Bývalý vládní zámek Koloděje koupil magnát Chrenek

Eliška Bártová Eliška Bártová, Zpravodajská směna
25. 3. 2010 11:55
Zámek, kde dřív jednala vláda, prodal restituent za 233 milionů
Koloděje pamatují hodně. (Vládní řidiči mají dlouhou chvíli, archivní foto z roku 2004, za Špidlovy vlády.)
Koloděje pamatují hodně. (Vládní řidiči mají dlouhou chvíli, archivní foto z roku 2004, za Špidlovy vlády.) | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Bývalý vládní zámek v Praze-Kolodějích, kde se zrodila kuponová privatizace, koupila za 233 milionů firma Pura Vida. Za ní podle zjištění HN stojí ocelářský magnát Tomáš Chrenek.

Potvrzují to také informace online deníku Aktuálně.cz

Barokní zámek vláda vloni vrátila restituentovi Vítězslavu Kumperovi. Ten ho teď prodal společnost Pura Vida. Firma má akcie na majitele a svého vlastníka oficiálně neuvádí.

"Zámek s oborou byl prodán a v tuto chvíli už je na katastru zapsán nový majitel," řekl právní zástupce Vítězslava Kumpery Tomáš Chlost.

O tom, že společnost Pura Vida patří spolumajiteli Třineckých železáren a zdravotnické skupiny Agel, miliardáři Tomáši Chrenkovi svědčí také informace Aktuálně.cz.

Firma sídlí na stejné pražské adrese, jako advokátní kancelář Ladislava Janči, jenž pro Chrenka pracoval a dodnes zasedá v dozorčí radě jeho pojišťovny Agel.

Právě Chrenkův právník Jančo do roku 2008 oficiálně vlastnil firmu Pura Vida, do podzimu loňského roku stál v čele představenstva.

Jančo vystupoval také jako spoluvlastník firmy Praba, které podle obchodního rejstříku Pura Vida patří. S Chrenkem je také spojena současná předsedkyně představenstva Kateřina Kašeová. Ta působila coby jednatelka v Chrenkově firmě CHT Bohemia.

Hotel v Kolodějích nebude

Nový majitel hodlá podle televize Nova památku opravit, hotel z ní však neudělá.

Na internetu se nabídka na koupi zámku objevila 22. ledna. Původní cena byla 250 milionů korun.

Vítězslav Kumpera, vnuk posledního soukromého majitele Kolodějů, zažádal o navrácení zámku v roce 1991. Pozemkový úřad mu ho v lednu 2007 vrátil, stát se ale poté začal o zámek soudit. Tvrdil, že Kumpera požádal o vrácení nemovitosti po uplynutí lhůty.

Soudy ale pak rozhodly, že při zabavování památky byly zneužity Benešovy dekrety, a proto mohl restituent postupovat podle jiného zákona, který měl lhůtu delší. "Dekret byl použit za situace, kdy Kumperovi prokázali, že v době okupace nepostupovali nepřátelsky vůči Československu," uvedly soudy.

 

Právě se děje

Další zprávy