Označit miliony Čechů za fašisty si Babiš nesmí dovolit, říká Rychlík. Chystá protest

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
10. 8. 2022 16:28
Režisér divadelních her i dokumentů Břetislav Rychlík připravuje s dalšími lidmi protestní výzvu proti šéfovi ANO Andreji Babišovi kvůli tomu, že své odpůrce na mítinku nazval fašisty a nacisty. "Nikdo si nemůže dovolit něco takového říkat, ani kdyby to byl bývalý premiér a vlastnil půlku země," říká Rychlík v rozhovoru pro Aktuálně.cz, ve kterém se ohlíží i za svým dosavadním životem.
Nevím, jestli budu mít za dva roky sílu ještě vůbec něco natáčet, říká režisér Břetislav Rychlík.
Nevím, jestli budu mít za dva roky sílu ještě vůbec něco natáčet, říká režisér Břetislav Rychlík. | Foto: Radek Bartoníček

Jak jste s výzvou daleko?

Vydáme ji v nejbližších dnech. V těchto chvílích se pod ni podepisují další a další lidé, budou mezi nimi známé osobnosti, stejně jako třeba potomci příslušníků RAF či vězněných a zavražděných odbojářů z druhé světové války. Chceme na Babišova slova reagovat velmi výrazně. 

Podle videa z mítinku v Táboře označil Babiš za fašisty a nacisty své oponenty, podle něj voliče stran stávající vládní koalice.

Fakticky označil několik milionů lidí v naší zemi za fašisty a nacisty. On, který byl členem komunistické strany, podle zákona zločinné organizace, a zároveň udavačem její tajné policie. Je absolutně nehorázné, co řekl. Nikdo si nemůže dovolit něco takového říkat, ani kdyby to byl bývalý premiér a vlastnil půlku země.

V podstatě už v této chvíli ztratil jakékoliv právo stát se prezidentem. A nemůže jím být z řady dalších důvodů, trestně stíhaný člověk jako on by neměl být vůbec v politice, měl by odstoupit. Degradoval politickou kulturu na úplně nejnižší úroveň, je strašné, jakým způsobem rozeštvává společnost.

„Jsou to fašisti a nacisti, jsou to voliči vládní koalice.“ Babiš zaútočil v Táboře na své hlasité odpůrce. | Video: Aktuálně.cz/Twitter/Jan Černý

Dotkla se jeho slova i vás osobně?

Oba moji dědečci byli v odboji. Teď jsme v Javorníku, kousek od hranic se Slovenskem, můj děda i otec, společně s dalšími lidmi z Javorníku, tady převáděli na Starou Myjavu lidi typu generála Klapálka. Za to byl trest smrti, za to se popravovalo. Děda Pavlík spolupracoval s londýnským exilem, byl to švec, skutečný autentický socan. Komunisté ho vyhodili v únoru 1948 z práce, protože odmítal spojení sociální demokracie s komunistickou stranou.

Jeden z mých strýců byl v gulagu a bojoval ve Svobodově armádě, další strýc byl pět let v koncentráku, další příbuzní z babiččiny strany byli popraveni v Kaunicových kolejích v Brně. V odboji byli z naší rodiny skauti, sokolové a mnozí další. Není prostě dnes možné označovat lidi za fašisty a nacisty. To je na okamžitou rezignaci v politice a ve veřejném životě.

Zatím to ale vypadá, že chce Babiš kandidovat na prezidenta. A podle průzkumů veřejného mínění není bez šancí. Nedopadne to podobně jako při minulých prezidentských volbách, kdy jste vystupoval proti volbě Miloše Zemana a on vyhrál?

Skoro si troufám říct, že nedopadne. Myslím, že ve druhém kole nemá Babiš moc šancí. Má spíše omezenou sektu podporovatelů, což jsou, bohužel, často lidé mého věku kolem 65 let a výše, kteří tak rozhodují o osudu a budoucnosti svých dětí a vnoučat. Přijde mi docela nevkusné, jak si tyto podporovatele kupuje.

Zapojíte se do kampaně před prezidentskými volbami? Případně, koho byste si přál za prezidenta? 

Je mi líto, že v minulosti nekandidovala bývalá soudkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. Byla by výborná prezidentka. A věřím, že by byla zvolena. Nyní bych si přál v klidu Michaela Kocába. Když jsme si ale minulý týden povídali, říkal jsem mu, že by byl výborným prezidentem, ale teď ať ještě nekandiduje, jeho čas možná přijde později. Takže úplně pragmaticky řečeno: Už si nikoho nepřeji, protože vždycky si někoho přeji a dopadne to špatně.

Ale někoho asi podpoříte.

Budu volit toho, kdo má šanci porazit Babiše. A pokud bude třeba, tak se před druhým kolem zapojím do kampaně. 

Stačí, když bude u mého jména napsáno "skaut"

Zanechme nyní politiky. Je to jen několik dní od chvíle, co jste převzal ve svém rodném Veselí nad Moravou cenu města, což vás možná trochu překvapilo. Přece jen jste vnímaný jako někdo, kdo se vyjadřuje napřímo, nebere si žádné servítky a má tak kromě příznivců i nemálo odpůrců.

Já jsem odcházel z Veselí v podstatě jako loser (ztracený případ - pozn. red.), který utekl z vysoké školy, kde jsem měl beztak podmínečné vyloučení ještě před nástupem - jako jediný v dějinách školy, pak škrabal hovna na kachní farmě a matky varovaly své dcery, ať se mnou nechodí, protože nebudou mít žádnou dobrou budoucnost. Přebírání ceny bylo ale dojemné.

Na kachní farmě jste ale dlouho nezůstal.

Byl jsem postupně kulisák, nápověda, asistent režie, sólista činohry, ale dal jsem v Divadle pracujících v Mostě výpověď a chtěl dělat stále svoje divadlo, třeba v podzemí. Do toho přišel dopis od Arnošta Goldflama, že jsou v Hadivadle v Brně dvě volná místa, takže mohu nastoupit. Zažil jsem tam neuvěřitelně silnou éru, vlastně kultovní éru tohoto divadla. Jsem za to mnoha lidem vděčný, bez toho bych nebyl tím, čím jsem se postupně stával.

Břetislav Rychlík jako skaut na archivním snímku.
Břetislav Rychlík jako skaut na archivním snímku. | Foto: Archiv Břetislava Rychlíka

Možná jste se při udělování zmiňované ceny pustil i do bilancování. Co byste rád, aby z vašich filmů, divadelních her, knížek, občanských a dalších aktivit bylo u vašeho jména především?

To všechno, co jste jmenoval, je vlastně jedna věc. Kdyby bylo u mého jména "skaut", tak to úplně stačí. 

Opravdu jen slovo skaut?

Tam je kořen všeho, co jsem dělal a dělám. Všech hodnot, které vyznávám. Ve skautu jsem dostal základ pro celý život. Jak říkal můj přítel Julius Satinský, nic lepšího než skauting doposud nikdo pro děti nevymyslel. Formovalo nás to neuvěřitelným způsobem.

Skauting hodně pěstuje smysl pro spolupráci a odpovědnost za celek, pěstuje hodnoty jako čest, přátelství a současně je to dobrodružné. Být v lese sám, skautské zkoušky, to je geniální. Celý život se vlastně věnuji tomu samému, zajímá mě svět kolem nás, za zásadní považuji ochranu lidských práv a přírody. 

Brzy skončí prázdniny, co plánujete kromě pokračování výuky studentů? Kam chcete vrhnout své síly?

Bohužel mi síly ubývají. Mám podobnou nemoc jako můj velký přítel Karel Schwarzenberg, který byl často tady v Javorníku. Nevydržím stát dlouho na nohou, všechno mi padá z rukou, nemám v nich vůbec cit, píši tak, že to po sobě ani nepřečtu. Strašně mě to omezuje. Nevím, jestli budu mít za dva roky sílu ještě vůbec něco natáčet. 

Česká televize potřebuje zvýšení poplatků

Co vaše občanské aktivity? Hodně jste bojoval za nezávislost České televize, byl jste mimo jiné zakladatelem a prvním mluvčím iniciativy Česká televize - věc veřejná. Jste nyní spokojený s děním kolem televize?

Společně s některými přáteli - především s Olgou Sommerovou, v minulosti s Láďou Smoljakem nebo Ludvíkem Vaculíkem - jsem absolvoval desítky a desítky schůzek na téma České televize, takže její nezávislost se dostala do programového prohlášení hned několika vlád. Včetně vlády Petra Fialy. Jsem také rád, že se podařilo zabránit před volbami tomu, aby Radu ČT ovládlo hnutí ANO, SPD a ta obskurní Trikolora. 

Mimochodem, je dobré si uvědomit, že v minulosti hrozila privatizace prvního kanálu České televize. Nikdo by potom nekritizoval Václava Klause či Miloše Zemana, kteří v té době v politice dominovali. Dnes jsem si jistý, že by měli tento kanál Rusové nebo Číňané.   

Břetislav Rychlík v srpnu roku 2022 na své chalupě v Javorníku
Břetislav Rychlík v srpnu roku 2022 na své chalupě v Javorníku | Foto: Radek Bartoníček

Takže v tomto směru je Břetislav Rychlík spokojený?

Bohužel mě šokovala nedávná dovolba radních, je neuvěřitelné, jaké osobnosti neprošly v Poslanecké sněmovně. Jsem strašně zklamaný z této krátkozrakosti politiků. Nikdy se mi nelíbilo, když si politici dávali do Rady ČT nějaké své lokaje a trafikanty. Nelíbí se mi ani to, že politici vzali pět svých kamarádů z Prahy, které znali, a udělali z nich radní. Čtyřicet procent poplatků se platí z Moravy a Slezska. To už by se celostátní volby mohly zúžit na obvod Praha a ušetřilo by se. 

Trváte na tom, aby radní nebyli závislí na politicích?

Systém výběru radních musí být nezávislý na tom, kdo je zrovna v čele státu. Můžeme se dočkat strašidelných postav, které ovládnou naši zemi, nejšílenějších populistů, jaké si lze jen představit. Myslím, že opět máme nakročeno k velkému průšvihu. Navíc by Česká televize potřebovala zvýšení koncesionářských poplatků.

Televizní poplatek se nezvýšil už 14 let. Nyní se debatuje se o navýšení o 15 korun, ale mnozí politici tvrdí, že je to moc.

Kdysi jsme s Ludvíkem Vaculíkem vymysleli "pohrdné". Šlo o 20 korun, o které nechtěli politici koncesionářské poplatky navýšit po televizní krizi v roce 2000. Společně s Ludvíkem, mojí manželkou Monikou, Zdeňkem Svěrákem a Ladislavem Smoljakem jsme si naplnili kapsy dvacetikorunami a vyrazili jsme do sněmovny, abychom je rozdávali politikům. Oni před námi prchali.   

A co říkáte na jejich dnešní postoj?

Je směšné a ubohé, že poslanci nechtějí zvednout poplatek ani o pouhých 15 korun. Když jsem byl na Letní filmové škole v Uherském Hradišti, řekl jsem v restauraci režisérovi Vítu Klusákovi, ať najde v jídelníčku, co se dá koupit za 15 korun. Našel krabici na pizzu.

Role České televize je přitom neskutečně, obrovsky důležitá. Ať jde o zpravodajství, ale stejně tak o dětskou tvorbu, kulturní magazíny, přenosy a záznamy koncertů, menšiny, hranou tvorbu a další a další věci, skvělá tradice českých dokumentů, které drží ČT, koproducent filmů. Určitě se na podzim v této záležitosti ozvu.

Zdá se mi, že to s vašimi silami přece jen nebude tak špatné.

Ale tím, jak mě opouští řada přátel a všecko kolem mě umírá, tak si člověk uvědomuje svou konečnost. Když je člověk mladý, tak si myslí, že je nesmrtelný. Každý den si uvědomuji, že musím být za život vděčný. Cítím obrovskou pokoru, jsem si vědom, kolik lidí zemřelo mladých nebo žili ve strašných poměrech. Možná jsem se někdy v životě hodně rouhal a měl dojem nekonečnosti.

Když jsem se díval na primáše lidové muziky Martina Hrbáče tady na chalupě po Horňáckých slavnostech, jak hrál, zpíval a potom pokorně kontroval o generaci mladšímu Martinu Slovákovi, tak jsem si v duchu řekl: Tak to je tak zhruba moje role. Zakontrovat těm mladším.

A kdo bude váš primáš, když vy budete stát spíše v pozadí a budete na pomyslné housle "jen" kontrovat?

Já se snažím pracovat v principu s mladými či mladšími lidmi. Také mám studenty, kteří jsou výborní. Náš takzvaný ateliér Josefa Kovalčuka na JAMU je postavený na tom, že absolutně nevychováváme klony. V každém studentovi vidím dar pro sebe samého, už tím, že s ním musím hledat jeho osobní pohled na věci, jít s ním osobní cestu za cenu toho, že narazí. 

To jsou chvíle, kdy se od nich učím já. Říkám jim: Všechno kolem sebe nasávejte, koncerty, výstavy, divadla, kina, hospody, život. A hlavně mějte svoje témata, vytvářejte svoji výpověď o světě kolem sebe i v sobě, mějte odvahu zpochybňovat svoje stereotypy a riskujte! O to jsem se snad občas snažil také já.

Muž mnoha profesí, který říká hlasitě své názory

  • Docent v ateliéru režie a dramaturgie na brněnské JAMU Břetislav Rychlík začínal jako divadelní herec ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti a následně v Mostě. Od roku 1982 do roku 1996 působil v experimentálním prostějovském a následně brněnském HaDivadle, kde hrál v řadě kultovních inscenacích.
  • Pokud jde o film, nejznámější je zřejmě jeho role ve filmu Věry Chytilové Dědictví aneb Kurvahošigutntág. Od roku 1988 se začal věnovat i divadelní režii a později také dokumentárním filmům. Má za sebou desítky divadelních inscenací doma i v zahraničí a přes 300 dokumentů. 
  • Kromě toho dlouhodobě spolupracuje s Českou televizí. Produkoval a režíroval například velký dokumentární cyklus Fenomén underground, cyklus Intolerance?, celou sérii pořadu Případ pro ombudsmana nebo mapoval historii cirkusů a varieté - Lidé z manéže. Věnuje se také psaní, vydal například knihu fejetonů a esejů Konec žebřiňáků a knihu divadelních reflexí Sestup ke kořenům.
  • Za svou práci získal mnoho ocenění, je mimo jiné držitelem novinářské Ceny křepelek a jedním z vítězů Evropského fejetonu. Za film o romském holocaustu Ó, ty černý ptáčku (1997) si vysloužil domácí i mezinárodní ocenění, film byl uvedený ve 27 zemích. Za dokument Kamenolom Boží si odnesl z Plzně hlavní cenu Zlatého ledňáčka v kategorii dokumentárních filmů za nejlepší dokument roku 2004 a Visegrádskou cenu na festivalu Jeden svět 2005. V roce 2021 obdržel filmařskou cenu Ferdinanda Vaňka za dokument o Jánu Langošovi, za přínos k rozvoji občanské společnosti.
  • Rychlík se kromě toho angažuje v mnoha iniciativách, například za nezávislost České televize na politicích. Byl spoluzakladatelem iniciativy České televize - věc veřejná. Letos v létě převzal v rodném Veselí nad Moravou cenu města za výrazný přínos v oblasti rozvoje kultury, zejména filmové a divadelní tvorby a tradiční lidové kultury.
  • Jeho manželka Monika Rychlíková se také věnuje režii, dcera Apolena je novinářkou a dokumentaristkou, druhá dcera Juliana pracuje jako produkční a asistentka režie. 
Zdroj: Radek Bartoníček
 

Právě se děje

Další zprávy