Exprezident Václav Klaus při výletu v Krkonoších uklouzl a zlomil si kotník

ČTK ČTK
Aktualizováno 5. 12. 2021 14:05
Po ošetření ve Fakultní nemocnici Bulovka bude osmdesátiletý exprezident nějakou dobu chodit o berlích.
Bývalý český prezident Václav Klaus.
Bývalý český prezident Václav Klaus. | Foto: Jakub Plíhal

Bývalý prezident Václav Klaus o víkendu uklouzl na zledovatělé cestě v Krkonoších a zlomil si kotník. Informaci, kterou v neděli přinesl server Blesk.cz, potvrdil ČTK Petr Macinka z Institutu Václava Klause.

Klause podle Blesku na Bulovce ošetřil ortoped Pavel Dungl, který v roce 2008 tehdejšímu prezidentovi vyměnil kyčelní kloub.

Blesk také uvedl, že v pátek Klaus dokončil týdenní léčbu v motolské nemocnici v Praze kvůli blíže neurčeným urologickým potížím. Do Motola částečně docházel, několikrát v nemocnici přespal.

"Prezident Klaus má v rámci své léčby předepsaná antibiotika, která jsou podávána žilně. Opakovaně proto musí docházet do nemocnice," řekl Blesku Macinka.

Už na konci září byl Klaus několik dní na urologické klinice pražské Ústřední vojenské nemocnice. Ještě před tím byl bývalý prezident hospitalizován kvůli problémům s vysokým tlakem.

Klaus se ve vrcholné politice pohybuje od roku 1989 v roli ministra financí, premiéra, předsedy Poslanecké sněmovny a prezidenta. I po odchodu z nejvyšší ústavní funkce v roce 2013 se veřejně angažuje - stojí v čele Institutu Václava Klause, přednáší a často se vyjadřuje k domácí i zahraniční politice. V minulosti neměl zdravotní problémy často. Vedle operace kyčelního kloubu se dříve podrobil také operaci šedého zákalu. Na konci letošního února onemocněl covidem-19, po vyšetření v nemocnici se léčil doma.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Fiala: Vláda projedná rozpočet v první polovině února, platit má od dubna

Vláda chce projednat návrh letošního státního rozpočtu v první polovině února a následně bude připravena ho předložit ke schválení sněmovně. Stále platí cíl vlády, že nový rozpočet má začít platit nejpozději od 1. dubna. Při čtvrtečních sněmovních interpelacích to v odpovědi na dotaz bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) řekl premiér Petr Fiala (ODS). O dubnovém datu účinnosti nového rozpočtu hovořil již dříve ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Nová pětikoaliční vláda chce ve svém rozpočtu proti předchozímu návrhu bývalé vlády snížit výdaje o 80 miliard korun. Schillerová se premiéra ptala mimo jiné na dopady rozpočtového provizoria, v němž nyní český stát hospodaří, a zda ví, které platby z rozpočtu jsou nyní omezené

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Agrární komora a Zemědělský svaz vyhlásily kvůli dotacím protestní pohotovost a založily krizový štáb

Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR vyhlásily po dnešním jednání s ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL) protestní pohotovost a založily krizový štáb obou organizací. Sdružení to oznámila ve společné tiskové zprávě. Důvodem jsou podle nich změny v návrhu pravidel vyplácení zemědělských dotací v Česku pro roky 2023 až 2027.

Organizace od začátku roku společně několikrát protesty kvůli této problematice už organizovaly. A to jak před úřadem vlády, tak i protestní jízdou zemědělské techniky nebo zapalováním stohů slámy. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal dnes uvedl, že ministerstvo se zástupci hlavních zemědělských organizací o zásadních změnách dokumentu začalo jednat až nyní, na konci ledna.

To vidí Doležal jako problém, jelikož Strategický plán Společné zemědělské politiky (SP SZP) pro roky 2023 až 2027 měl být Evropské komisi (EK) zaslán nejpozději k 1. lednu letošního roku a současná verze má být ministerstvem poslána v náhradním termínu do konce ledna. EK má následně tříměsíční lhůtu na připomínky.

"Úřad vzhledem k časovému tlaku pouze představil své plány, ale už nepřizval Agrární komoru ČR a Zemědělský svaz ČR k rozhodování o tomto klíčovém dokumentu, který určuje přerozdělení dotačních podpor pro zemědělce na několik let," uvedl Doležal. Vláda podle něj nebere ohledy na dopady změn, kterými jsou podle těchto sdružení hrozící zdražení potravin pro obyvatele, méně pestrá česká krajina a potenciální arbitráže a soudní spory kvůli ušlým ziskům a zmařeným investicím zemědělců.

Zdroj: ČTK
Další zprávy