Bývalý ústavní soudce: Když všichni půjdou pro odškodnění k soudu, justice se zhroutí

Jan Horák Jan Horák
29. 3. 2020 16:16
Odpovědnost za omezení kvůli epidemii koronaviru nese od úterý ministerstvo zdravotnictví, zatímco předcházející dny nouzového stavu šly restrikce za vládou. Řada právních expertů varuje, že tato změna výrazně komplikuje šanci podnikatelů domáhat se po státu náhrady škody. Aktuálně.cz zaznamenalo v právnické obci i názor, že když je situace takto extrémní, musí se najít řešení mimo běžný postup.
Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci po jednání Bezpečnostní rady státu
Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci po jednání Bezpečnostní rady státu | Foto: Vláda ČR

Pětapadesátiletý podnikatel Tomáš Vodochodský provozuje v Praze tři hostince, U Vodoucha, U Slovanské lípy a U Šumavy. Vedle toho vlastní v Kostelci nad Černými lesy stejnojmenný pivovar. 14. března na něj dopadlo jedno z největších omezení, která vláda v rámci nouzového stavu přijala. Vzhledem k zákazu provozu hospod, barů a restaurací musel své pražské hostince zavřít, pivovar tak prakticky nemá kam dodávat.

"Zákaz na nás dopadl jak z čistého nebe, byla to rána z děla. Máme všude zavřeno, jakýkoliv byť minimální provoz je zbytečný," popisuje Aktuálně.cz podnikatel. Za stávajících omezení udrží své podniky v přiměřené kondici ještě měsíc. "Hromadí se nám věci, jako jsou sociální a zdravotní pojištění, mzdy za zaměstnance nebo DPH, náklady jdou to do statisíců měsíčně," popisuje s tím, že o tržby přichází v dvojnásobné výši.

Do 23. března měl jistotu, že má účinný nástroj, jak se domáhat od státu kompenzace. Vláda rozhodovala o restrikcích podle zákona o krizovém řízení. Tato legislativa jasně říká, že "stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními (…) prováděnými podle tohoto zákona."

V úterý ale statisíce podnikatelů včetně Vodochodského o tento prostředek k získání odškodnění přišly. Za omezení od toho dne neodpovídá vláda, ale ministerstvo zdravotnictví. Resort Adama Vojtěcha (ANO) restrikce uložil podle zákona o ochraně veřejného zdraví, jenž povinnost státu uhradit škody nezahrnuje. Naopak paradoxně zpřísňuje sankce za jejich nedodržení.

Lidé si řeknou, že to nemá cenu

"Zatímco krizový zákon je postavený na objektivní odpovědnosti státu, tak nyní každý dotčený člověk bude muset zvážit, jestli má vůbec možnost uhájit svůj nárok, pokud mu škoda vznikla v příčinné souvislosti s opatřením podle zákona o ochraně veřejného zdraví," řekla Aktuálně.cz advokátka Jitka Hořinová, která o možných dopadech této změny napsala odborný článek jako jedna z prvních.

Pokud by podnikatelé vedli soudní spory o náhradu škody podle krizového zákona, mohli se opřít o jeden klíčový paragraf: stát by musel dokázat, že si dotyčný způsobil škodu sám. V případě zákona o ochraně veřejného zdraví přišli podnikatelé nejen o tuto výhodu, ale hlavně o základ, na kterém by mohli svůj nárok vůbec postavit.

Advokát Pavel Uhl.
Advokát Pavel Uhl. | Foto: Ludvík Hradilek

"Dnes riziko nese jen podnikatel, realita práva tu vytváří velkou nespravedlnost. Vláda se elegantním způsobem zbavila odpovědnosti," řekl Aktuálně.cz advokát Pavel Uhl. Změna právního režimu podle advokátky Hořinové zkomplikovala situaci sama o sobě. "Je to nepřehledné. Za prvních deset dní nouzového stavu by měli lidé uplatnit škodu jedním způsobem, zatímco další dny jiným. Tím spíše si řeknou, že to nemá cenu."

V tuto chvíli mají podle advokáta Uhla podnikatelé minimální šanci najít vhodný paragraf, od kterého by se mohli při žádosti ministerstva o náhradu škody, případně v následném soudním sporu odrazit. "Jsou v relativně velké právní nejistotě, jak se k tomu soudy postaví. Mohou se opírat o nejobecnější ústavně-právní principy na ochranu vlastnictví, ale tam je šance velmi malá. Není na to žádný precedens."

Bude se hrát o důvěru justice

Podle informací Aktuálně.cz už se mezi tuzemskými soudci o nadcházejících sporech živnostníků či podnikatelů na jedné straně a státem na druhé intenzivně diskutuje. Justice se chystá na zátěž, kterou ve své novodobé historii nezažila. "Pozorně to sledujeme. Musíme se na to mentálně a intelektuálně připravit," potvrdil Aktuálně.cz soudce Nejvyššího správního soudu a jeho bývalý předseda Josef Baxa.  

Poukazuje na to, že v soudních přích nepůjde "jen" o samotný výsledek, ale i o další hodnoty. Lidé budou podle něj očekávat od soudců maximální výkon. "To budou věci naléhavé. Jestli soudy začnou fňukat, že mají moc práce a lidé mají přijít za dva roky, nebude to nikoho zajímat. Budeme hrát o udržení důvěry," zdůrazňuje. 

Špatnou komunikací hazarduje vláda s důvěrou

"Když něco důležitého neřeknete, a pak to vyjde najevo, lidé si domýšlí, proč jste to neřekli rovnou. Můžou to považovat za zradu nebo snahu netransparentně něco zařídit. Je to v prudkém kontrastu s tím, jak se vláda v minulých 14 dnech snažila hodně komunikovat a být s každou maličkostí v televizi," řekla Aktuálně.cz expertka na komunikaci z pražské fakulty sociálních věd Denisa Hejlová k tomu, že vláda vysvětlila změnu režimu omezení až za tři dny.

Sociolog Jan Herzmann v této souvislosti upozorňuje, že si vláda naběhla sama. Zmiňuje právě dlouhou sérii tiskových konferencí. "Tím vytvořila u široké veřejnosti dojem, že se všechno dozvědí prostřednictvím tiskových konferencí. To si myslím, že byla klíčová komunikační chyba," naráží na to, že o zmíněné změně režimu odškodnění rozhodl kabinet v tichosti.

Podle Herzmanna tím u části veřejnosti, primárně u podnikatelů, hazarduje se svou důvěrou. Zda o ní přijde, bude záležet na výsledku celé krize. "Pokud země epidemii zvládne dobře, bude málo zemřelých a propad ekonomiky nebude katastrofální, tak všichni aktéři budou za hrdiny a takové komunikační lapsusy budou prominuty." V opačném případě se vládě takové chyby prý sečtou.

Denisa Hejlová si při hodnocení komunikace vlády v koronavirové krizi všímá, že vláda ze všeho nejvíc jen reaguje. Expertka postrádá pohled dopředu. "Vláda by měla víc komunikovat s lidmi, kteří zažívají nejistotu, někteří už přišli o práci, směrem pozitivně do budoucna. Tedy co bude dál, co nás čeká a jak z toho ven," míní.

Vláda změnu povahy restrikcí veřejně neohlásila, několik dní ani nevysvětlila její důvody. Ministerstvo zdravotnictví ji oznámilo až ve středu odpoledne, za což se předseda Ústředního krizového štábu Roman Prymula omluvil. Deník N upozornil, že podle ministra vnitra Jana Hamáčka nápad omezení stanovit podle jiného zákona vzešel od místopředsedy Legislativní rady vlády Jana Kněžínka. "Nebudu se k tomu vyjadřovat," řekl jen.

"Vnímám to jako normální podraz, smetli nás ze stolu," hodnotí postup kabinetu podnikatel Vodochodský. "Přežijou jen silní. Ačkoliv teď neumím říct, kdo bude za této situace v oboru silný. Protože čím větší jsou firmy, tím mají větší náklady a tržby jsou nula. A z nuly něco vyhrabat nejde," dodává.

Nevyzkoušená situace nevídaných rozměrů

Pocitům, o nichž mluví podnikatel Vodochodský, rozumí bývalý ústavní soudce Stanislav Balík. Aktuálně.cz řekl, že otočka vlády nabourala oprávněné očekávání podnikatelů a živnostníků. "Jestliže jednou nastala situace, že se to řešilo podle zákona o krizovém řízení, který je na to přiléhavý, nemělo by nastat to, že se přešlo do jiné právní úpravy, která je pro poškozené nevýhodná. Jednou už ta práva nabyli a měla být respektována." 

Teprve ve čtvrtek na tiskové konferenci se členové kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) po dotazech novinářů snažili vysvětlit, proč se najednou pravidla hry v jejím průběhu změnila. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že by stát náklady na veškeré kompenzace neunesl. "Prostě to by stálo biliony a my jsme povinni zajistit i chod státu do budoucna, zajistit důchody, zajistit platy, zajistit fungování infrastruktury."

Ministryně tímto výrokem narazila na rozměr celé problematiky kompenzací, jenž možná bude pro jejich vypořádání klíčový. Aktuální krize dosahuje takových rozměrů, že ji stávající právní postupy a zvyklosti nedokážou pojmout. "Nárok těch, kterých se může dotýkat, by dosáhl takové výše, že to by stát mohlo zruinovat. Nejsem si jistý, jestli soudy budou volit odvážnou cestu, která by k takovému důsledku vedla," říká advokát Uhl.

"Když krizový zákon vznikal, nikdo si nedovedl představit, že tady bude taková nevyzkoušená situace nevídaných rozměrů," přidává se bývalý ústavní soudce Balík. Advokát Uhl proto dává ke zvážení, zda za současného stavu, kdy podnikatelé přichází o živobytí a stát si z ekonomického hlediska nemůže dovolit vyjít všem vstříc a jejich ztráty uhradit, není nutné zvolit jiný způsob řešení než soudní spory.

"Je otázka, zda by neměl stát přijmout právní úpravu, kterou bude škody částečně kompenzovat, případně zvolit jinou úpravu, která část rizika přenese rozumným způsobem na aktéry s určitou finanční podporou od státu," přemítá Uhl.

V tomto duchu lze částečně vnímat už existující opatření typu jednorázové podpory živnostníkům ve výši patnáct tisíc, odklad daňových povinností či krátkodobé částečné hrazení mezd zaměstnanců zavřených provozů.

Vláda neměla sahat k průhledné fintě

Vzhledem k očekávanému delšímu trvání stavu nouze je podle bývalého ústavního soudce Balíka namístě komplexnější dohoda obou stran, tedy státu s živnostníky a podnikateli. "Kdybych se na to díval z pohledu mediátora, řekl bych, že obě strany by to neměly hnát do extrému. Stát by neměl sahat k takové průhledné fintě (změna právního režimu), která druhou stranu vyprovokuje, a druhá strana by měla pochopit ekonomickou realitu státu."

Bývalý ústavní soudce Stanislav Balík.
Bývalý ústavní soudce Stanislav Balík. | Foto: DVTV

Balík proto apeluje na solidaritu, kterou by do jisté míry měli nést všichni zúčastnění. Podle něj je jediná cesta kompromis, ačkoliv jeho konkrétní podobu bude velmi složité nalézt. "Jestliže nedojde k dohodě, všichni to budou řešit soudní cestou a navalí se to na justici, tak se justice zhroutí. A než se to vyřeší, bude po všem. A to není v zájmu nikoho," zdůrazňuje.

Cestou soudního sporu zatím v úvodu zmíněný podnikatel Vodochodský jít nechce. Je připravený na to, s čím přijde Babišova vláda. "Upřednostňuji rozumnou dohodu, soudy jsou na dlouho," připouští. Také chápe, že kabinet musí jednat v bezprecedentní situaci. "Prostě stalo se, není to ničí chyba, že by snad někdo vymyslel virus. Vláda jedná operativně, tomu rozumím. Ale musí se najít cesta, která se zatím nenašla," uzavírá.

Vláda se odpovědnosti nezbavila, oponuje expert

V právnické obci znějí i názory, že vláda se změnou právního režimu, kdy omezení vydává ministerstvo zdravotnictví a nikoliv kabinet podle zákona o krizovém řízení, odpovědnosti za způsobené, primárně ekonomické škody, nezbavila. Přinášíme pohled experta na danou právní oblast, advokáta Jiřího Vaníčka, kterou sepsal pro Aktuálně.cz.

"V prvé řadě si je třeba uvědomit, že nadále platí krizový stav (nouzový stav) a je aktivován krizový zákon (z. č. 240/2000 Sb.). Ten v § 2 písm. b) definuje, co to je krizová situace. Toto ustanovení hovoří i o jiném nebezpečí. Článek 5 odst. 1 ústavního zákona o bezpečnosti ČR (ú.z. č. 110/1998 Sb.) pak definuje nouzový stav, kdy existuje i jiné nebezpečí, které ve značeném rozsahu ohrožuje životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. V současné době takovýmto jiným nebezpečím je epidemie koronaviru - COVID 19.

V § 2 písm. c) krizového zákona jsou definována krizová opatření jako organizační a technická opatření určená k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob. Je třeba si uvědomit, že krizový zákon neobsahuje výčet všech krizových opatření.

Právní úprava krizového řízení je roztříštěná. Proto jsou krizová opatření de facto i de iure obsažena i v dalších předpisech jako například v zákoně o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, v zákoně o integrovaném záchranném systému, v zákoně o ochraně veřejného zdraví, ve vodním zákoně, veterinárním zákoně, v zákoně o rostlinolékařské péči, ale také i v zákoně o dani z přidané hodnoty nebo v zákoně o spotřebních daních či zákoně o nouzových zásobách ropy. Samozřejmě i další zákony pamatují na mimořádné situace o počítají s opatřeními, které bude třeba mimořádně zavést.

Tyto zákony (například o ochraně veřejného zdraví, o veterinární péči, vodní zákon nebo zákon o rostlinolékařské péči) umožňují zavést mimořádná opatření i v době, kdy nedošlo ke vzniku krizové situace a kdy není vyhlášen krizový stav. V rámci těchto opatření příslušné správní orgány, včetně ústředních správních úřadů (například Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství nebo Ministerstvo životního prostředí) mohou přijmout mimořádná opatření s dopady pro celé území státu.

Krizový zákon představuje jakousi nadstavbu těchto zákonů a mimořádných opatření. To znamená, že v případě vzniku krizové situace příslušné úřady neztrácejí své postavení, ale vstupuje mezi ně další orgány (například vláda nebo hejtman kraje), který má mimořádnou pravomoc zavádět další opatření. Krizový zákon totiž nesuspenduje pravomoc jiných správních úřadů, včetně ústředních.

Tedy, pokud dojde k vyhlášení krizového stavu (například nouzového stavu jako je tomu v tomto případě) mimořádná opatření přijímaná podle zvláštních zákonů (například o ochraně veřejného zdraví nebo o veterinární péči), jakož i krizová opatření podle krizového zákona, představují krizová opatření. Proto v mezích příslušných zákonů například ministerstva zavádějí krizová opatření (byť příslušným zákonem označená jako mimořádná opatření) k řešení krizové situace.

Samozřejmě v závislosti na typu krizové situace. Ostatně § 9 odst. 4 písm. b) krizového zákona ukládá ministerstvům a jiným ústředním správním úřadům povinnost rozhodovat o činnostech k řešení krizových situací a ke zmírnění jejich následků. To znamená, že tyto orgány rozhodují o opatřeních, která jsou nutná k řešení krizových situací a tato opatření i zavádějí.

V takovém případě mimořádné opatření je de facto i de iure opatřením krizovým ve smyslu krizového zákona. Krizový zákon tímto ustanovením ukládá právní povinnost zavádět tato opatření. Samozřejmě tyto úřady tak mohou činit jedině v případě, že jiný zákon jim takovou pravomoc svěřuje. Přesně to je případ Ministerstva zdravotnictví a zákona o ochraně veřejného zdraví.

Ani § 39 odst. 1 krizového zákona na tomto stavu nic nemění. Zákonodárce patrně chtěl zdůraznit, že i zvířecí nákazy mohou vyvolat jiné nebezpečí, které může ohrožovat též životy a zdraví lidí. Každopádně toto speciální ustanovení neznamená, že jen na tyto situace se vztahuje krizový zákon. Krizový zákon pokrývá všechny krizové situace tzv. nevojenského charakteru.

Krizový zákon v § 36 odst. 1 hovoří poměrně jasně. Kdokoli byl dotčen krizovým opatřením a toto opatření mu způsobilo škodu, může se obrátit na stát s žádostí o náhradu škody. Tato odpovědnost státu za škodu je objektivní, je založena bez ohledu na zavinění. Stát se náhrady škody může zprostit jen v případě, že prokáže, že poškozený si škodu způsobil sám. Je třeba pamatovat na to, že tento nárok se musí s uvedením důvodu uplatnit písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se poškozený o škodě dozvěděl.

Byl prezentován názor, že stát hradí pouze věcnou škodu a náhradu újmy na zdraví. Tento názor je v rozporu v právní úpravou. Pro obecnou škodu (například ušlý zisk) platí § 36 odst. 1 krizového zákona. Pro náhradu věcné škody § 36 odst. 2 a pro újmu na zdraví § 36 odst. 3 krizového zákona.

Podle mého názoru pokus zříci se odpovědnosti podle § 36 krizového zákona tím, že krizové opatření bylo nově zavedeno Ministerstvem zdravotnictví, nikoli vládou, na právní úpravě nic nemění. Možnost domáhat se náhrady škody v režimu krizového zákona platí i nadále. Tedy po dobu, po kterou platí nouzový stav a všechna opatření, která byla přijata v souvislosti s řešením krizové situace, tj. koronavirovou nákazou, ať jsou to opatření vlády nebo Ministerstva zdravotnictví či jiného ministerstva nebo ústředního správního úřadu.

Každopádně, nejprve je nutné se obrátit s žádostí o náhradu škody na stát a teprve podle výsledku podat žalobu k obecnému soudu.

Na závěr si dovolím dodat, že spory o náhradu škody jsou vždy složité. To znamená náročné na čas i peníze. To se promítá také do délky soudních řízení. Každý jednotlivý případ budou muset příslušné orgány státu posuzovat individuálně a posuzovat individuálně je bude i soud.

Pokud vezmeme v úvahu, že proti rozhodnutí soudu je možné podat odvolání, poté například i dovolání k Nejvyššímu soudu, a věc může skončit i u Ústavního soudu, lze předpokládat, že takové spory budou trvat roky. Lepší je dohodnout se a uzavřít dohodu. Pravděpodobně ustoupit budou muset obě strany, stát i poškozený. V konečném důsledku jsme totiž poškozeni všichni a ještě poškozeni budeme. Myslím tím celou Českou republiku."

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Brémy podlehly Frankfurtu 0:3, Pavlenka inkasoval po 342 minutách

Fotbalisté Brém v dohrávce 24. kola německé ligy podlehli Frankfurtu 0:3 a zůstali na předposledním místě tabulky. Brankář Jiří Pavlenka byl v bundeslize překonán po 342 minutách, celý zápas za domácí Werder odehrál i krajní obránce Theodor Gebre Selassie.

Brémy prohrály poprvé po třech ligových zápasech a ztrácí dva body na šestnáctý Düsseldorf, který drží barážovou pozici. Eintracht zvítězil podruhé za sebou a poskočil na 11. příčku.

Domácí si v úvodním poločase vytvořili víc nebezpečných šancí než soupeř, ale brankář Trapp zneškodnil dalekonosnou ránu Klaasena nebo Selkeho pokus z úhlu.

Druhé dějství jasně patřilo Frankfurtu. V 61. minutě si na Kostičův centr naskočil Silva a přesnou hlavičkou překonal Pavlenku. Reprezentační gólman podruhé inkasoval v 81. minutě z rohu od nepokrytého Ilsankera a hostující náhradník ještě v poslední minutě uzavřel skóre hlavou.

Hráči Werderu potvrdili pozici nejhoršího domácího týmu německé ligy, v aktuální sezoně na Weserstadionu ze 14 utkání získali pouhých šest bodů a vyhráli jen v září nad Augsburgem (3:2).

před 6 hodinami

V případě Maddie McCannové, jež zmizela před třinácti lety, je podezřelý Němec

Němečtí vyšetřovatelé podezřívají z vraždy britské dívky Maddie McCannové, která zmizela před 13 lety při rodinné dovolené v Portugalsku, 43letého muže z Německa. Vyšetřování otevřelo státní zastupitelství v Braunschweigu, informoval dnes Spolkový kriminální úřad. Podezřelý, který byl už v minulosti podle agentury DPA vícekrát trestán kvůli sexuálním deliktům i na dětech, si v současnosti odpykává víceletý trest ve vězení.

Tehdy tříletá Madeleine McCannová zmizela v květnu 2007 z apartmánu v turistickém komplexu v Praia da Luz u jihoportugalského města Lagos v regionu Algarve. Její rodiče byli tehdy na večeři v blízké restauraci. O osud dívenky se zajímala média na celém světě. 

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Anderson, Ozon, McQueen. Festival v Cannes zveřejnil výběr filmů pro letošní ročník

Nové filmy amerického režiséra Wese Andersona, francouzského Françoise Ozona či britského Steva McQueena jsou součástí oficiálního výběru 56 snímků pro letošní ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Filmový svátek se letos v květnu nekonal kvůli koronavirové pandemii, pro snímky je ale zařazení na jeho program prestižním oceněním, uvedla agentura AFP. Žádný český film se do výběru neprobojoval.

Na seznamu oficiálního výběru se nachází Andersonův film The French Dispatch (Francouzská spojka), Ozonův Eté 85 (Léto 85), britský filmař Steve McQueen má ve výběru snímky hned dva - Lovers Rock (Skála milenců) a Mangrove (Mangrovník).

Žádný český film v letošním oficiálním výběru festivalu nefiguruje. Ze zemí střední a východní Evropy zde mají své zástupce pouze Litva (film Soumrak režiséra Šarunase Bartase) a Bulharsko (snímek Únor od režiséra Kamena Kaleva).

Zdroj: ČTK
Další zprávy