V době nesvobody se nebála říkat pravdu, ocenil šéf Senátu Jiřinu Šiklovou

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
18. 6. 2020 20:12
Předseda Senátu Miloš Vystrčil předal svou první Stříbrnou pamětní medaili předsedy Senátu. Rozhodl se ji udělit socioložce Jiřině Šiklové za její úsilí o záchranu zakázané literatury a o rozvoj občanské společnosti a svobody. Ocenění jí předal na slavnostním večeru ve středu v sale terreně senátní zahrady.
Jiřina Šiklová s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem a senátorem Pavlem Fischerem.
Jiřina Šiklová s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem a senátorem Pavlem Fischerem. | Foto: Radek Bartoníček

Pro předsedu Senátu Miloše Vystrčila to byla premiéra. Poprvé od letošního února, kdy byl zvolen do čela horní parlamentní komory, využil svého práva udělit Stříbrnou pamětní medaili předsedy Senátu některé z českých osobností. Vystrčil se rozhodl pro socioložku Jiřinu Šiklovou, která z jeho rukou ocenění převzala v den svých pětaosmdesátých narozenin.

"Mám opravdu velikou radost, jsem potěšena," děkovala ve středu večer zástupcům Senátu a řadě svých přátel, kteří přišli do senátní zahrady a připravili jí srdečné uvítání s následným programem. "Za to, že jste pro mě toto uspořádali a že tady potkávám spoustu svých přátel, vám opravdu a opravdu a opravdu, opravdu moc děkuju," opakovala několikrát, čímž rozesmála všechny přítomné.  

Ti se usmívali také ve chvíli, kdy vtipkovala o tom, že je trochu indisponovaná, protože má za sebou náročný dlouhý večer, ve kterém se potkala se svými doktorandy. "Přes všechno nadávání se dal život přežít docela dobře. Když jsem to počítala, tak jsem přežila šest až osm státních převratů. Myslím, že to byl docela hezký život," bilancovala. 

Šiklová, socioložka, doktorka filozofie a signatářka Charty 77, byla ve svém životě také uklízečkou, vězeňkyní i zakladatelkou a propagátorkou genderových studií. Všechny tyto její životní role připomněla při oceňování Šiklové její kamarádka, bývalá redaktorka Rádia Svobodná Evropa Lída Rakušanová.

"Jiřinu obdivuji už třicet let, její životopis by vystačil na deset životů a každý z nich by byl naplněný až po okraj. Je neuvěřitelné nejen to, co všechno stihla, ale že to dělala naplno. A vždycky to byly věci, které posouvaly společnost tím správným směrem," začala Rakušanová, která připomněla mimo jiné rok 1954, kdy Šiklová vstoupila do komunistické strany, ze které byla vyloučena v roce 1969.

"Když po kultu Stalina vstoupila do komunistické strany,  tak se angažovala v reformním křídle, kde se zrodilo Pražské jaro. Potom v šedesátých letech působila na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, na které spoluzakládala katedru sociologie," připomněla Rakušanová, podle která měla Šiklová velkou zásluhu na tom, že Rádio Svobodná Evropa mohlo vysílat pořad Literatura bez cenzury i další pořady.

Šiklová totiž patřila k lidem, kteří pomáhali dostávat zakázanou československou literaturu na Západ a exilovou literaturu do Československa. Kvůli tomu strávila v roce 1981 rok ve vazbě, protože komunistická Státní bezpečnost jeden z mnoha kamionů, který literaturu převážel, objevila a obvinila ji společně s dalšími lidmi z podvracení republiky.

"Věnovala se tomu nejpodstatnějšímu a zároveň nejvíc riskantnímu - šíření informací. Kdyby nebylo statečných lidí, mezi kterými byla Jiřina Šiklová v přední linii, tak Rádio Svobodná Evropa by nikdy nemělo takový úspěch u posluchačů, jaký mělo," uvedla Rakušanová, která mluvila také o svém obdivu k Šiklové za to, jak se dodnes věnuje tzv. ženské otázce.

Nikdy nezapomenu, že nezaváhala, děkoval Pithart

Tím, kdo předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi navrhl na ocenění Šiklovou, byl předseda zahraničního výboru Senátu Pavel Fischer, který také senátní večer připravoval.

"Požádal jsem místopředsedy Senátu a předsedy výborů, aby mi dali nějaké nominace," vysvětloval Vystrčil, jak přišel na Šiklovou. Když k ní a dalším hostům v senátní zahradě mluvil, postavil svou řeč na nutnosti mluvit pravdu.

"Když vidím lidi, kteří tady jsou, tak cítím určité dojetí, protože jsem si nikdy nemyslel, že k vám budu moci mluvit. Žijeme v takové divné době, protože tady jsou ve velké většině lidé, kteří se v době nesvobody nebáli říkat pravdu. A my pořád ještě žijeme v době svobody a pomalu se bojíme říkat pravdu. Což je docela divné, měli bychom s tím něco udělat," řekl Vystrčil a dodal, že právě přítomní hosté by mohli pomoci s řešením tohoto problému.

Jiřině Šiklové přišel k ocenění blahopřát také bývalý předseda Senátu Petr Pithart
Jiřině Šiklové přišel k ocenění blahopřát také bývalý předseda Senátu Petr Pithart | Foto: Radek Bartoníček

Pak už se obrátil k Šiklové a prohlásil, že je dobře, když jako první dává své ocenění někomu, jako je ona. "První medaile z mých rukou bude udělena ženě, která se v době nesvobody nebála říkat pravdu. Vidím to jako výzvu, symboliku, jako něco, co by mělo být vidět a slyšet nejen v Senátu, ale v celé České republice. Pokud nám něco chybí, tak jsou to takové ženy jako Jiřina Šiklová," prohlásil Vystrčil.

Přitom se vrátil k tématu pravdy, když popisoval, jak z české společnosti mizí. "Potřebujeme, aby to přecházelo z generace na generaci. Není možné, aby jedna generace byla statečná a ty další nebyly. Pokud tomu tak je, tak je někde v nás chyba," řekl předseda Senátu.

Jeho ocenění není zdaleka první, které Šiklová obdržela - v roce 1999 obdržela medaili T. G. Masaryka I. stupně za zásluhy o republiku a v roce 1995 získala titul Žena Evropy. "Když je někdo v průseru a já na to mám kapacitu, tak něco zorganizuju," řekla o sobě v minulosti.

Do Senátu jí přišel kromě jiných blahopřát také bývalý předseda Senátu Petr Pithart, bývalý senátor Michael Žantovský či historik Vilém Prečan, který spoluzaložil v roce 1986 Československé dokumentační středisko nezávislé literatury a do roku 1994 ho vedl. Všichni tři, stejně jako mnozí další přítomní, znali Šiklovou velmi dobře ještě z dob před listopadem 1989.

"Jiřina ovlivňuje můj život přes 50 let. Těžko někdo kromě mých rodičů a mé ženy tak zasahoval do mého života. Jiřina mě seznámila s několika lidmi, kteří byli do své smrti mými hlavními spolupracovníky. Jiřina uvedla naše děti a tím také vnuky do společnosti moudrosti, což je možná vychovalo víc než my rodiče. A v tom žijí dodnes," děkoval Pithart.

Vzpomínal také na to, jako budoval za dob totality "pašerácký kanál", jenž měl podobu speciálně upravených kamionů, které čtyřikrát až pětkrát ročně přivážely mnoho exilové literatury. Když ale v roce 1977 podepsal Chartu 77, přemýšlel, komu "pašeráckou" práci předá. "Nevěděl jsem komu, protože to byla práce o "držku". Oslovil jsem Jiřinu, která nezaváhala ani vteřinu. A stala se hlavní pašovatelkou až do posledních dnů. To, jak v kritické chvíli nezaváhala, to jí nikdy nezapomenu," řekl Petr Pithart.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Osobní vlak u Černošic nedaleko Prahy se odpoledne dostal na stejnou kolej jako rychlík z Klatov. Nikdo není zraněný

Osobní vlak u Černošic nedaleko Prahy se odpoledne dostal na stejnou kolej jako rychlík z Klatov, který jel za ním. Strojvedoucí rychlíku ale stačil zareagovat a vlak zastavil. Událost se obešla bez zranění, nevznikla ani žádná hmotná škoda.

Zdroj: ČTK
Další zprávy