Bulovka má další kapacity pro pacienty s ebolou, drží je pro české občany

Fakultní nemocnice Bulovka má další volné kapacity pro izolaci osob s podezřením na ebolu a další nebezpečné nákazy, drží je pro české občany. ČTK to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Stát podle něj zajistí potřebnou péči i těm Čechům, kteří se v podobné vážné zdravotní situaci ocitnou kdekoliv na světě. Na Bulovce je od dnešní noci hospitalizovaný muž z USA, který byl v kontaktu s nakaženým ebolou, nemoc se u něj ale zatím nepotvrdila.

Nemocnice má podle dřívějších vyjádření lůžka pro pacienty s vysoce infekčními chorobami čtyři, dva boxy jsou menší a jeden větší, kde mohou být pacienti dva, například rodič s dítětem.

„Tyto kapacity si ale držíme především pro naše občany a pro případné mimořádné situace, kdy je potřeba rychle reagovat v zájmu ochrany lidí v České republice. Další pacienty tohoto typu ze zahraničí nyní přijímat neplánujeme,“ uvedl Vojtěch.

Současná epidemie eboly v Demokratické republice Kongo a s ní hraničícím regionem Ugandy má podle údajů ze středy přes 130 pravděpodobných obětí a více než 500 lidí, kteří jsou pravděpodobně nakažení.

Vojtěch: „Čechům péči zajistíme“

Ministerstvo zahraničních věcí na webu vyzvalo české občany, kteří v regionu pobývají, k návratu do Česka a varovalo před novými cestami. Informace má o osmi lidech v Ugandě, kteří jsou nahlášení v cestovatelském systému Drozd. V Kongu podle systému žádní Češi nejsou.

„Chci, aby lidé měli jistotu, že pokud by se kterýkoliv český občan ocitl v podobně vážné zdravotní situaci kdekoliv na světě, Česká republika je připravena mu pomoci a zajistit mu potřebnou péči. I proto máme v Nemocnici Na Bulovce vysoce specializované pracoviště,“ dodal Vojtěch.

Muž převezený z Ugandy byl v kontaktu s jedním s nakažených, nemoc se u něj ale neprojevila. Bulovka dosud řešila opačné případy, lidi s příznaky některé z krvácivých horeček, u kterých bylo potřeba nákazu vyšetřeními vyvrátit.

U nikoho z Česka se ebola podle úterního vyjádření primářky Kliniky infekčních nemocí FNB Hany Roháčové v Česku zatím nepotvrdila. „S ebolou to nikdo nebyl, ale byly tam třeba případy kampylobakterie, malárie nebo jiná virová onemocnění,“ sdělila s tím, že dohromady jich byla zhruba desítka.

Podle přednosty Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole Milana Trojánka, který dříve působil ve FBN, řešila Bulovka jedno podezření na nákazu ebolou v době, kdy byla epidemie v západní Africe, tedy po roce 2014.

K ochraně Česka před importem takových nákaz je podle něj potřeba, aby lidé lékaře informovali nejen o příznacích, ale i o pobytu v zahraničí. "Když má pacient jakékoliv zdravotní obtíže a v poslední době se vrátil z tropů či rizikových oblastí, je potřeba, aby to lékaři řekl, pomůže to s diagnostikou," řekl Trojánek.

Poslední případ před rokem

Poslední podobný případ řešila nemocnice téměř přesně před rokem. Američan pobýval několik týdnů v Demokratické republice Kongo. Původně byl hospitalizovaný v Táboře, poté převezený na Bulovku. Testování u něj vyvrátilo ebolu, horečky marburg a dengue, krvácivou horečku lassa, krymsko-konžskou hemoragickou horečku, žlutou zimnici a další krvácivé horečky.

Podle statistik Státního zdravotního ústavu jsou pacientů s hemoragickými neboli krvácivými horečkami v posledních deseti letech řádově desítky až 130 za rok. V jednotkách či nízkých desítkách případů měli nemocní potíže s ledvinami, takzvaný reální syndrom. Jen u dvou lidí za posledních deset let se horečka dengue zhoršila do stavu krvácivé horečky.