Praha - Ačkoli prezident zanechal po své pražské návštěvě na českých politicích ten nejlepší dojem, na obyvatele Česka tolik nezapůsobil. Americký radar stále nechtějí dvě třetiny z nich.
Vyplývá to z průzkumu agentury Factum Invenio, který se odehrál jen pár dnů po příjezdu nejmocnějšího muže světa. Pro radar je necelá třetina Čechů - 30 procent, proti se "spíše" nebo "rozhodně" staví 64 procent lidí.
Tento poměr se už několik měsíců příliš nemění. Naposledy měl radar podporu ve veřejném mínění loni v prosinci. Tenkrát říkalo ano radaru 59 procent dotázaných. "Ve hře tehdy ale ještě byla i raketová základna, takže lidé brali radar jako menší zlo," vysvětluje Jiří Černý z agentury Factum Invenio.
| Detailní informace o radaru čtěte ve speciálu Aktuálně.cz |
Ředitel agentury Jiří Hezmann vidí za poklesem pozitivního názoru na radar i nešťastné načasování začátku jednání. "Americká žádost přišla přesně v den, kdy byla jmenována současná vláda. V lidech mohl vzniknout pocit, že to bylo domluveno, že se na jejich postej nebere ohled," říká Hezmann.
Podle něj bude další vývoj mínění záviset na tom, jaké vláda vyjedná podmínky a jak bude lidem schopná vysvětlit výhody.
Chronologie
Chronologie
25. ledna- USA požádaly oficiální nótou českou vládu, aby mohly postavit v Brdech radarovou základnu; se žádostí o vybudování protiraketové základny USA oslovily zhruba ve stejnou dobu i Polsko.
- Na mezinárodní bezpečnostní konferenci v Mnichově ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Evropané americký protiraketový štít nepotřebují a že tento krok pouze rozpoutá novou vlnu zbrojení.
- Česko oficiálně zahájilo s USA jednání o základně.
- Vysoký představitel amerického ministerstva zahraničí John Rood po jednání v Moskvě s ruskou delegací vedenou náměstkem ministra zahraničí Sergejem Kisljakem řekl, že USA jsou otevřeny spolupráci s Ruskem v protiraketové obraně.
- Prezident Putin označil americký záměr postavit v Evropě protiraketovou základnu za hrozbu podobnou americkým raketám typu Pershing a zdůraznil, že Rusko si v této souvislosti vyhrazuje právo na obranu.
- Prezident Putin americké ministryni zahraničí Condoleezze Riceové v Moskvě zopakoval odmítavý postoj své země k plánovanému rozmístění amerického systému protiraketové obrany v Polsku a České republice.
- USA zahájily s Varšavou oficiální jednání o umístění části svého protiraketového štítu v Polsku.
- Rusko úspěšně otestovalo dva nové zbraňové systémy údajně schopné americký protiraketový systém překonat. Týž den prohlásil Putin, že rozmisťování amerických protiraketových základen v Evropě změní "starý" kontinent v "sud s prachem".
- Putin pro německý týdeník Der Spiegel v souvislosti s plánem rozmístění amerických základen v Evropě mimo jiné uvedl, že v důsledku amerického postupu prý jen bude "větší možnost rozpoutání jaderného konfliktu". Ve stejném časopise zmocněnec americké vlády pro protiraketovou obranu generál Henry Obering Moskvě nabídl, že by se podobné systémy obou zemí mohly propojit.
- Prezident Bush v Praze znovu prohlásil, že chce Putina vyzvat ke spolupráci v otázce základny.
- Putin Georgi Bushovi navrhl, aby USA pro vybudování základny svého protiraketového systému využily už existující radarovou stanici Gabala v Ázerbájdžánu, kterou má Rusko pronajatou.
Nebude to mít jednoduché. Odpůrců radaru není mnoho jen u voličů opozice. Jeho příznivci převažují jen v případě voličů ODS, a to ještě velmi těsně. Je jich 53 %.
Zajímá někoho pravda o radaru?
Nejméně příznivců radaru je u KSČM (19 %), těsně ji následuje Strana zelených a ČSSD. V těchto stranách základně fandí 24 procent jejich voličů.
Češi nejsou nakloněni ani radaru, který by byl součástí systémů Severoatlantické aliance. Takový radar by chtělo na našem území 36 % dotázaných, opačně ale smýšlí 55 procent z nich.
Více důvěry než k ostatním politikům chovají lidé k prezidentovi Václavu Klausovi. Jeho názory mají Češi častěji za důvěryhodné (50 %) než za nedůvěryhodné (41 %). U všech ostatních politiků je tomu naopak.
Podle členky expertního vyjednávacího týmu Veroniky Kuchyňové Šmigolové z odboru bezpečnostní politiky ministerstva zahraničí není pro exekutivu jednoduché s veřejností o tak kontroverzních tématech jako je radar či cizí vojáci na našem území.
"Když se objeví zpráva o tom, že pod radarem bude jaderná elektrárna, všechny to zaujme a uloží si tu informaci do paměti. Zpráva o tom, že je to nesmysl, už tolik lidí nezajímá," říká Kuchyňová Šmigolová.
