Brdy se změnily v přírodní unikát, přestože je před 95 lety zabrala a "ničila" armáda

Před 97 lety si armáda zabrala Brdy, dnes je zde krásná divočina připomínající Šumavu
Úklid kalamity probíhal podle tradic německé důkladnosti: na kratší vzdálenosti se dřevo stahovalo buď koňmi nebo tažnými kravami. Pro stahování z nedostupných brdských míst se používal tzv. dřevní smyk (koryto z klád, v němž kmeny klouzaly až do údolí). Veškeré dřevo putovalo na shromaždiště, k nimž se stavěly dočasné drážní úzkokolejky. Malými polními lokomotivami, kterých po Brdech jezdilo až devět, se dřevo sváželo do údolí k pilám. Pomocí pásových buldozerů Němci likvidovali nakonec i pařezy - vyklučovali je, aby následně mohli zasadit sazenice nových stromků.
Cvičné střelby na posádkovém cvičišti, kam stále platí zákaz vstupu (15. březen 2018).
Bývalá cílová plocha Tok. "Na třech dopadových plochách dělostřelecké střelnice Brda, Jordán a Tok vznikly v místech kráterů naprosto unikátní společenstva. A svá specifika má i tanková střelnice na Padrti či ty pěchotní Bahna anebo Kolvín. Cvičí se dnes jen na střelnici Brda," říká Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, vedoucí CHKO Brdy.
Památkově chráněná zřícenina hradu Valdek bergfritového typu vybudovaného v 1. polovině 13. století (archeologická lokalita). Prvními majiteli byli páni Zajícové z Valdeka, jedna z větví tehdy vlivného rodu Buziců (vládli zde do roku 1344). V druhé polovině 16. století byl Valdek zčásti renesančně upraven, dále však nebyl udržován a v roce 1623 je již uváděn jako pustý. V 19. století v duchu dobového romantismu částečně opraven.
Foto: Jan Gazdík
Jan Gazdík Jan Gazdík
24. 2. 2021 9:49
Jedinečný přírodní skvost. Tak o nejvyšším ryze českém pohoří Brdy mluví ochranáři, přírodovědci, ale i fandové vojenství. Byla to totiž armáda, která si před 95 lety - v únoru 1926 - zabrala Brdy pro sebe. Nacisté a po válce i komunisté vojenský prostor Brdy ještě více rozšířili. Jde tedy sice o umělou, ale přesto unikátní, nezastavěnou a divokou krajinu uprostřed přecivilizované Evropy.

Brdy si uchovávají svou tajemnost a zvláštní půvab i poté, co jejich větší část vyklidila před pěti lety armáda. Krátce poté se staly nařízením vlády chráněnou krajinnou oblastí (CHKO). Turisté tedy mohou do většiny dříve nepřístupných míst. Nicméně dělostřelci v tamním městečku Jince zůstali a část Brd jim stále slouží k výcviku - už 95 let. Projekt brdské dělostřelecké střelnice byl schválen ministerskou radou 19. února 1926, čímž se jednou provždy změnil charakter tohoto nejvyššího ryze českého pohoří.

"Když si projdete české vojenské újezdy, tak možná s překvapením zjistíte, že v nich vojáci svými manévry příliš škod nikdy nenatropili. Spíše naopak - pokud přírodu těžkou technikou či střelbami poničili, tak jen lokálně, a i to jí mnohdy prospělo. Mluvím tedy o těch českých, a nikoliv sovětských vojácích," vysvětluje Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a také vedoucí CHKO Brdy.

V případě Sovětské armády, která Československo okupovala v letech 1968 až 1991, to ovšem byla podle Fišera pro přírodu katastrofa. Například ve výcvikovém prostoru Ralsko po sobě Sovětská armáda nechala desítky tun nevybuchlé či zašantročené munice. Tamní přírodu ovšem zamořila nejvíce ropnými produkty uniklými z prorezivělých nádrží. Při očistě území letiště Ralsko se tak v půdě likvidovaly i několik metrů silné vrstvy nasáklé leteckým benzinem.

"Ale například v Brdech - a nejenom v nich - byla území vojenských újezdů díky vojákům uchráněna od výraznější stavební činnosti, zemědělského anebo průmyslového využití. Soužití vojáků s přírodou je tedy i v Brdech - protože tu stále v omezené míře cvičí - v podstatě bezproblémové," ujišťuje Fišer.

Rostlinné či živočišné druhy z nepravidelného narušování území Brd vojenskou technikou, která v půdě hloubila výmoly či tůně, podle šéfa CHKO Brdy dokonce vyloženě profitují. Na třech dopadových plochách dělostřelecké střelnice Brda, Jordán či Tok vznikly v místech kráterů zcela unikátní společenstva. A svá specifika má i zaniklá tanková střelnice na Padrti či ty pěchotní Bahna anebo Kolvín. Armáda dnes cvičí už jen na střelnici Brda pod Brdskými hřebeny.

Bohumil Fišer přiznává, že vysídlování obyvatel před 95 lety (jejich nemovitosti československý stát vykupoval, stejně jako za války nacisté) je spojené s tragédiemi statkářských rodin, které v Brdech hospodařily i po staletí. Mnohé z prosperujících statků či vesnic byly navíc srovnány se zemí při rozšiřování vojenského prostoru až po druhé světové válce. "Tohle je nutné si připomínat. Dnes už ale i proto v Evropě jen málokde najdete tak rozsáhlý a unikátní přírodní masiv bez známek civilizace," dodává Fišer.

Brdy jsou unikátní již zmíněnou nezastavěností. Tedy žádné stavby ani vedení vysokého napětí. Ale jak šéf CHKO připomíná, tak jsou navíc z devadesáti procent protkány jen lesními účelovými komunikacemi. "Tohle nemá ani Národní park Šumava či Krkonoše. V Česku nic podobného na tak rozsáhlém území zkrátka a dobře nikde nenajdete," míní ochranář.

Turisté vnímají Brdy jako divočinu, ale mýlí se

Turisté vnímají Brdy i kvůli tomuto vysídlení jako divočinu. Jak ale ochranáři připomínají, jde o hospodářské lesy a většinou smrkové monokultury, třebaže civilizací jen velmi málo dotčené. Cílem ochranářů proto je, aby se změnilo druhové a věkové složení lesních porostů. V Brdech chtějí navíc udržet evropsky jedinečné části bezlesí, ale i tůní. Mnohé z toho přitom vzniklo právě při dělostřeleckých, tankových anebo leteckých střelbách.  

Brdská krajina je tak unikátními rozsáhlými vřesovištěmi či modrajícími se plochami kriticky ohroženého kosatce sibiřského. "A právě jemu svědčí nepravidelný provoz vojenské techniky či střelby. V Brdech se také v rozlehlých biotopech udržuje ve vysokých počtech masožravá rosnatka okrouhlolistá," zmiňuje namátkou Bohumil Fišer.

Daří se v nich i kriticky ohroženému korýši listonohu letnímu, který rovněž přežívá jen s přispěním armády. Jinak se vyskytuje především v holoarktických oblastech. A hnízdí zde například i dva páry orla mořského.

Kvůli nedostatku vody v posledních letech nabývá na významu fakt, že Brdy jsou po staletí důležitou a velmi rozlehlou pramennou oblastí kvalitní vody. V potocích tak žije rak kamenáč, mihule, vranka obecná či střevle obecná, ale i nejrůznější druhy obojživelníků a čolků. Například Příbram či desítky dalších okolních obcí odebírají z CHKO Brdy téměř všechnu pitnou vodu.

Český turista si vleče buřty k opékání i do chráněné přírody

Předseda Vojenského historického sdružení Brdy Petr Ježek nicméně uvádí na pravou míru nadšení turistů z brdské divočiny: "Jde o lidmi uměle vytvořený, ale bezohlednými turisty stále více ohrožovaný krajinný klenot - bez chatových osad a kolonií, bez intenzivního zemědělského hospodaření, takže i bez chemie," vysvětluje.

"Dříve se stávalo, že jsem za celý den v Brdech nikoho nepotkal. To už ale nějakou dobu neplatí. Lidí se do Brd hrne stále víc a mnozí z nich po sobě zanechávají smetiště či při opékání buřtů požáry. To, co se v Brdech děje dnes, že tam lidé přijedou s batohy buřtů, rozdělají si oheň, kde je napadne, to nemá obdoby," poukazuje Ježek na stinnou stránku zpřístupnění Brd.

Nezodpovědní turisté tak podle Petra Ježka stojí v Brdech za mnohem více požáry než vojáci v letech, kdy se v tomto prostoru bez omezení střílelo z tanků, houfnic či letadel.

"Tak třeba pod hradem Valdek je podél Červeného potoka na dohled jedno ohniště vedle druhého. A v létě jsou ohníčky zakládány dokonce na vrcholech kopců, kde není voda. Jak říkám: za vojáků nehořely Brdy jako teď, když tam armáda cvičí jen omezeně. Tehdy navíc vzplanuly jen dopadové plochy od munice, ale teď hoří i les." Stále častěji si proto Petr Ježek klade otázku, zda dokážou lidé zpřístupnění Brd před pěti lety vůbec ocenit.

A i s vědomím, že si proti sobě popudí hodně turistů, konstatuje: "Zatím jsem nepochopil, co davy lidí přinášejí přírodě. A v letních měsících jsou jich o víkendech tisíce. Co je pro ni dobrého, když se do ní hrne stále více turistů? Často velmi bezohledných. Brdy proto návalem lidí - zejména v posledních letech - velmi trpí. Zvěř má stále méně klidu. Lidé tam jezdí na horských kolech už i mimo cesty, lesními porosty a často i v noci s čelovkami na přilbách. Co třeba říct tomu, že na bývalém letišti nad Zaječovem nechal někdo auto a zapálil ho? Začíná snad i tohle být zvláštností Brd?" ptá se Ježek.

Lidé z okolních obcí se podle ochranářů léta obávali, že armáda Brdy zničí odlesněním ploch, takže budou bez vody. Jenomže, když se po pádu komunismu začaly Brdy pro lidi otevírat, tak se ukázalo, že vojsko vlastně Brdy zachránilo před chatařením, zástavbou i komerčním využitím. Ochranáři proto neměli důvod Brdy chránit. Navíc i Vojenské lesy hospodařily podle Ježka v Brdech vždy velmi citlivě.

S vodou to ale není zatím v Brdech vůbec špatné: "Třicet let piju vodu z brdských potoků. Třeba z Třítrubeckého. Kdekoliv se můžete napít i nad hradem Valdek z Červeného potoka," doplňuje Ježek jednu z unikátností nejvyššího ryze českého pohoří.

VIDEO: "Samotáři v divočině? Žijí tam i 50 let, bojí se civilizace, neumí se chovat ve městě," říká Palán

Za radikální změnu odejít z civilizace nesou tito lidé následky, nemají informace, ale myslí si věci sami za sebe, některé příběhy jsou zničující | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy