


Ve dvoudílném bilančním rozhovoru jsme s Václavem Moravcem probrali jeho více než dvacet let dlouhé působení v České televizi. Moravec se zamýšlí nad kontextem a příčinami svého konce, reaguje na situaci okolo konkurenční doložky a přiznává, kolik bral v ČT peněz. A popisuje také plány a ambice svého nového mediálního projektu. Dnes přinášíme druhý díl rozhovoru.

Netuším.
Máte pravdu. První hosté dvou prvních nedělních diskusí, které jsem moderoval.
Vzpomínám. A dlouho jsem nabídce ČT od Michala Petrova, Jirky Janečka a Zdeňka Šámala odolával. Říkal jsem si, že jsem ještě příliš mladý na to, abych dělal hlavní televizní diskusní pořad.
Vždy jsem v sobě měl konzervatismus amerických a britských televizí. Říkal jsem si, že by člověk měl něco takového začít dělat v šedesáti – po patnácti letech ve službě – by měl se slávou odejít do penze.
Ale byla to už asi třetí nabídka ze strany ČT, kterou jsem dostal, a ty předchozí dvě jsem odmítl. Tudíž jsem si také říkal, že kdybych odmítl i potřetí, čtvrtá by už nemusela přijít. To byla podstata mého tehdejšího rozhodování.
Bylo to dilema, zda člověk není na takovou pozici ještě mladý a troufalý, navíc je v tom riziko, že si zkrátí profesní dráhu. A na druhé straně byl pragmatismus a úvaha, že jsem si chtěl televizi jako médium po rádiu prostě vyzkoušet.
Protože to byla poslední diskuse týdne. Tehdejší vedení ČT, ať už Michal Petrov, Zdeněk Šámal, nebo Jirka Janeček, chtělo, aby navazovala v časovém slotu na pořad Naostro. Česká televize se navíc bála jít do přímého střetu s Novou, která vysílala v neděli v poledne Sedmičku. Její postavení bylo neotřesitelné.
Nakonec jsme se ale po půl nebo tři čtvrtě roce domluvili, že do toho přímého střetu s Novou půjdeme. A ten souboj jsme – pokud jde o citovanost i sledovanost – vyhráli.
Nevím, zda se Google nemýlí. Hodně jsme sázeli na variabilitu formátu. A věděli jsme, že chceme mít dvě části. Což jsme dodrželi hned v první diskusi, kde byl zmiňovaný Vladimír Špidla. Nejdříve tvrdě vedený rozhovor jeden na jednoho, pak diskuse dvou nebo tří hostů. Ostatně k tomu se nyní vracíme v našem novém projektu, kde nepodléháme účelovému dozoru Rady ČT a jí povolnému generálnímu řediteli.
Preferujeme variabilitu formátu a zajímavost hostů, proto jsme začali rozhovorem jeden na jednoho. Tam si jako moderátor mohu více dovolit oponovat a téma je kompaktnější. A chceme zvát vždy někoho, kdo má silnou vazbu na téma, kterým v uplynulých dvou týdnech žila česká společnost. Začali jsme vicepremiéry Petrem Macinkou, Karlem Havlíčkem a Alenou Schillerovou, když se mi premiér Andrej Babiš už několik let vyhýbá.
Naše dramaturgie je svobodná, nemusíme mechanicky čárkovat a pseudovyvažovat jako v ČT, kolik lidí tam bylo z opozice, kolik z SPD, Motoristů a ANO, kolik tam bylo předsedů, místopředsedů, antivaxerů, žen či mužů. Konečně nepodléháme šikaně radních ČT napojených na politické strany a lobbisty.
Tudíž se nám nestane, že bychom pozvali někoho, kdo nemá vztah k probíraným tématům. Typicky jako SPD posílá poslance Ševčíka, který si z ČT udělal samoobsluhu.
Až budeme chtít. Už nám to nikdo nemůže nařídit. V našem úzkém týmu jsme asi tak vteřinu cynicky říkali, že by to byl dobrý fór začít Tomiem Okamurou, Miroslavou Němcovou a Markétou Pekarovou – a pokračovat v diskusi z 8. března na ČT. Mě by zajímalo, jak by na to zareagoval Tomio Okamura.
Bavilo mě to celých více než 21 let a nepochybně to bavilo i diváky, když jsme dvě dekády zůstávali nejcitovanějším a nesledovanějším diskusním pořadem v zemi.
Zásadní změna přišla až v roce 2020. Do té doby jsme mohli relativně svobodně zvát hosty, nečárkovalo se tolik jako po nástupu radních v čase první vlády Andreje Babiše.
Otázky byly dlouhé roky také provázány s volebním vysíláním a vzájemně jsme se doplňovali s redakcí zpravodajství. Byla tam kolegialita, a především publicistika a zpravodajství byly z hlediska šéfredaktorů a pořadů oddělené, což je elementární pravidlo seriózní a důvěryhodné žurnalistiky.
Jejich sloučením a postupnou centralizací pod vedením Petra Mrzeny a Michala Kubala se tyto hranice smazaly, což dává smysl kvůli rozředění požadovanému většinou Rady ČT po roce 2023 a nezvolení Petra Dvořáka generálním ředitelem.
Je to tak. Začalo to kádrováním obsahu vybraných pořadů a snahou o cenzuru, případně tlakem na autocenzuru. A pak čárkováním hostů.
Pavel Matocha, když byl předsedou Rady ČT, prohlásil, že bude kádrovat pořady podle selektivního výběru dopisů od diváků. V tom byl geniální – jde o klasickou bolševickou metodu. Nejdřív tím začal trápit generálního ředitele, což jsme my nějakou dobu skoro nevnímali. Petr Dvořák se snažil Matochovy útoky odrážet.
Zlom nastal po nástupu nového generálního ředitele v roce 2023. Pak jsme čím dál víc času trávili zdůvodňováním seznamu našich hostů, dělením na předsedy, místopředsedy a tak dále. Jejich cílem bylo nás umořit. Ta eroze se týkala ale také poměrů v redakci zpravodajství.
Ale až volbou radních v roce 2020 nastal zlom. Bylo to za první vlády Andreje Babiše. A cílem tehdy zvolených radních bylo vyčistit management a zbavit se Petra Dvořáka a dalších lidí. A vrcholilo to v loňském roce zvolením nejslabšího generálního ředitele ČT za uplynulé čtvrtstoletí. Nicméně Andrej Babiš pouze oprášil, co tady bylo přítomno už před ním.
Rozuměl jsem tomu, kam Vladimír Just mířil. Přesto si doposud myslím, že to vůči hlavnímu diskusnímu pořadu ČT nebylo zcela fér. Podívejte se na hlavní diskusní pořad BBC, kam chodí rovněž politici na rozhovory. Odnášel jsem to za přepolitizovanost diskusních pořadů a ČT24.
Vždyť na programu ČT24 je několik formátů, jako třeba Události komentáře nebo Interview ČT24, kde je výrazná koncentrace politiků komentujících politiku. Navíc v posledních měsících existence OVM jsme kupříkladu na přání šéfredaktora museli vyřadit Mojmíra Hampla z politické diskuse k rozpočtu a dát tam místo něj politika.
Ano, ČT24 vysílá všechny politické tiskovky, interpelace, vysílá vybraná jednání sněmovny. ČT je přepolitizovaná, v tom má Vladimír Just pravdu. OVM se tomu snažily bránit.
Mnohokrát jsem nad kritikou Vladimíra Justa přemýšlel. Podle mě ale nebral v potaz podobu OVM ve srovnání s jinými diskusními pořady ČT24. Protože pokud její vysílání mnohdy působí tak, že agendu nastavují politici, v OVM tomu tak nebylo.
To si nemyslím. Doložit to lze například opakovaným pozváním sociologa Daniela Prokopa, který se sociálním otázkám věnuje. Chodil k nám šéf odborů Josef Středula, levicoví intelektuálové typu Václava Bělohradského, Jacquese Rupnika či Štěpána Jurajdy.
S Hanou Andělovou jako vedoucí dramaturgyní OVM jsme se snažili politickou diskusi v ČR kultivovat – k politikům jsme vždycky chtěli pozvat nějakého experta, který by byl schopen v marasmu výše zmíněného čárkování a politické samoobsluhy, kterou se ČT24 v posledních letech začala stávat, rozličná témata uchopit odborně, věcně a racionálně. A ještě něco: ze zákulisí vím, že pro radního Matochu a jeho spojence jsme byli já, Nora Fridrichová a další symbolem levičáckého liberalismu, který bylo podle nich nutné v ČT zlikvidovat.
(PRVNÍ DÍL ROZHOVORU NAJDETE TADY.)



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj považuje šéfa společnosti Naftohaz Serhije Koreckého za nejvíce připraveného kandidáta na premiéra vzhledem k nadcházející zimě, na kterou se Ukrajina čelící ruské invazi musí připravit. Uvedl to ve středu portál Cenzor.net, zatímco s Koreckým jednali poslanci ukrajinského parlamentu za vládní stranu Sluha národa.



Spojené státy příští týden v Íránu zaútočí na mosty a elektrárny, pokud Teherán neuzavře do té doby se Spojenými státy dohodu. Ve středu to podle agentur řekl americký prezident Donald Trump při vystoupení na stanici Fox News. Dodal, že američtí představitelé v úterý vedli s íránskými zástupci rozhovory.



Francouzský parlament ve středu definitivně schválil zákon, který nevyléčitelně nemocným pacientům za přísně stanovených podmínek umožní asistovanou sebevraždu, informovaly agentury AP, Reuters či AFP. Smrtící látku si bude moci podat pacient sám, nebo pokud toho nebude fyzicky schopen, bude to moci udělat lékař či zdravotní sestra.



U pobřeží východní Libye se převrátila loď se zhruba 60 migranty, nejméně 50 z nich zahynulo nebo se pohřešuje, uvedla ve středu podle agentury AP místní pobřežní stráž. Zemi původu migrantů, mezi nimiž byly i ženy a děti, neuvedla. Neštěstí se stalo v úterý blízko ostrova Bardaa severozápadně od města Tobruk. Deseti lidem se podařilo doplavat na ostrov a zachránit se.



Z pohledu kritiků Filipa Turka (Motoristé) je nynější dění kolem jeho dopravní nehody jednoznačné. Turek by měl skončit jako vládní zmocněnec a měl by zvážit i rezignace na mandát poslance. Když se ovšem deník Aktuálně.cz zajímal o názory jeho zastánců mezi Motoristy sobě i jinde, nejčastěji zaznívalo, že k žádnému trestu zatím důvod nevidí.