Bolesti hlavy, svalů, závratě. Lidé mají dlouhodobé potíže i po mírném průběhu covidu

ČTK ČTK
24. 3. 2021 18:05
Vytrvalé bolesti hlavy a svalů, závratě, problémy s koncentrací, dlouhodobě potlačený čich nebo chuť. Takové potíže podle nové americké studie pociťují mnozí lidé, kteří mají za sebou nemoc covid-19 s mírnějším průběhem. Tým z nemocnice Northwestern Memorial Hospital mapoval neurologické symptomy desítek lidí ze Spojených států, u nichž je podezření na syndrom označovaný jako dlouhý covid.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: ČTK

"Měli mírný covid. Pak přišly vážné příznaky," shrnuje v titulku článku deník The New York Times osud těchto pacientů. Nová analýza zveřejněná v odborném časopise The Annals of Clinical and Translational Neurology podle něj utvrzuje rodící se konsenzus, že pro část nakažených mohou být dlouhodobé potíže po infekci koronavirem horší než prvotní zápas s covidem-19. Zároveň naznačuje, že "dlouhý covid" může zahrnovat mnohé příznaky nad rámec horečky či únavy.

The New York Times tuto myšlenku rozvíjí na příkladu 25leté Samar Khanové, která byla jedním ze stovky účastníků chicagské studie. Pracovnice finančního sektoru na podzim bez vážnějších problémů prodělala covid-19, o několik týdnů později ji ovšem začala trápit "podivná konstelace symptomů". Sestávala z rozmlženého vidění, pískání v uších, třasu v rukách i noze a "opravdu intenzivní mozkové mlhy".

Poslední jmenovaný bod, pod který se zahrnují problémy s pamětí či koncentrací, vyšel z nově publikované analýzy jako nejčastější problém mezi pacienty nemocnice Northwestern Memorial Hospital. "Zamlžení" mysli údajně zažívá 81 procent ze zmapované skupiny. U většiny se také objevovaly bolesti hlavy, necitlivost nebo třas v končetinách, svalové bolesti a problémy s čichem a chutí. Alespoň čtyři neurologické problémy pociťovalo 85 procent účastníků studie.

Problémy mohou vycházet z reakce imunitního systému

Zprávy o takovýchto potížích lidí, kteří prodělali covid-19 bez nutnosti hospitalizace, se objevují už řadu měsíců, stále však jde o poměrně neprobádaný fenomén s řadou otazníků. Objasněná není ani spojitost mezi neurologickými symptomy a koronavirovou infekcí, někteří experti se však domnívají, že mohou vycházet z reakce imunitního systému, která vyvolává v těle záněty. Ty údajně mohou zasáhnout i mozek, přičemž v závislosti na místu zánětu následuje narušení té či oné funkce.

S rostoucím zájmem o "dlouhý covid" přichází i varování, aby se k tématu přistupovalo o něco obezřetněji. "Tyto zprávy jsou znepokojivé, zároveň ale mám obavu, že narativ kolem nového chronického onemocnění způsobeného mírnou infekcí virem SARS-CoV-2… začíná předbíhat důkazy," napsal tento týden na zdravotnickém webu statnews.com plicní lékař a výzkumník působící na Harvardově univerzitě Adam Gaffney.

Ve svém článku upozorňuje na to, že ve studiích na dané téma bývají zahrnuti i lidé, u nichž nákaza koronavirem nebyla laboratorně potvrzena. Také podotýká, že příznaky jako únava, bolesti hlavy, zhoršení mentálních schopností nebo problémy se spánkem jsou "překvapivě běžné" v celé populaci, přičemž spadají do podmínek diagnózy deprese. "Fyzické utrpení je bohužel v naší společnosti rozšířené," píše Gaffney s tím, že v této době "neuvěřitelných traumat, smutku a útrap" lze očekávat obecnější rozmach fyzických i mentálních těžkostí.

Ani stovka pacientů z analýzy nemocnice Northwestern Memorial Hospital nesestává jen z lidí s pozitivním testem na koronavirus. Takových je v ní 50, druhá polovina údajně zažila kombinaci symptomů odpovídající covidu-19, diagnóza se ale u těchto lidí nepotvrdila kvůli horšímu přístupu k testům v prvních měsících pandemie.

Mnozí účastníci studie se podle The New York Times s výše popsanými příznaky potýkají měsíce, během nichž může jejich intenzita kolísat. "Někteří lidé jsou po dvou měsících z 95 procent uzdravení, zatímco někteří jsou po devíti měsících jen z deseti procent uzdravení," shrnul Igor Koralnik, který v chicagské nemocnici vede oddělení specializující se na neurologické jevy spojované s covidem-19. Každý měsíc klinika nabere desítky nových pacientů, píše The New York Times.

Jsme v situaci, kdy stále nemáme lék, který by pomohl všem i v těžkých stavech. Zkouší se potenciální možné molekuly, říká pneumoložka Vašáková

Jsme v situaci, kdy stále nemáme lék, který by pomohl všem i v těžkých stavech. Zkouší se potenciální možné molekuly, říká pneumoložka Vašáková. | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 55 minutami

Krupobití a bouřky zasáhly Jihomoravský kraj. Dálnice D2 je neprůjezdná kvůli pádu vedení

Bouřky a krupobití zasáhly večer Jihomoravský kraj, především Břeclavsko. Kvůli spadlým drátům elektrického vedení je v obou směrech neprůjezdná dálnice D2 v okolí Břeclavi. O neprůjezdné dálnici informoval mluvčí policie David Chaloupka. Hasiči zatím mají 30 výjezdů, řeší utržené střechy i spadlé stromy. Řekl to mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.

Chaloupka zatím nemá informace, že by fungoval na dálnici odklon nebo jak velká je kolona. "Stalo se to před chvílí," poznamenal mluvčí. Podle něj má policie nahlášených v souvislosti s počasím více událostí, mezi které patří dům bez střechy, spadený strom na auto, ale taky plechová garáž, která uletěla.

Případy řeší i hasiči. "Máme tam ulítlou střechu, spadenou stěnu v kuchyni, spadené dráty elektrického vedení, ale také okna rozbitá kroupami," řekl Mikoška.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Britský operátor EE znovu zavede roamingový poplatek za volání v Evropě

Britský mobilní operátor EE od příštího roku znovu zavede roamingový příplatek za telefonování v jiných evropských zemích. Firma vlastněná britskou telekomunikační společností BT to uvedla ve svém čtvrtečním sdělení. Dříve přitom stejně jako ostatní britští operátoři tvrdila, že se po brexitu k takovému kroku nechystá, připomněla agentura AP. Zrušení roamingu v červnu 2017 ušetřilo britským turistům a jiným cestovatelům miliony liber na poplatcích za používání chytrých telefonů v evropském zahraničí.

EE uvedla, že poplatek budou muset od ledna 2022 platit zákazníci, kteří se zaregistrují po 7. červenci. Za volání, posílání textových zpráv a využívaní dat ve 47 evropských zemích s výjimkou Irska jim firma bude denně účtovat dvě libry (necelých 60 Kč). Svůj záměr společnost odůvodnila tím, že tak chce "podpořit investice" v Británii.

Zdroj: ČTK
Další zprávy