státům na americkém kontinentě, odešlo v uplynulých letech mnoho lidí. Většinou směřovali do latinskoamerických států. V případě města Del Rio není jasné, proč se migranti rozhodli pro hromadný vstup do Spojených států. Podle odborníků se tak může stát i na základě mylných či falešných informací.

Zdroj: ČTK
Další zprávy