


Městský soud v Brně dnes opět ponechal Tomáše Jiřikovského ve vazbě, je v ní souvislosti s bitcoinovou kauzou. Novinářům to po skončení vazebního zasedání, které trvalo necelou hodinu, řekl žalobce Petr Šereda.

Ponechání muže ve vazbě žalobce navrhoval. Soud musí vazbu projednávat každé tři měsíce. Jiřikovský je ve vazbě od loňského srpna, obviněný je mimo jiné z legalizace výnosů z trestné činnosti. Hrozí mu až 30 let vězení.
Soud ponechal Jiřikovského ve vazbě z obou důvodů, které navrhoval žalobce. Jde o důvod útěkový a pokračování v trestné činnosti. „Současně rozhodne o tom, že se zamítají veškeré návrhy obhajoby na propuštění z vazby různými náhradami,“ uvedl Šereda. Šlo například o peněžitou záruku.
Žalobce uvedl, že zejména nebezpečí útěkové vazby je zesilováno významným způsobem tím, že policisté rozšířili trestní stíhání Jiřikovského pro podezření z drogových trestných činů. Uvedl, že pokud žalobce bude podávat obžalobu, navrhovat bude ukládání dvou trestů, kdy muži v prvním případě hrozí až 20 let vězení, a ve druhé části až deset let vězení. V souhrnu tak Jiřikovskému hrozí až 30 let vězení.
Městský soud poslal Jiřikovského do vazby loni 17. srpna a v polovině prosince ji prodloužil. O vazební zasedání dnes měla média stejně jako v prosinci značný zájem, do jednací síně ale novináři vstoupit nemohli, standardně se konalo jako neveřejné. Zasedání navíc stejně jako v prosinci provázela zvýšená bezpečnostní opatření.
Oproti jiným vazebním zasedáním se veřejnost nemohla dostat ani před jednací síň, justiční stráž prostor vymezila. Hlídali ji i policisté v kuklách s dlouhými zbraněmi. Jiřikovského ani nešlo zahlédnout, obvinění, u kterých se jedná o vazbě, do jednacích síní soudu vstupují s eskortou zadním vchodem.
Policie Jiřikovského zadržela v jeho domě v Břeclavi loni 14. srpna. O dva dny později ho obvinila ze dvou skutků legalizace výnosů z trestné činnosti, kterých se podle kriminalistů dopustil v roce 2015 a loni. Podle policie Jiřikovský zastíral původ bitcoinů z trestné činnosti. Loňský skutek se týká i daru bitcoinů ministerstvu spravedlnosti.
Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování ale letos obvinění Jiřikovského rozšířili. Nyní je stíhán i za provozování darknetového tržiště Nucleus Market. Jeho jednání posoudili mimo jiné jako zločin neoprávněné výroby a jiného nakládání s omamnými nebo psychotropními látkami.
Kauza je spjata s loňským přijetím miliardového daru ministerstvem spravedlnosti od Jiřikovského, který byl už dříve odsouzený za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS) kvůli tomu rezignoval, i když tvrdí, že se přijetím daru ničeho nezákonného nedopustil.
Podle auditu, který zadala Blažkova nástupkyně Eva Decroix (ODS), ministerstvo neprovedlo povinnou předběžnou kontrolu původu kryptoměny podle zákona o finanční kontrole a v rozporu s interními předpisy si nevyžádalo a nezpracovalo komplexní právní stanovisko ke smlouvě.



Bývalý maďarský premiér Viktor Orbán byl v sobotu na sjezdu své strany Fidesz opět zvolen jejím předsedou. Navzdory drtivé porážce v dubnových parlamentních volbách uvedl, že se nikdy nevzdá, informovala agentura Reuters.



Byl u výstavby Bohunic, Dukovan i Temelína. Dnes bývalý předseda dozorčí rady ČEZ a poradce ministerstva průmyslu Jiří Marek sleduje přípravy největší energetické investice v novodobé historii země. V rozhovoru Aktuálně.cz mluví o nečekaných překážkách, korejské pracovitosti i o tom, proč Česko může brzy patřit mezi velmoci v jaderné energetice.



Nejméně 226 055 ruských vojáků zemřelo ve válce proti Ukrajině. V pátek to uvedla ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje a zmíněné padlé identifikovala. Skutečné ztráty budou podle BBC pravděpodobně mnohem vyšší, než lze z otevřených zdrojů zjistit. Reálný počet padlých ruských vojáků se tak může pohybovat mezi 347 776 až 502 344.



Od migrace přes dekarbonizaci až po spor o unijní rozpočet: reportér České televize Petr Obrovský v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč se evropská témata neobejdou bez kontextu a jak se v Bruselu hledá srozumitelný jazyk pro věci, které zůstávají pro běžného diváka často nepřehledné. A navzdory snaze ukázat, co se děje v zákulisí, stojí „televizáci“ před zajímavým problémem.



Návrhy, které zazněly na sobotní ideové konferenci ODS v Praze, analytici, které ČTK oslovila, vesměs hodnotí jako správně nastavený směr. Upozorňují ale na složitost jejich praktického prosazení a na rizika spojená s některými opatřeními.