Střídání času bude pokračovat i v příštích pěti letech. Letní čas by měl do roku 2031 začínat stejně jako dosud poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu.
Vyplývá to z návrhu nařízení, které bude schvalovat vláda. Změna času měla v EU skončit v roce 2019, členské státy se ale na jednotném nastavení neshodly. S časovými přechody nesouhlasí ministr pro prevenci a sport Boris Šťastný (Motoristi). Podle něj má posun dopad na zdraví. Požaduje, aby odpovědný resort v EU vyjednával o zrušení letního a ponechání jen zimního času.
Nařízení připravilo ministerstvo práce. V podkladech píše, že se v EU negativní vliv změny času na zdraví dosud neprokázal a experti popsali jen krátkodobé potíže u několika sledovaných lidí. Resort uvádí, že dopady naznačuje výzkum vnitřních biologických hodin. Podotýká ale také, že za letního času je díky světlu do pozdějších hodin možný delší pobyt a pohyb venku. Výsledky unijní studie se očekávají do konce letoška.
Příští rok by se měl čas měnit 28. března a 31. října, v roce 2028 pak 26. března a 29. října, v roce 2029 by to bylo 25. března a 28. října, v roce 2030 pak 31. března a 27. října a v roce 2031 zas 29. března a 26. října. Na jaře se ručičky či číslice na hodinách posunou ze 2:00 na 3:00, na podzim ze 3:00 na 2:00. Jarní noční směna bude o hodinu kratší, podzimní o hodinu delší.
Čas v EU slaďuje kvůli fungování dopravy i trhu směrnice. Letní čas zavádějí všechny evropské státy kromě Ruska, Běloruska, Islandu a Grónska a dvou norských ostrovů.
Evropská komise po sílící kritice střídání času uspořádala v létě 2018 veřejné konzultace. Podle ministerstva dorazilo 4,6 milionu odpovědí. Pro zrušení časových posunů se tehdy vyslovilo 84 procent respondentů. Podle návrhu se měl čas měnit naposledy v březnu 2019. Unijní státy se ale neshodly na tom, zda trvale zvolí zimní, nebo letní dobu.
Letní čas měl snižovat spotřebu energie. Podle zjišťování z roku 2007 většina dotázaných členských zemí uváděla, že vliv na zemědělství, dopravu či cestovní ruch je minimální. Někteří experti poukazují na dopady na zdraví a vnitřní hodiny. Za přirozený označují zimní čas s dřívějším rozedněním. Zastánci letního času naopak argumentují tím, že se život proměnil, už se nezačíná pracovat s kuropěním a delší denní světlo je možné využít k relaxaci a sportu.
Ministr pro sport požaduje, aby odpovědný resort prosazoval v EU trvalé zavedení zimního času. V připomínkách uvedl, že současné poznatky potvrzují, že se vnitřní hodiny organismu synchronizují se slunečním svitem a posun na letní čas části lidí narušuje spánek, snižuje výkonnost a zvyšuje zdravotní rizika.
Průzkum agentury STEM/MARK z roku 2023 ukázal, že 40 procent dotázaných by chtělo letní čas a 31 procent zimní. Zbytku to bylo jedno. Střídání času by zrušily dvě třetiny lidí v Česku.
K vydání nařízení s termíny střídání zmocňuje vládu zákon z roku 1946. Přechod na letní čas se trvale zavedl už v někdejším Československu v roce 1979.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
„Posedlý“ Trump přejmenovává, co se mu namane. Utahuje si z něj už i známý seriál
Donald Trump jako by měl ve svém druhém volebním období jediný úkol: přejmenovat všechno, co mu přijde pod ruku. Po Mexickém zálivu a Ontarijském jezeru se teď zaměřil i na Nové Mexiko, ze kterého chce mít „Novou Ameriku“. Jeho počínání neuniklo ani tvůrcům satirického seriálu South Park, kteří se po vzoru prezidenta rozhodli přejmenovat vlastní pořad.
Komu prospěje „Lepší penzijko“? Stát na něm nevydělá, varují ekonomové
Reforma třetího důchodového pilíře, kterou koncem srpna schválila vláda, zavádí strategii životního cyklu, zvýhodňuje mladé lidi, postupně ukončuje transformované fondy a stanovuje půlprocentní poplatkový strop. Přinesou tyto změny skutečné výhody občanům i české ekonomice? U kulatého stolu Hospodářských novin o tom diskutovali ekonomové se zástupcem českých penzijních společností.
„Byl navržen, aby poslouchal. Já nikoliv.“ Muskova rebelující dcera míří proti AI i vlastnímu otci
Její otec patří k nejvýraznějším tvářím technologické revoluce, investuje do AI a vyvíjí humanoidní roboty. Vivian Wilsonová se ale vydala opačným směrem a odmítá, aby ji veřejnost definovala skrze slavného otce. „Je otravné, že si mě s ním lidé spojují,“ říká. Na otázku, zda z Elona Muska nemá strach, odpovídá ještě ostřeji: „Je to ubožák, který se chová jako dítě. Proč bych se ho měla bát?“
Pavel v pondělí přijme Babiše, tématem bude i Valné shromáždění OSN
Prezident Petr Pavel přijme v pondělí premiéra Andreje Babiše (ANO). Tématem jednání bude koordinace zahraniční politiky, zejména účast prezidenta na Valném shromáždění OSN, a další aktuální otázky. Na webu to ve středu oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře.
Politička z Babišova ANO chce „umlčet“ aktivistu. Její muž má průšvih v kolosální kauze
Lenka Vedralová je jednou z klíčových tváří pražské politiky hnutí ANO. Kandiduje na starostku Prahy 12 i na magistrát, řeší ale prekérní situaci. Její manžel Martin Vedral byl nepravomocně odsouzen za obří daňové úniky ve sledované kauze Octavian. Na případ opakovaně upozorňovali Piráti i aktivista Tony Trnka. Na toho podala Vedralová žalobu na ochranu osobnosti, soud případ projedná ve čtvrtek.