Byl mužem revoluce. 20 let poté Zemana nikam nepozvali

Veronika Lehovcová Suchá Veronika Lehovcová Suchá
18. 11. 2009 20:01
Bývalý premiér nečekaně chyběl na oslavách konce totality
Miloš Zeman
Miloš Zeman | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Miloš Zeman si jako jeden z prvních v srpnu 1989 troufnul veřejně kritizovat vedení socialistického Československa a směr, kam se země ubírá. Média byla svého času zvyklá ptát se jej na názory téměř na cokoli, na sklonku 90. let byl jedním z nejmocnějších ve státě.

Nyní, ve dnech oslav 20 let od sametové revoluce, zůstal nečekaně opomenut.

Nezúčastnil se žádné z velkých akcí na oslavu výročí, nebyl pozván.

Chyběl v televizních debatách, na konferenci "Cesta z okovů" v Senátu i na koncertě, který pořádal Václav Havel.

"Pana Zemana jsme nezvali. Mezi pozvanými byli převážně disidenti, lidé z okolí Charty 77. Některá místa byla vyhrazena pro sponzory," říká Sabina Tančevová, tajemnice Václava Havla, která se na organizaci podílela.

Podobnou odpověď na otázku, proč nebyl mezi pozvanými Miloš Zeman, má i tajemník Senátu Petr Kostka. "Konference byla určená hlavně pro předsedy parlamentů z postkomunistických zemích. Ostatní řečníky jsme vybírali hlavně podle jejich aktivit v roce 1989," vysvětluje Kostka.

Přijít zavzpomínat přímo na Národní třídu se zase nechtělo samotnému Zemanovi. "Budou tam hlavně lidé, kteří na Národní třídě nebyli," řekl expremiér deníku Právo s tím, že on sám tam tehdy byl.

ČSSR zaostává, napsal 3 měsíce před revolucí

Předseda sdružení Přátel Miloše Zemana a jeho jmenovec Eduard Zeman uznává právo organizátorů pozvat si koho chtějí, Zemanovu absenci nicméně považuje za chybu.

"Podle mých informací nebyl na žádnou ze vzpomínkových akcí pozván. Myslím, že měl být, byl důležitou postavou listopadových událostí," říká Eduard Zeman.

Zemanovi už nikdo nevezme, že začal s kritikou socialismu dřív než většina ostatních. O jeho článku Prognostika a přestavba v srpnovém čísle Technického magazínu se někdy mluví jako o první mediální kritice režimu, která přišla po roce 1968. Článek ovlivnil spíš intelektuály. Jeho projevu na Letenské pláni 25. 11. 1989 už ale tleskal milión lidí.

"Československo, kdysi jedna z vyspělých evropských zemí, se v posledních desetiletích stále rychleji přetváří na zemi v evropských měřítcích zaostalou. Do čela Evropy jsme se propracovali pouze v úmrtnosti obyvatel a ve znečištění životního prostředí, každým rokem se však v evropském i světovém měřítku propadáme v oblasti produktivity práce, životní úrovně, kvalifikace, objemu a struktury volného času, sociální struktury a kultur," napsal do Technického magazínu tehdejší prognostik s dovětkem, že za stav Československa jsou odpovědní vedoucí funkcionáři.

Zeman, člen Občanského fóra, se pak v roce 1990 stal poslancem Federálního shromáždění.

Chladná ČSSD

Bez přítomnosti svého někdejšího premiéra se obešla i jeho dřívější domovská strana. ČSSD přitom slavila dvacet let od obnovení své činnosti.

"Pan Zeman není členem sociální demokracie," odpověděl novinářům předseda Jiří Paroubek na otázku, jestli bývalého předsedu strany pozval.

Zeman se na to nechal slyšet, jak se dalo čekat: I kdyby pozvánka dorazila, stejně bych nepřišel.

 

Právě se děje

před 36 minutami

Ingebritsen má z atletického HME double, vyhrál i trojku

Nor Jakob Ingebrigtsen po triumfu na 1500 metrů vyhrál na atletickém halovém mistrovství Evropy i závod na 3000 metrů. Dvacetiletému běžci se v Toruni povedl podobný double jako na venkovním ME 2018 v Berlíně, kde vyhrál závody na 1500 a 5000 metrů.

Díky zrychlení v závěru Ingebritsen vyhrál nejdelší halový závod v osobním rekordu 7:48,20. Na trojce obhájil titul z předloňského HME v Glasgow, kde na patnáctistovce nestačil na Poláka Marcina Lewandowského. Toho letos porazil.

Na halový evropský trůn v sedmiboji se vrátil nejlepší vícebojař současnosti Kévin Mayer. Devětadvacetiletý Francouz nasbíral 6392 bodů, čímž zaostal o 87 bodů za svým evropským rekordem z HME 2017 v Bělehradu. Španělský obhájce titulu Jorge Ureňa tentokrát získal stříbro (6158), bronz zůstal v Polsku zásluhou osobního rekordu Pawla Wiesiolka (6133).

Titul na 60 metrů překážek obhájila Nizozemka Nadine Visserová v nejlepším letošním světovém čase 7,77 sekundy. Zvítězila před britskými sestrami Cindy Semberovou (7,89) a Tiffany Porterovou (7,92). Třiatřicetiletá Porterová si pro medaili doběhla v roušce.

V dnešním finálovém programu se z českých atletů představí jen štafeta čtvrtkařů, která nastoupí ve složení Vít Müller, Pavel Maslák, Michal Desenský a Patrik Šorm.

Zdroj: ČTK
Další zprávy