Brabcův úřad přidal desítky milionů na obnovu krajiny

ČTK ČTK
31. 7. 2015 16:50
O dotace na zlepšení biodiverzity a obnovu krajiny a vodního režimu v krajině byl ale velký zájem.
Foto: Jan Barek

Praha - Jedny z posledních dotací končícího rozpočtového období Operačního programu Životní prostředí půjdou na obnovu a regeneraci krajiny, vodní režim, prevenci sesuvů a skalních zřícení. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) podepsal téměř 150 projektů za 271 milionů korun.

Informovala o tom Jana Taušová z tiskového oddělení ministerstva. Původně nabízela poslední 66. výzva 200 milionů korun.

O dotace na zlepšení biodiverzity a obnovu krajiny a vodního režimu v krajině byl ale velký zájem. Proto se částka na projekty zvýšila o dalších 71 milionů. I u těchto schválených projektů platí, že se musí proplatit do konce letošního roku, kdy končí operační program.

Evropské peníze poputují například na environmentální centrum v Železné Rudě na Klatovsku, výstavbu rybího přechodu na vodním toku Jizerka na Semilsku, obnovu mokřadů na Břeclavsku, revitalizaci údolní nivy Mladějovického potoka a mokřady na Strakonicku nebo opravu a odbahnění Pilského rybníka na Havlíčkobrodsku.

"Peníze tak nyní získají projekty prospěšné pro zlepšování krajiny, konkrétně třeba i pro úpravu vodního režimu v krajině, která je důležitá zejména v těchto dnech a týdnech, kdy Českou republiku sužuje dlouhotrvající sucho," uvedl ministr.

Ministerstvo vyhlásilo v polovině června první výzvy z nového operačního programu. Pro žadatele o evropské dotace je v nich připraveno devět miliard korun. Projekty mohou zaměřit na zlepšení čistoty vody, kvality ovzduší, zpracování odpadu a ochranu přírody. Státní fond životního prostředí začne žádosti přijímat od 14. srpna.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Světové atletice vládnou trojskokanka Rojasová a tyčkař Duplantis

Nejlepšími světovými atlety roku 2020 se stali halová světová rekordmanka v trojskoku Yulimar Rojasová a světový rekordman ve skoku o tyči Armand Duplantis. Oba v tradiční anketě Světové atletiky triumfovali poprvé.

Pětadvacetiletá Venezuelanka Rojasová v únoru v Madridu posunula halový rekord na 15,43 metru, skočila tehdy o sedm centimetrů víc než Ruska Taťjana Lebeděvová v roce 2004. Na trůnu vystřídala americkou překážkářku Dalilah Muhammadovou a navázala na úspěch jiné trojskokanky Caterine Ibargüenové, která byla nejlepší světovou atletkou roku 2018.

Jednadvacetiletý Duplantis se stal nejmladším mužským vítězem této ankety, která se vyhlašuje od roku 1988. Švédský skokan v hale dvakrát posunul světový rekord až na 618 centimetrů. Venku pak překonal 615 cm a sebral Sergeji Bubkovi nejlepší výkon pod širým nebem. Vyhrál všech šestnáct závodů, do kterých letos nastoupil. V hlavní kategorii triumfoval dva roky po ocenění pro vycházející hvězdu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy