Budu méně dramatická, říká Kocábova nástupkyně

Tereza Šídlová
29. 3. 2011 20:20
Zmocněnknyě pro lidská práva Monika Šimůnková dala svůj první rozhovor
Zmocněnkyně pro lidksá práva Mnika Šimůnková
Zmocněnkyně pro lidksá práva Mnika Šimůnková | Foto: Tereza Šídlová

Praha - Před měsícem a půl jmenoval premiér Petr Nečas novou zmocněnkyní pro lidská práva Moniku Šimůnkovou.

V prvním rozhovoru, který zmocněnkyně poskytla, vysvětluje, proč se nemá lidsko-právní agenda zužovat jen na problémy Romů.

Chci být dobrou úřednicí, ale pokud bude potřeba, zaujmu silné stanovisko, říká Šimůnková, která přišla na Úřad vlády půl roku poté, co se premiér rozešel s jejím předchůdcem Michaelem Kocábem.

Rozhovor Monika Šimůnková poskytla pod podmínkou, že bude veden po e-mailu. Aktuálně.cz ho předkládá v téměř kompletním znění.

Aktuálně.cz: Kdo vás oslovil s nabídkou stát se zmocněnkyní vlády pro lidská práva?

Nabídku jsem dostala přímo od pana premiéra s tím, že mé jméno bylo projednáno i s koaličními partnery. Rozmýšlela jsem se několik týdnů, protože na jedné straně jde o významnou pozici v oblasti, jež byla vždy předmětem mého zájmu a v níž jsem působila i v minulosti, na druhé straně však jde i o pozici politicky poměrně senzitivní (ačkoli já jsem nestraník) a velmi pracovně náročnou. Nakonec převážil pocit, že bych to měla zkusit, a v této pozici udělat maximum pozitivního.

A.cz: Co je podle vás největší problém v oblasti lidských práv v Česku v roce 2011?

V první řadě je třeba říci, že z hlediska celosvětového je Česká republika jedním ze států s vysokým standardem ochrany lidských práv, od roku 1989 zde v této oblasti bylo dosaženo velkého pokroku. Přesto v určitých případech či oblastech k porušení lidských práv může dojít či dochází, a těmto případům je potřeba věnovat pozornost. Každou oblast našeho života je třeba stále sledovat nejen z hlediska ekonomického, sociálního a dalších, ale je nutno mít neustále na zřeteli i onu dimenzi lidsko-právní.
Největším problémem je asi otázka romské menšiny. Vnímám ji především jako otázku sociální, méně pak jako etnický nebo národnostní problém, zčásti též jako problém vedle sebe koexistujících odlišných mentalit. Otázka romské menšiny nemá jednoduché a rychlé řešení, je tu s námi přinejmenším celé 20. století. I já ji ve funkci považuji za jednu z prioritních. Budu se stavět proti extrémním řešením typu snah o zavedení domovského práva, avšak na druhé straně se neztotožňuji s názorem, že romská menšina je obětí nepřející většinové společnosti.

Nejen Romy

A.cz: Přicházíte z úplně jiného oboru než vaši předchůdci a také z oboru, který nebyl zatím vnímán jako prioritní pro oblast lidských práv v Česku. Má to i symbolický význam? Chce tím vláda říct, lidská práva nejsou jen Romové, na což už poukazoval premiérův poradce pro lidská práva Roman Joch?

Lidská práva v České republice nemohou být zredukována pouze na řešení romské otázky. Ráda bych se zaměřila i na další oblasti, např. ochranu dětí, práva seniorů a otázku důstojného stáří, či postavení cizinců, kterých u nás přibývá. Tedy oblasti, jež je třeba např. v rámci sekce pro lidská práva, kterou řídím, velmi posílit a věnovat jim dle mého názoru daleko větší pozornost.

A.cz: Váš předchůdce Michael Kocáb kladl právě velký důraz právě na romskou problematiku, romská komunita mu vyjadřovala značnou podporu. Je v něčem vaším vzorem? Co naopak chcete dělat jinak?

Michaela Kocába si vážím za jeho aktivity v předlistopadové i polistopadové době, ale i za další věci, které prosadil v posledních letech. Kladl důraz především na romskou problematiku, již vnímal velmi silně a tímto způsobem ji také prezentoval. V řadě věcí chci pokračovat, protože mají smysl, ale můj styl bude asi trochu jiný, možná méně "dramatický" (míněno pozitivně) a především méně mediálně viditelný, se zaměřením na ochranu více skupin obyvatelstva. Vládní zmocněnec v mém podání bude možná více úředník v tom dobrém slova smyslu. Na druhé straně v případech, ve kterých to budu vnímat jako nezbytné a žádoucí, jsem připravena zaujmout jednoznačné a veřejně prezentované stanovisko.

Žádná diskriminace

A.cz: Ministr vnitra Radek John nedávno zveřejnil průzkum STEM, podle nějž si 4 z 5 Čechů myslí, že Romové jsou nepřizpůsobivý občané a 46 procent si dokonce myslí, že nejlepším řešením by bylo Romy vyvézt ze země. Čí je to selhání?

Nesnažme se hledat viníka, snažme se hledat způsoby řešení. Je to bohužel odraz jisté situace dané etnickým složením této země a historickým vývojem. Je nutno trpělivě hledat dlouhodobá řešení, je nutno mluvit více o dobrých příkladech, kde se daří úspěšně systematickou prací posouvat věci k lepšímu. Je nutno dál podporovat aktivity vlády v této oblasti, jako např. činnost Agentury pro sociální začleňování romské menšiny. S některými problémy se musíme navyknout žít, současně bychom si měli uvědomit, že jistá řešení, jež vyplývají z průzkumu, nejsou přípustná prostě proto, že jsou nelidská, a nebo zcela v rozporu s tím, jak chápeme standardy lidských práv. Nepovažujme však naši situaci za výjimečnou, a to ani v rámci Evropy, ani v rámci světa, podobné problémy jsou bohužel součástí života mnoha států.

A.cz: Jsou v Česku podle vás Romové diskriminovaní?

Domnívám se, že v principu ne. Zcela formálně vzato mají úplně stejná práva a příležitosti jako kdokoli jiný a veřejné instituce se s nimi snaží zacházet bez diskriminace. Fakticky, ve srovnání významných sociálních parametrů života průměrného Roma a neromského obyvatele ČR, ovšem rozdíly jsou, a to značné. Hlavní příčinou je především mentalita, historický vývoj a životní hodnoty a postoje romské a většinové komunity.

A.cz: Co bude v tomto směru vláda dělat?

Myslím, že vládní politika nemůže mít ambici v dohledné době tyto parametry úplně srovnat, to není dosažitelné. Co ale dělat musí, snažit se v maximální možné míře o zlepšení vzdělanostní a sociální situace romských rodin, počínaje podporou tzv. inkluzivního vzdělávání, začleňování romských dětí do středního vzdělávacího proudu tak, aby nebyly automaticky zařazovány do tzv. (dříve nazývaných) zvláštních škol, zlepšení situace v počtu příslušníků romské populace, kteří úspěšně ukončí základní či střední vzdělání, a dále v podmínkách přístupu Romů na pracovní trh.

A.cz: Co vás napadne, když se objeví zpráva, že starosta Nového Bydžova vydal prohlášení, že "cikáni otravují, kradou a znásilňují"? Je to pro vás projev rasismu, nebo umíte jeho jednání pochopit, rozumíte mu i jinak než jako projev rasismu?

Každý starosta, i ten, který ve své obci zažívá velmi tíživé situace, jež vyplývají z neuspokojivého řešení soužití romské menšiny s většinovou komunitou, vyostřenou navíc v Novém Bydžově velmi smutnou událostí z podzimu loňského roku, by měl vždy a velmi důkladně vážit svá slova Bohužel někteří politici cítí, že razantními výroky proti Romům získají snadné politické body u části veřejnosti. To považuji za absolutně nepřijatelné. Vládní politika ovšem musí sama vnímat, že v některých obcích jsou problémy související s životem tamních romských komunit opravdu takové, že vedou k radikalizaci tamních občanů i jejich komunálních politiků.

Chybí tu dětský ombudsman

A.cz: Jste expertkou na práva dětí - v čem vidíte největší problém v této oblasti?

Určitě je to dlouhotrvající roztříštěnost kompetencí v této oblasti, kdy neexistuje jeden ústřední orgán, který by problematiku péče o děti jednotně zastřešoval, za což jsme dlouhodobě velmi kritizováni i ze strany mezinárodních organizací. Dále je to stále trvající neúměrně vysoký počet dětí v ústavní výchově. Za velmi zásadní věc považuji to, že orgány sociálně právní ochrany děti nejsou vertikálně podřízeny jednomu orgánu, a tudíž jejich činnost nepodléhá jednotným standardům a často se velmi liší. Z dalších bych jen krátce zmínila malý počet poradenských zařízení pro řešení problémů dětí a rodičů, nedostatečné využívání mediace jako způsobu řešení, neexistenci dětského ombudsmana a mnoho dalších.

A.cz: Souhlasíte s tím, aby mladí delikventi byli do smrti - na dobu neurčitou - sledováni, jak v novele navrhuje ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil?

Ano, novela v podstatě znamená, že za určitých jasně definovaných podmínek lze dětem do 15 let, jež nejsou trestněprávně odpovědny, uložit tzv. ochranné léčení, které není omezeno na určitou dobu, a důvody pro pokračování v této léčbě budou pravidelně vyhodnocovány. Nejdůležitější je však to, že se tato úprava nebude aplikovat u všech dětí, ale pouze u těch, jež spáchaly čin jinak trestný ve stavu vyvolaném duševní poruchou nebo pod vlivem návykové látky či v souvislosti s jejím zneužíváním, a jejichž pobyt na svobodě bez uložení ochranného léčení je nebezpečný. Nejedná se tak zdaleka o všechny děti - delikventy a myslím, že tato úprava je velmi vyvážená.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 47 minutami

Salač odstartuje do Velké ceny San Marina z předposlední řady

Filipu Salačovi kvalifikace na Velkou cenu San Marina silničních motocyklů nevyšla, do nedělního závodu Moto3 odstartuje z předposlední deváté řady. Devatenáctiletý český jezdec byl klasifikován na 26. místě, což je jeho nejhorší kvalifikační výsledek od Malajsie v listopadu 2019.

Salač po vydařeném pátku, kdy v trénincích figuroval v nejlepší desítce, nedokázal v dnešním třetím tréninku na rozdíl od většiny soupeřů zrychlit a musel už do první části kvalifikace. V ní obsadil dvanácté místo a do druhé části pro nejrychlejších osmnáct nepostoupil.

V italském Misanu se na prvních čtyřech místech nejslabší třídy seřadili domácí jezdci, třetí pole position v sezoně vybojoval Romano Fenati.

Kvalifikace na Velkou cenu San Marina, závod mistrovství světa silničních motocyklů v Misanu:

Moto3: 1. Fenati (It./Husqvarna) 1:41,756, 2. Foggia (It./Honda) -0,257, 3. Antonelli (It./KTM) -0,264, …26. Salač (ČR/KTM) nepostoupil do druhé části kvalifikace.

MotoGP: 1. Bagnaia (It./Ducati) 1:31,065, 2. Miller (Austr./Ducati) -0,249, 3. Quartararo (Fr./Yamaha) -0,302.

Další zprávy