Olomouc - V přízemí novostavby v olomouckém Černovíře stojí muž a rukou ukazuje někam asi do výše hrudníku. "Tak tady byla tehdy voda," říká majitel domu Rostislav Holický.

Stavebník vzpomíná na povodně v roce 1997. Ani tahle zkušenost ho však neodradila, aby tady koupil parcelu a postavil si nový dům. Naopak. Rozhodl se, že zkušenosti z katastrofálních záplav využije a na vodu vyzraje.

V červenci 1997 byl Černovír symbolem povodní, podobně jako Troubky nebo třeba Zátor. Domy, zahrady a ulice zmizely pod vodou z rozvodněné Moravy, praskla ochranná hráz a čtvrť zalila také říčka Trusovka.

Stovky lidí musely opustit své domy a když se obyvatelé vrátili, našli některé v troskách, zřícené do bahna.

"Nesmíte vodě bránit. Pusťte ji domů a ona zase odteče," říká majitel novostavby. V Černovíře prožil větší část života a řeka Morava mu teče jen několik desítek metrů za zahradou. Když hladina v korytě stoupne, tlačí se spodní voda na povrch už na hranici jeho pozemku.

Vodě se chtějí v Černovíře ubránit i další stavebníci, kteří si tu během posledních desíti let pořídili nové domy. Většina z nich však staví na zvýšených základech a věří, že až k domu voda nedosáhne.

Rostislav Holický však jde na to jinak. Až do výšky, kam sahala voda, nebude dům omítat, ale obloží speciálními dlaždicemi. Nábytek chce ke stropu vytáhnout kladkami, zavrtanými do trámů.

Olomoucký architekt Jan Šmoldas spočítal, že podobně jako v roce 1997 může voda v Černovíře vystoupat přibližně na dobu desíti dnů během padesáti let. "To je doba, kterou lidé pohodlně přežijí v podkroví. Postavíme dům tak, aby mu voda neublížila."

"Věřím, že se nám už povodeň vyhne," doufá domkař z Černovíru. "A když ne, budeme si s vodou vědět rady."