Byty po H-Systemu budou dražší. Lidé si je mohli koupit dříve, říká předseda věřitelů

Radek Dragoun Radek Dragoun
16. 10. 2019 14:30
Klienti zkrachovalé společnosti H-System, kteří byty v Horoměřicích u Prahy dostavěli za své peníze, budou nyní muset - pokud v nich tedy budou chtít zůstat - přijmout nabídku konkurzního správce. Tu dosud označovali za nepřiměřeně vysokou. Poslední znalecký posudek je však z roku 2015, lze tedy očekávat, že cena bude nyní ještě výrazně vyšší.
Jeden z domů H-Systemu, ilustrační foto.
Jeden z domů H-Systemu, ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Posudek tehdy stanovil cenu osmi bytových domů, ve kterých bydlí 60 rodin, na zhruba 230 milionů korun. V něm jsou však zahrnuté stavební úpravy, které provedli stávající obyvatelé, když domy po krachu H-Systemu dostavěli. Ty znalec odhadl na 90 milionů, které by se od celkové částky odečetly. Jenže ceny na realitním trhu v posledních letech raketově rostou, momentální hodnota domů v Horoměřicích tak může být vyšší.

Podle realitní společnosti M&M Reality pořizovací ceny nemovitostí v okolí Prahy od roku 2015 vzrostly o 25 až 30 procent. "Záleží ale samozřejmě na mnoha faktorech, na lokalitě a stavu konkrétní nemovitosti. Je třeba si uvědomit, že domy z přelomu tisíciletí už dnes nejsou novostavbami. Hodně tedy záleží na tom, jak o ně majitelé pečovali, kolik investovali do rekonstrukcí a tak dále. A pokud někdo žije v domě, u kterého stále hrozí, že o něj přijde, jako v případě H-Systemu, bude otázka, kolik do jeho revitalizace průběžně investuje," říká oblastní manažer společnosti Jan Martina.

Než vůbec začnou samotná jednání o vykoupení z konkurzu, bude se pravděpodobně vyhotovovat nový posudek, který určí stávající cenu domů a pozemků. "Doufám, že cena příliš nenaroste. Všichni víme, co se děje na trhu s nemovitostmi. Na druhou stranu je třeba říct, že ceny nemovitostí rostou, ale ty baráky stárnou," říká správce konkurzu Josef Monsport. Zároveň si přeje, aby se cena oproti zatím poslednímu posudku příliš nezvedla, tak aby domy mohli stávající obyvatelé odkoupit, což považuje za nejlepší řešení. 

Řada z nich přitom dosud nabídky konkurzního správce odmítala s tím, že jde o příliš vysokou částku. Monsport na základě posledního posudku požadoval po odečtení nákladů na dostavění 150 milionů. "Oni říkali, že je to strašně moc. Ano, já vím, ale pokud by to chtěli vypořádat, tak mohli už v roce 2010 za tehdejší ceny, které byly výrazně nižší," říká Petr Pavel, předseda věřitelského výboru, který zastupuje zájmy věřitelů.

Podle něj není ani možné zohlednit situaci lidí, kteří v bytech nyní bydlí, a prodat jim je ze solidárnosti za menší částku. Jednak k tomu Pavel nevidí důvod, protože velká část z těchto obyvatel vlastní podle katastru i další nemovitosti. A jednak kdyby jim byty prodali za výrazně nižší částku - třeba za 25 milionů, což byla jedna z nabídek Horoměřických -, hrozilo by jim riziko trestního stíhání. 

"Kdybychom jim to prodali za 25 milionů, do týdne tady mám policii. Vyšetřovatel se mě bude ptát, proč jsem schválil prodej za 25 milionů, když mám k dispozici znalecký posudek, že to stojí 250 milionů. Co na to budu odpovídat?" ptá se Pavel s odkazem na to, že je jeho povinností získat z konkurzu co nejvíce peněz. 

I kvůli lidem z Horoměřic čekají na peníze ostatní

Nejde totiž jenom o lidi z Horoměřic. Na peníze z konkurzu H-Systemu stále mimo jiných čeká ještě dalších 900 rodin, které v průměru přišly o milion korun. A ti pochopitelně chtějí získat co největší část peněz. Za čím nižší částku se byty v Horoměřicích prodají, tím méně se jim vrátí. A na peníze čekají už 20 let. Jednak kvůli soudním průtahům, jednak kvůli soudům, které vedlo bytové družstvo Svatopluk.

"To, že věřitelé nemají dodnes všechny své peníze, je vina z valné většiny bytového družstva Svatopluk. Přinejmenším posledních deset let jde plně na jejich triko," tvrdí Pavel. Definitivní tečku za soudními tahanicemi dal na začátku října Ústavní soud.

Pro Horoměřické byl pro ně nepříznivý výsledek překvapením. "Mě to teda porazilo. Pevně jsem věřila, že rozhodnou v náš prospěch. Byl to docela šok," řekla Aktuálně.cz krátce po vynesení verdiktu osmdesátiletá Věra Junková, která je jednou z klientek zkrachovalé společnosti.

Pavel se však domnívá, že soudy ani jinak rozhodnout nemohly. Věděli to podle něj i lidé, kteří se rozhodli po zkrachování H-Systemu byty dostavět. "Oni moc dobře věděli, že za to ponesou následky," říká předseda věřitelského výboru, který kvůli tomu o vyjádřeních představitelů Svatopluku mluví jako o "mediálním tyátru".

Junkovi a další rodiny se po krachu realitní společnosti rozhodli, že založí družstvo Svatopluk a byty, na které složili asi milionovou zálohu, za své peníze dostavějí. S tím souhlasil i původní konkurzní správce Karel Kudláček. Jenže smlouvu už neodsouhlasil konkurzní soud a nový správce Josef Monsport, který Kudláčka nahradil, ji označil za neplatnou. Svatopluk přesto byty dostavěl a někteří v nich dosud žijí. Například lidé ve Velkých Přílepech se ale s Monsportem dohodli a dostavěné domy z konkurzu už před lety odkoupili. Horoměřičtí na to nepřistoupili a s konkurzním správcem se soudili. Jenže neúspěšně.

Správce chce po lidech i nájemné za tři roky

Nyní navíc budou muset ještě zpětně zaplatit nájem za tři roky. Monsport za něj požaduje po šedesáti rodinách 21 milionů korun. Junkovi takový požadavek požadují za absurdní. Vadí jim, že se o ně jako nájemníky nikdo nestaral. Když bylo potřeba opravit například kotel, platili to ze svého.

Pavel však tvrdí, že se nikdy nikdo na správce neobrátil, že chce proplatit náklady, které jdou běžně za nájemcem. Podle něj to navíc nebylo ani možné, protože lidé dosud tvrdili, že bydlí ve svém. "I kdyby přišli, tak by jim správce býval řekl, že tvrdí, že jsou ve svém, tak proč najednou po něm chtějí peníze za opravu a říkají, že jsou nájemníci," vysvětluje Pavel.

Junkovi navíc cítí křivdu kvůli tomu, že Horoměřičtí nemají svého zástupce ve věřitelském výboru. Podle Pavla je to však logické kvůli tomu, že se s konkurzní podstatou soudili. Nemohli proto sedět ve výboru protistrany. "Představte si, že se s někým soudíte, máte poradu se svým advokátem a pozvete si tam protistranu a necháte ji o svých krocích hlasovat," říká Pavel.

Navíc Horoměřičtí měli naprosto opačný zájem než lidé zastoupení ve věřitelském výboru. Ti pochopitelně majetek v konkurzu chtějí prodat za co nejvyšší cenu. Koneckonců jim to ukládá zákon. "Družstvo Svatopluk má zájem úplně opačný. Oni chtějí, aby se majetek prodal jenom jim a za co nejméně," vysvětluje Pavel.

Podle něj se ale už vše blíží ke konci. Odhaduje, že k prvnímu odkoupení by mohlo dojít už v příštím roce. Poslední byt by pak lidé mohli odkoupit do pěti let.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Komise: Obětí církevního sexuálního zneužívání může být ve Francii od roku 1950 až 10 tisíc

Obětí církevního sexuálního zneužívání může být ve Francii od roku 1950 až 10.000. Aktualizovaný odhad dnes podle agentury AFP zveřejnila komise, která problematiku zkoumá. Nezávislou komisi pro sexuální zneužívání v církvi (Ciase) v roce 2018 zřídila katolická církev v reakci na sérii skandálních odhalení sexuálního zneužívání ve Francii i ve světě. Komise v polovině minulého roku odhadla počet obětí na nejméně 3000, což dnes její předseda Jean-Marc Sauvé označil za "jednoznačné podhodnocení".

Komise na více než rok zřídila telefonní linku pro hlášení sexuálního zneužívání, na kterou se za tu dobu obrátilo 6500 obětí či svědků těchto násilných činů. V polovině telefonátů se jednalo o případy z 50. a 60. let minulého století, útokům častěji čelili muži a 87 procent volajících bylo v době zneužívání nezletilých, zveřejnila loni na podzim Ciase.

"Zdaleka ale nejde o všechny", upozornil dnes Sauvé. "Zásadní otázkou zůstává, kolik lidí se ozvalo. Deset procent, pět procent, méně?" dodal.

"I když je 10.000 hodně, jsme stále daleko od pravdy," komentoval nový odhad Jean-Pierre Sautreau, jež stojí v čele organizace sdružující oběti církevního zneužívání v západofrancouzském departementu Vendée. "Skutky jsou často datovány do 50. let minulého století a ti lidé již zemřeli, nebo je jim přes 80 a už o tom nechtějí mluvit," vysvětluje.

"Je to vrchol ledovce, je to rozhodně mnohem více," domnívá se rovněž Véronique Garnierová z jiného sdružení obětí.

Zpráva komise má na podzim představit celkovou diagnózu problematiky a vysvětlit, jak se církev do situace dostala. Instituce mají následně navrhnout podobu odškodnění obětí. Podle Sauvého však trauma obětí nevyřeší pouze odškodnění finanční, "obzvlášť v případě, že by jej doprovázel příkaz mlčet".

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Grammozis se stal pátým trenérem fotbalistů Schalke v sezoně

Novým trenérem fotbalistů Schalke 04 se stal Dimitrios Grammozis. S klubem z Gelsenkirchenu, který už má jen minimální šance na udržení v první lize, podepsal dva dny po odvolání kouče Christiana Grosse smlouvu do roku 2022. Ve funkci by měl podle médií zůstat i v případě sestupu.

Dvaačtyřicetiletý Grammozis byl bez angažmá od loňského léta, kdy skončil u druholigového Darmstadtu. Na lavičce Schalke je už pátým koučem v aktuální sezoně, před ním se u týmu vystřídali David Wagner, Manuel Baum, Huub Stevens a naposledy Gross.

Premiéru s mužstvem absolvuje v pátek v duelu s dalším kandidátem na sestup Mohučí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy