Často větrejte a udržujte větší rozestupy, radí vědci. Venku se vir aerosolem nešíří

Pavel Mazanec Pavel Mazanec
8. 3. 2021 17:25
Aerosol s virem ze sebe vypouštějí i bezpříznakoví nakažení lidé například při mluvení nebo dýchání. I proto vědci z německé Společnosti pro výzkum aerosolů zkoumali vliv aerosolu na šíření koronaviru. V uzavřených místnostech mohou kromě častého větrání pomoci i čističky vzduchu nebo výrazně větší než doporučené rozestupy. Naopak venku k přenosu viru aerosolem prakticky nedochází, uvádějí vědci.
Ve venkovním prostředí k šíření infekce prostřednictvím aerosolů podle vědců prakticky nedochází (ilustrační foto)
Ve venkovním prostředí k šíření infekce prostřednictvím aerosolů podle vědců prakticky nedochází (ilustrační foto) | Foto: ČTK

Ve venkovním prostředí k šíření infekce prostřednictvím aerosolů podle vědců prakticky nedochází. Přesto ale v početnějších skupinách lidí, kteří nedodržují minimální rozestupy nebo nepoužívají ochranné prostředky, může dojít k šíření kapénkové infekce. I proto němečtí vědci radí se takovým situacím pokud možno vyhnout.

V uzavřených místnostech podle odborníků žádné z opatření nemůže fungovat samostatně. "Je zřejmé, že nejlepší cestou ke snížení rizika infekce je kombinovat několik různých typů opatření současně," popisuje dokument, který z německého originálu přeložili čeští odborníci. Zásadní roli má především dodržování větrání, tedy výměna vydýchaného vzduchu za čerstvý. Stejně účinné jako trvale otevřená okna je i časté opakované větrání a především navození pohybu vzduchu nebo průvan. 

Obdobně jako větrání může v uzavřené místnosti pomoci také čistička vzduchu, tedy zařízení vybavené ventilátorem, který nasává vzduch z místnosti, ten pak pokračuje skrze filtry a vrací se pročištěný zpět do místnosti. Místnost se tak podle německých vědců může od virů vyčistit zhruba stejně účinně, ale bez nežádoucí ztráty tepla.

Většina čističek vzduchu používá pro zachycení částic filtr z netkané textilie. V případě domácích čističek se často používají také takzvané elektretové filtry. Jejich výhodou je, že čističkou může být proháněno více vzduchu se stejnou spotřebou energie, ovšem s nižším hlukem. "Kvůli vybíjení těchto filtrů může výrazně klesnout jejich počáteční účinnost, a proto je potřebná pravidelná výměna filtrů," upozorňuje ale dokument.

"Důležité je také zachovávání rozestupů, neboť s rostoucí vzdáleností dochází k ředění vydechovaných virů, čímž se snižuje pravděpodobnost infekce," popisují vědci. Předepsaná minimální vzdálenost může dobře posloužit hlavně při kratších setkáních. V menších uzavřených prostorách a především při delším kontaktu by ale podle odborníků měly být rozestupy co možná největší.

Trajektorie kapének aerosolu, které vycházejí zhruba ve výšce obličeje člověka. Po dobu kratšího kontaktu je z obrázku patrné, že postačí rozestup dva metry.
Trajektorie kapének aerosolu, které vycházejí zhruba ve výšce obličeje člověka. Po dobu kratšího kontaktu je z obrázku patrné, že postačí rozestup dva metry. | Foto: Gesellschaft für Aerosolforschung e. V.

Pokud respirátor netěsní, není účinný

Roušky jsou podle německých vědců schopné ochránit jejich nositele především proti právě vydechnutým aerosolům. Nicméně s rostoucím časem, po který částice zůstane ve vzduchu, dojde postupně k jejímu zmenšení vlivem vypaření vody, a roušky jsou pak pro osobní ochranu nositele méně účinné.

"V tom případě je třeba použít respirátory schopné filtrovat i jemné částice, například třídy FFP2, N95 a KN95. Ty jsou vhodné jak pro ochranu nositele, tak i jeho okolí, a to samozřejmě pouze v případě, že nemají výdechový ventil. Respirátory s výdechovým ventilem slouží pouze pro ochranu nositele a odporují tak konceptu komunitní ochrany pod heslem: Moje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání mě," popisuje vědecký dokument. 

Pro účinnou ochranu před viry je potřeba mít respirátor, který také dobře těsní na obličeji nositele. Navíc při sundávání respirátoru je nutné dávat pozor, aby se zachycené viry nedostaly na ruce a nedošlo k infekci dotykem, varují odborníci v dokumentu.

Dále se nabízejí obličejové štíty, ale ty nemají žádný filtrační efekt a zachytí jen částice o velikosti několika mikrometrů, které člověk vyprskne vysokou rychlostí například při kašlání nebo kýchání a dopadnou na štít setrvačností. "Menší částice jsou takovými štíty zachyceny nedostatečně nebo vůbec. Obličejové clony se používají pouze jako ochrana před pliváním a prskáním velkých kapek. Použití obličejových clon se tedy doporučuje pouze jako doplňková úroveň ochrany, třeba jako ochrana očí zdravotnického personálu před velkými potenciálně infekčními kapkami. Podobného výsledku lze dosáhnout také použitím ochranných či dioptrických brýlí," popsali vědci.

Závislost filtrační účinnosti ochranných prostředků na velikosti kapének aerosolu. Z obrázku je patrné, že menší částečky nezachytí hlavně látkové roušky.
Závislost filtrační účinnosti ochranných prostředků na velikosti kapének aerosolu. Z obrázku je patrné, že menší částečky nezachytí hlavně látkové roušky. | Foto: Gesellschaft für Aerosolforschung e. V.

Video: Epidemiolog IKEM Petr Smejkal - šíření viru aerosolem

Šíření viru aerosolem, Petr Smejkal IKEM | Video: Kristýna Pružinová, Blahoslav Baťa, Jakub Zuzánek
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Nové radní České televize poslanci nezvolili. Není jasné, kdy se k volbě znovu dostanou

Sněmovna v úterý čtveřici členů Rady České televize nevolila. Předseda opozičního klubu lidovců Jan Bartošek si po zhruba půlhodinové debatě k výběru televizních radních vzal přestávku do konce jednacího dne, poslanci se opět sejdou ve středu. Kdy bude výběr členů rady pokračovat, není jasné.

K odkladu volby vyzývá část opozice i Senát. Mezi adepty jsou i lidé, kteří podle kritiků představují ohrožení nezávislosti veřejnoprávní televize. Pirát Tomáš Martínek dnes neprosadil návrh, aby výběr pokračoval až potom, co sněmovní volební výbor posoudí výtky senátní mediální komise. Bartošek zase chtěl, aby se výbor zabýval zákonností postupu nynější členky televizní rady Hany Lipovské.

Zdroj: ČTK
Další zprávy