Buďánka: nové domy budou památkou

1. 3. 2007 17:08
Praha - Z památkové zóny Buďánka v Praze 5 se stane moderní sídliště. Dělnické domky, kvůli kterým je území chráněno, nahradí 70 nových bytů s podzemními garážemi.
Poslední obydlený dům v kolonii Buďánka
Poslední obydlený dům v kolonii Buďánka | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

I přes to Buďánka památkou zůstanou. Zrušení památkové ochrany by totiž bylo podle investorské firmy Geosan Alfa i pražských památkářů komplikované.

"Vyškrtnutí památkové zóny je skutečně problematické," potvrzuje jejich obavy architektka Národního památkového ústavu Dagmar Sedláková. "Zákon o státní památkové péči totiž řeší jenom to, kdo a jak památkovou zónu vyhlašuje. Kdo ji může zrušit, už nestanovuje," dodává.

Památkáři pražského magistrátu, kteří projekt posuzují, proto chtějí Buďánka jako památku zachovat a najít s developery z Geosanu kompromis.

Památkáři: hledáme kompromis 

"Snažíme se domluvit s Geosanem, aby zachoval hmotový a urbanistický charakter Buďánek," vysvětluje památkář magistrátu Bořivoj Daněk. "Nové domy by se měly půdorysem i hmotou podobat těm původním," doplňuje.

Zda to bude k zachování podstaty památkové zóny stačit, je otázkou.

Památkář Bořivoj Daněk: budeme hledat kompromis
Památkář Bořivoj Daněk: budeme hledat kompromis | Foto: Ludvík Hradilek

Podle vyhlášky o památkové ochraně Buďánek se totiž má zachovávat "charekter objektů a pozemků, uličních interiérů včetně povrchu komunikací, historické podzemní prostory a objekty včetně řemeslných a uměleckořemeslných prvků".

Na otázku, zda se s tím shoduje projekt 70 nových bytů, památkář Daněk odpověděl znovu jen tím, že Geosan by měl dodržet urbanistický a hmotový charakter.

Hlavní viník? Praha 5

Dodržet původní charakter Buďánek je však v něčem skutečně nemožné. Kvůli zanedbání ze strany Prahy 5 je totiž většina objektů zcela rozpadlá. Od poloviny 90. let, kdy jí byla Buďánka svěřena do péče, se o ně totiž nestarala.

Fakta o Buďánkách

  • bývalá dělnická kolonie z 1. pol. 19. století
  • jeden z posledních dochovaných příkladů podobného urbanistického souboru
  • podle historika architektury Zdeňka Lukeše je vzácná hlavně svou malebností
  • její zbourání plánovali na konci 80. let už komunisté, kteří zde chtěli vystavět paneláky pro funkcionáře ministerstva vnitra
  • v roce 1991 vyhlášena památkovou zónou
  • v roce 1996 svěřena do péče Prahy 5
  • od poloviny 90. let chátrá

Situaci chtěla řešit v roce 2002 výběrovým řízením na rekonstrukci. Přihlásilo se do něj neziskové sdružení, které chtělo Buďánka zrekonstruovat a pak využívat jako vzdělávací středisko. Praha 5 však projekt odmítla s tím, že je "nedůvěryhodný".

Více o osudu Buďánek čtěte ZDE: Jak na památky: Nechat padnout a prodat

Buďánka proto chátrala dál. Letos v lednu pak Praha 5 rozhodla, že Buďánka prodá developerské firmě Geosan Alfa. Ta navrhla, že na místě postaví novou rezidenční čtvrť.

To se však nelíbilo památkářům z pražské sekce Národního památkového ústavu. Přinutili proto památkový odbor magistrátu, aby začal s Geosanem vyjednávat o novém řešení.

Geosan: zachováme tři domy

Jeho výsledkem by měl být kompromis. Zatím se památkáři s Geosanem dohodli, že na Buďánkách zůstanou tři původní domy a zachová se struktura původních cest.

Památkovou zónou jsou Buďánka od roku 1991
Památkovou zónou jsou Buďánka od roku 1991 | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

"Kromě toho by se na některých místech mohl vyznačit půdorys dnes již zbořených domů. V těch, které zůstanou, bychom zřídili restauraci anebo muzeum zdejší lokality," sliboval na dnešní tiskové konferenci jednatel Geosanu Roman Hrubý.

S novou cestou v jednání o Buďánkách je zatím spokojený také ředitel pražské sekce NPÚ Michael Zachař. "Je nám jasné, že to musí nakonec vyřešit cestou kompromisu. Myslím si, že charakter památkové zóny je ještě možné udržet," řekl Aktuálně.cz Zachař.

Konečný osud Buďánek by měl být známý do 30. září 2007, kdy památkový odbor magistrátu o projektu Geosanu rozhodne.

 

 

Právě se děje

před 34 minutami

Rozbory vody z Bečvy po druhém úniku chemikálií potvrdily nadlimitní výskyt niklu

Výsledky rozborů vody z Bečvy, které ve Valašském Meziříčí - Juřince v úterý odpoledne odebrali inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP), prokázaly zvýšené množství niklu. Výsledky nepotvrdily zvýšený obsah kyanidů. Uvedli to mluvčí ČIŽP Radka Nastoupilová a valašskomeziříčský starosta Robert Stržínek (ANO).

Na hladině řeky se v úterý vytvořila pěna. Podle Stržínka se znečištění do Bečvy dostalo z vyústění kanálu vedoucího z areálu rožnovské Tesly, tedy z toho, jímž podle policie před několika týdny do řeky unikl kyanid. "Jsem si plně vědom, že zatím nemáme křížovou kontrolu, tedy výsledky námi odebraných vzorků. Ale vzhledem k tomu, že jsme veřejnost upozornili na nebezpečí, jež by mohlo hrozit, považuji za nutné už nyní všechny uklidnit zprávou, že v řece není jedovatá látka. Jakmile budeme mít výsledky rozborů dalších vzorků, budeme veřejnost informovat," řekl Stržínek.

Nikl není podle inspekce pro člověka významně toxický, patří ale mezi potenciální karcinogeny a je rozšířeným kožním alergenem. Opakovaný kontakt nebo i požití mohou vyvolat přecitlivělost a alergické reakce. Toxicita je pro některé vodní organismy poměrně vysoká, a z tohoto důvodu je jeho přípustná koncentrace v povrchových vodách limitována přísněji než v pitné vodě.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Řecko a Turecko zasáhlo zemětřesení

Část Řecka a Turecka v pátek zasáhlo zemětřesení s ohniskem v Egejském moři v hloubce 16,5 kilometru. Otřesy pocítili i obyvatelé Atén a Istanbulu, píše agentura AP. Ohnisko se nacházelo 13 kilometrů severně od řeckého ostrova Samos. Podle Evropského středomořského seizmologického centra (EMSC) otřes dosáhl síly 6,9 stupně, turecké úřady uvádí sílu 6,6 stupně.

Podle prvních zpráv z tureckých médií největší škody zaznamenalo pobřežní město Izmir, kde žijí tři miliony obyvatel, a jeho okolí. V oblasti se zřejmě zřítilo několik budov. Škody hlásí také řecký ostrov Samos, kde žije 45 000 obyvatel. Podle agentury AFP pobřeží ostrova zasáhlo malé tsunami. Ani z Řecka, ani z Turecka nejsou zatím hlášeni mrtví či ranění.

před 1 hodinou

Elektronická evidence tržeb se odkládá až do konce roku 2022

Odklad elektronické evidence tržeb (EET) se prodlouží až do konce roku 2022. Prezident Miloš Zeman tuto změnu zákona podepsal, informoval dnes ČTK jeho mluvčí. Důvodem odkladu je podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) snaha ulevit podnikatelům v době koronavirové epidemie. Podle expertů i opozice to znamená konec tohoto projektu.

Povinnost EET je prozatím zrušena do konce letošního roku. Vláda navrhla další odklad na základě aktuální situace kolem šíření koronaviru, výhledu ekonomiky a konzultace s podnikatelskými svazy, asociacemi a komorami. O osudu EET se nejspíš rozhodne ve sněmovních volbách na podzim 2021. Schillerová věří tomu, že EET bude obnoveno.

Zdroj: ČTK
Další zprávy