Neplatí za vodu a teplo, hradí to za ně sousedé. Od dlužníků to chceme zpět, žádají

Radek Dragoun Radek Dragoun
9. 9. 2019 10:34
Ničí společné prostory a hlavně neplatí za teplo a teplou vodu. Doplácet to musí sousedé. Podle bytových družstev a společenství vlastníků jednotek jsou tyto problémy se sousedy stále častější, a žádají proto větší pravomoci. Petici už podepsalo přes 48 tisíc lidí. Zbavit se problémového souseda trvá kvůli vleklým soudním sporům dlouhá léta. Během té doby můžou jeho dluhy vyšplhat na stovky tisíc, které pak spadnou na ostatní obyvatele domu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Tomáš Cetkovský

Jeden příklad za všechny. "Měli jsme tu dlužníka, který po sobě zanechal dluh 300 tisíc korun," říká předseda Svazu českých a moravských bytových družstev Jan Vysloužil. 

Zbavit se tohoto člena bytového družstva trvalo dlouhých pět let. Během nich nezaplatil ani korunu. Zákon umožňuje dát výpověď z nájmu u družstevního bydlení jen podle předepsaného postupu, musí mu například předcházet upozornění. Pokud se neplatiči proti vyloučení odvolají, projednává se to nejprve na shromáždění delegátů, případně až u soudu.

Jak Vysloužil dodává, bývají družstva vnímána zpravidla jako ti špatní, když se k vyloučení člena odhodlají. "Byli jsme stavěni do pozice zlé právnické osoby, která chce vyhánět dlužníka na ulici. Ale tak to není. Ten člověk dlužil 300 tisíc. Lidé v domě to věděli a v podstatě říkali, že ty služby platí za něj. On se myje, topí, vaří si a my to za něj platíme," popisuje nářky obyvatel domu Vysloužil.

Dlužníci navíc vědí, co neplatit. Kdyby například nezaplatili za elektřinu spotřebovanou ve svém bytě, dodavatel by je od ní jednoduše odstřihl. Neplatí tak teplo, teplou vodu a poplatky, které jdou na náklady spojené s užíváním společných prostor domu, což mohou "beztrestně". Nehrozí jim, že jim přestane téct teplá voda.

Chceme mít mezi věřiteli přednost

Bytová družstva a společenství vlastníků jednotek nyní požadují, aby získali vyšší prioritu ve chvíli, kdy na dobývání dluhu konečně dojde. Ti, kdo neplatí za bydlení, totiž mají většinou dluhy i jinde. V exekučním a insolvenčním řízení však dostávají přednost jiní věřitelé než bytová družstva a společenství vlastníků. Podle svazu tak na ně většinou ve vymáhacím řízení nezbývá vůbec nic. Požaduje proto, aby družstva patřila k těm, jejichž pohledávky jsou spláceny prioritně. 

Ministerstvo spravedlnosti však tvrdí, že není pravda, že by na družstva v rámci insolvence nic nezbylo. Navíc chce být při provádění změn opatrné. "Při řešení tohoto problému se dostáváme do neřešitelné otázky, které věřitele uspokojit před jinými věřiteli. Vždycky musíme brát v potaz, že na základě toho mohou být kráceni další věřitelé, například věřitelé výživného a tak dále. Tyhle změny je potřeba velmi důkladně vážit," vysvětluje Jakub Sosna z ministerstva spravedlnosti.

Místo nové střechy úhrada sousedova dluhu

Část dluhu, kterou se nepodaří vymoct, tedy spadá na družstvo. A jelikož to nesmí generovat zisk a dělat si rezervy, ke splacení tak většinou sáhnou pro peníze z fondu oprav. Tyto prostředky pak pochopitelně chybí například na opravu střechy nebo rozvodů. "Druhá extrémní varianta, pokud nejsou peníze ve fondu oprav, je ta, že dluh budou muset lidé fyzicky zaplatit. Vydělí se to počtem bytů v daném domě a dopadne to na všechny vlastníky a nájemníky," říká Vysloužil.

Výše uvedený příklad pro sousedy neplatiče nedopadl ještě tak katastroficky, neboť jsou součástí družstva o 130 vlastnících. Pro takhle velké společenství není tak problematické podobný dluh uhradit. Stát se to v družstvu, jehož součástí je jenom jeden dům o pár bytech, následky by mohly být horší. "Čím menší družstvo, tím větší potenciální problém. Pokud by tento dlužník byl v bytovém družstvu, která čítá 20 bytů, tak by to byl zásadní problém," vypočítává Vysloužil.

Mohlo by to vést i k situaci, která podle Vysloužila už v některých družstvech zejména na severu republiky nastává. Aby dodavatel zatlačil na bytové družstvo či společenství vlastníků, se kterým má uzavřenou smlouvu a které kvůli neplatičům nemá na uhrazení celé faktury, na část dne odpojí celý dům od tepla. "Dodává třeba teplo ráno a večer, přes den nikoliv. Toto už jsou skutečně případy z praxe. Tam potom nezbývá jiná možnost, než že se řádně platící seberou a zaplatí dluhy i za neplatiče," říká Vysloužil.

A není to problém jen chudších regionů. Podle Martina Kroha ze Správy bytových domů Praha je právě vymáhání dluhů jedním ze dvou hlavních věcí, co trápí předsedy bytových společenství v hlavním městě.

Na sněmovním petičním výboru, který se podpisovou akcí občanů zabýval, vyjádřila pochopení pro bytová družstva rovněž poslankyně Helena Válková (ANO). "Vím, že jde o právní nedostatky. Zákonná úprava takovým lidem dává fantastickou možnost znepříjemnit druhému život," prohlásila.

Neplatí a vykopávají vchodové dveře

Neplatiči často znepříjemňují život sousedům také svým chováním. To je koneckonců druhý z problémů, které Kroh vypozoroval u předsedů v pražských domech. "Druhou věcí je používání společných částí domu. To je poměrně těžká disciplína," říká Kroh.

Ne všichni se ke společným prostorům v domě chovají tak, jak by si ostatní představovali. Jde však také o dodržování nočního klidu, který ne všichni respektují. "Většinou to bývají nezaměstnaní, kteří ruší noční klid, což vyplývá z požívání alkoholických nápojů a užívání drog. Krajní záležitostí je, když začnou poškozovat majetek. Když se třeba nemohou dostat do domu, tak prokopnou vchodové dveře, ničí společný majetek, výtahy," popisuje Vysloužil.

Ani v takovém případě není lehké se takového souseda v rámci bytového družstva zbavit. Situace je obdobná jako u dlužníků. Ještě o něco komplikovanější je to v případě společenství vlastníků jednotek. Společenství potřebuje dva pravomocné rozsudky - v prvním soud vyzve majitele bytu, aby zanechal svého nevhodného chování, až v rámci druhého soudního líčení lze požadovat vyklizení a nucený prodej jeho bytu.

Svaz požaduje, aby stačil pouze jeden rozsudek. To nakonec uznává i ministerstvo spravedlnosti. "Do budoucna by nemuselo být nutné, aby se toho docílilo, což se nyní prakticky neděje, vést dvě soudní řízení, ale mělo by to být jedno soudní řízení, jehož výsledkem by byl nucený prodej," připouští Jakub Sosna z legislativního odboru ministerstva.

Svaz chce i další změny zákonů, které by posílily pravomoci družstev. V ideálním případě by měly být součástí novely občanského zákona a zákona o obchodních korporacích, kterými se bude v září zabývat sněmovna. Požadují například, aby mohla v ojedinělých případech zakázat prodej či pronájem bytu konkrétním lidem.

 

Právě se děje

před 34 minutami

Na jihu Francie se zřítil visutý most, do řeky spadlo auto a nákladní vůz. Nejméně jeden člověk zemřel

Nejméně jednoho mrtvého a několik zraněných si dnes ráno vyžádalo zřícení mostu nedaleko jihofrancouzského města Toulouse. Oznámil to místní list La Depéche du Midi a informaci o mrtvém potvrdili podle agentury AFP hasiči. Do řeky Tarn se podle médií zřítilo osobní auto a nákladní vůz. Zástupce departamentu Haute-Garonne, ve kterém se zřícený most nachází, uvedl, že neštěstí postihlo tři vozy.

Visutý silniční most, který se zřítil, spojoval obce Mirepoix-sur-Tarn a Bessiéres, jež leží zhruba 25 kilometrů severně od Toulouse. Byl dlouhý zhruba 150 metrů a široký pět metrů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy