Bulovka je nejhůř placená pražská nemocnice. Zlou pověst si nezaslouží, říká nový šéf

Iva Bezděková
15. 1. 2019 5:30
Bulovka má miliardové dluhy a trápí ji nedostatek lůžek i zaměstnanců. Podle nového šéfa však poskytuje lepší péči, než si lidé myslí. "Je třeba zdůraznit, že Bulovka je nejhůře placená ze všech pražských nemocnic. Oproti Motolu dostává až o čtyřicet procent nižší platby," říká Jan Kvaček. A připouští, že do ekonomických problémů mohlo nemocnici pomoci i bývalé vedení, které zadávalo zakázky bez soutěže pochybným firmám. "Některé smlouvy teď ale vypovědět nemůžeme," dodává Kvaček.
Operační sál nově otevřeného Urgentního příjmu Nemocnice Na Bulovce
Operační sál nově otevřeného Urgentního příjmu Nemocnice Na Bulovce | Foto: Nemocnice Na Bulovce

Jakou má podle vás Bulovka mezi pražskými pacienty pověst?
Myslím, že ve skutečnosti poskytuje Bulovka mnohem lepší péči, než jaké je všeobecné mínění. Mnozí pražští pacienti ji řadí spíše ke slabším pražským nemocnicím. Rozhodně nemá takový zvuk jako například Nemocnice Na Homolce. Tento dojem ale rozhodně není oprávněný.

Nový ředitel Nemocnice Na Bulovce Jan Kvaček.
Nový ředitel Nemocnice Na Bulovce Jan Kvaček. | Foto: Jan Kvaček

Bulovka je velmi dobrá nemocnice. Máme tu kliniky a oddělení, které fungují opravdu na světové úrovni - například ortopedie nebo onkologie, infekční klinika. Velmi dobré výsledky má i naše porodnice, která se může srovnávat s nejlepšími pracovišti v republice. Navíc nyní chystáme Centrum porodní asistence, ve kterém chceme vyjít vstříc maminkám, které usilují o co nejpřirozenější porod.

Když jde ale o běžné diagnózy jako například chirurgické ošetření, čekají pacienti v ambulancích dlouhé hodiny. Lůžek na interním nebo chirurgii je takový nedostatek, že pacienti leží na jiných odděleních, než by měli.
Tento problém má většina nemocnic. Na Bulovku ale dopadají tyto změny snad ze všech pražských nemocnic nejvíce.

Proč?
Naše nemocnice leží na okraji Prahy a máme obrovský spád pacientů. V posledních letech většina středočeských nemocnic zavřela nebo utlumila interní nebo chirurgická lůžka. Některé nemocnice už neposkytují nepřetržitý provoz, takže všechny pacienty večer vozí záchranka automaticky k nám.

Končí tak u nás i pacienti s banálnějšími problémy, o které by se mohly bez problémů postarat okresní nemocnice. Za posledních pět let se příjezdy záchranek ze Středočeského kraje na Bulovku zdvojnásobily. Zatímco před pěti lety nám přivezly středočeské záchranky 2781 pacientů ročně, loni to bylo 5103 pacientů. Namísto toho, aby se počet lůžek v nemocnici logicky zvyšoval, musela Bulovka před časem uzavřít kvůli nedostatku sester jednu celou stanici na chirurgii, o desítky lůžek přišlo i interní oddělení. Takže máme obrovský přetlak pacientů, které opravdu mnohdy nemáme kam uložit.

Jak tuto situaci řešíte?
Nemůžeme pacienta odmítnout, protože podobně plné jsou i ostatní pražské nemocnice. Nejprve hledáme volná místa na jiných odděleních, například pacienta s interními problémy umístíme na plicní oddělení nebo na infekční. Některé pacienty musíme uložit na provizorní lůžko v ambulanci nebo na chodbě. Což není správné, pacient by měl dostat normální postel na svém pokoji. Můžeme si říkat: Ještě že je pacient alespoň v nemocnici. Ale není to ideální řešení.

Proč nemocnice ruší lůžka? Není to tím, že jich je ve skutečnosti přebytek a lepší organizací péče by se to dalo nějak vyřešit?
Tak to určitě ne. My ta lůžka velmi potřebujeme, ale postrádáme k nim sestry. Zvláště na interním a chirurgickém oddělení, kde jsou náročné provozy a sestry dávají přednost jiným oddělením. Celkově v nemocnici chybí zhruba sto sester. Bez nich se situace asi těžko zlepší.

Dá se předpokládat, že se problém s nedostatkem sester v dohledné době nezlepší. Jsou nějaké meze, za které už se tento problém nebude moci nadále takto řešit? Třeba až zemře nějaký pacient, který leží mimo své oddělení nebo na chodbě?
Ta situace nemá rychle řešení. Optimální a jednoduchá řešení jsme vyčerpali. Stát za poslední roky vynaložil velké prostředky na platy zdravotníků. Průměrná mzda sestry v naší nemocnici včetně služeb a přesčasů je čtyřicet dva tisíc, to není zrovna málo. Dosud šlo na platy zdravotníků v naší nemocnici zhruba jeden a půl miliardy korun, v letošním roce půjde na platy o dvě stě milionů korun více.

Ale ani toto české sestry nenaláká. Jediná cesta je pomoc ze zahraničí. Proto připravujeme projekt Ukrajina - zaměstnáváme ukrajinskou lékařku, která žije v Česku patnáct let a která bude styčným bodem pro nábor sester na Ukrajině.

Ve většině nemocnic ukrajinské sestry pracují už dnes. V čem tedy bude rozdíl?
Chceme udělat nábor systematicky a přivést z Ukrajiny velké množství sester. Bulovka se pokusí získat dvacet až třicet ukrajinských sester ročně.

Jste novým ředitelem od loňského září. Oba vaši předchůdci - Andrea Vrbovská a František Novák - jsou trestně stíhaní. Dřívější ředitelku Kateřinu Toběrnou odvolal za údajné manipulace v hospodaření tehdejší ministr Leoš Heger. Jak se v pozici ředitele cítíte vy? Co jste začal dělat jinak než předchozí vedení?
Určitě nelze vše změnit ze dne na den. Ale jsou zásadní oblasti, které jsme začali řešit jako první, a k nim patří veřejné zakázky. Předchozí vedení totiž léky a zdravotnický materiál z velké části nesoutěžilo (kontrola ministerstva zdravotnictví ukázala, že šlo o zakázky v hodnotě zhruba osmi set milionů korun bez soutěže - pozn. red). Do dnešního dne jsme přesoutěžili zakázky v hodnotě více než tři sta dvacet milionů korun, což je zhruba třicet procent všech zakázek. Pak je tu ještě oblast služeb, která objemově není tak významná jako dodávky léčiv, ale i tuto oblast budeme chtít nově soutěžit.

Bude se to týkat zakázek na služby, které do nemocnice dodávaly firmy trestně stíhaného Tomáše Horáčka?
Určitě. Například úklid nemocnice - stávající smlouva je stará třináct let a kvalita dodávaných služeb neodpovídá tomu, co bychom potřebovali.

Neuvažujete o tom, že byste si úklid zajišťovali vlastními silami? Nemocnice, které si zaměstnávají vlastní uklízečky, jsou s kvalitou spokojené a zároveň i šetří náklady…
O této možnosti jsme uvažovali, ale bohužel to v praxi možné není. Pracovníků na úklid jsou desítky a většinou jde o uklízečky z Ukrajiny, takže bychom se stali jakousi personální agenturou, která by měla na starosti shánění a zaměstnávání vhodných lidí. Nemocnice by si ale vlastními silami mohla zajišťovat například ochranu objektu.

Tu pro vás dnes také dělá První chráněná dílna Tomáše Horáčka. Kolik vás tato služba stojí?
Ročně platíme za tuto službu kolem jedenácti milionů korun. Jde o kontrolu vjezdu do nemocnice, ostraha dále chodí po areálu, zasahuje například u agresivních pacientů a podobně. Pracovníků je ale daleko méně než uklízeček, takže tam je reálné, že bychom si mohli dosud externí činnost zajišťovat sami.

Kolik škody napáchaly ve vaší nemocnici firmy, jejichž činnost teď policie prošetřuje?
To je spíše otázka policejního vyšetřování. Ukazuje se ale, že tyto společnosti zřejmě získávaly některé dlouhodobé i krátkodobé zakázky neprávem. Nedá se říci, že by byly třeba dvojnásobně předražené, než je na trhu běžné. Na druhou stranu je otázka, do jaké míry byly pro nemocnici skutečně výhodné.

Jedna z firem spadající do Horáčkova portfolia dodává Bulovce také vyvolávací systém v čekárnách. Na obrazovkách přitom stále běží reklama První chráněné dílny, která shání zaměstnance. Jak je to možné?
Obrazovky jsou majetkem firmy, přičemž smlouva na tuto spolupráci stále trvá. Kdybychom ji vypověděli, tak přijdeme o vyvolávací systém, který nemocnice potřebuje a je poměrně zásadní pro chod některých oddělení.

Je tedy v pořádku, když si firma, jejíž šéf je už půl roku ve vazbě za uplácení a manipulaci zakázek, ve vaší nemocnici zdarma inzeruje nábor dalších zaměstnanců?
Vedení nemocnice nemůže zasahovat do toho, co tato firma na svých obrazovkách vysílá. Jak už jsem řekl, nemocnice má na určitou dobu uzavřenou smlouvu, kterou teď vypovědět nemůžeme.

Nemocnice Na Bulovce je druhou nejvíce zadluženou státní nemocnicí v zemi. Po lhůtě splatnosti dluží dodavatelům osm set milionů korun, což je o pět set milionů více než před rokem. Co se v roce 2017 stalo tak zásadního, že se nemocnice dostala do těchto potíží?
Sešlo se několik negativních okolností najednou. Probíhaly velké investiční akce, nemocnice musela vracet zálohy pojišťovnám, protože nenaplnila paušál, který by mohla pojišťovnám vykazovat v plné výši. Kombinace těchto věcí ji dostala do neřešitelné ekonomické situace.

Nejde spíš o dědictví špatného hospodaření vašich předchůdců? Zadávaní zakázek bez soutěže, možné plýtvání, spolupráce s pochybnými firmami?
I to je možné. Je ale třeba zdůraznit, že Bulovka je nejhůře placená ze všech pražských nemocnic. Kdybychom měli základní sazby, jako má Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, tak bychom dostávali od pojišťoven stovky milionů korun ročně navíc. Při srovnání s Fakultní nemocnicí Motol, která má opravdu velmi vysokou individuální sazbu, je tento rozdíl ještě větší - Bulovka dostává oproti Motolu hrubým propočtem o třicet až čtyřicet procent nižší platby.

Za stejnou péči?
Ano, bavíme se jen o té základní sazbě, která není závislá na konkrétních výkonech. My jsme přitom schopni doložit, že ta úhrada absolutně neodpovídá nákladům na péči. Například jen materiál na provedení ortopedických operací je výrazně dražší, než kolik pojišťovna zaplatí. S naší infekční klinikou se počítá jako s klíčovým pražským oddělením pro případ různých epidemií či katastrof. Držíme proto na této klinice velké množství volných lůžek pro případ výjimečné události, ale ten provoz pojišťovny ani stát nezaplatí.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Lyžařka Smutná skončila v dálkovém běhu v Itálii pátá

Lyžařka Kateřina Smutná doběhla pátá v závodu seriálu Ski Classics La Venosta na 34 kilometrů. Na vítěznou Norku Astrid Slindovou ztratila česká reprezentantka čtyři a půl minuty, za třetím místem zaostala o 19 sekund. Mužský závod v Itálii vyhrál Rus Jermil Vokujev, Jan Šrail obsadil 28. místo

Už v prvním stoupání nastoupila Slindová, která si na vrchařskou prémii na 11. kilometru přivezla náskok 20 sekund. V cíli měla k dobru více než tři minuty před Švédkou Brittou Norgrenovou. Boj o třetí místo ovládla další Norka Kari Gjeitnesová.

"Během závodu jsem se necítila úplně špatně, i když trať byla dost náročná. V posledních stovkách metrů mi ale totálně odešly nohy. Cítila jsem to už včera na tréninku, když jsem jela něco rychlejšího. Myslím, že v tom sehrála roli ta vysoká nadmořská výška," uvedla v tiskové zprávě eD system Bauer Teamu Smutná, která na začátku prosince doběhla v prologu v Livignu druhá.

Seriál Ski Classics bude pokračovat po Novém roce, 11. ledna se v Rakousku pojede Kaiser Maximilian Lauf.

Zdroj: ČTK
Další zprávy