Turek si rýpnul po pádu větrné elektrárny. Velký problém ale vidí i Babišův ministr

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Třicetimetrový větrný kolos u Potštátu na Přerovsku se zřítil k zemi. Zatímco policie prověřuje, co havárii elektrárny způsobilo, pád okamžitě dostal i politický rozměr. Filip Turek (za Motoristy) v něm vidí symbolické potvrzení své kritiky větrníků a Karel Havlíček (ANO) slibuje konkrétní opatření, aby se podobná věc už neopakovala.

Elektrárna u Potštátu už měla něco za sebou. Jednatřicet let starý větrník v okrese Přerov s výkonem pouhých 0,15 megawattu byl navíc od začátku července mimo provoz. Pak se ale za silného větru doslova poroučel k zemi.

Kvůli poškození jednoho z motorových táhel zůstaly jeho lopatky v otevřené poloze a podle policie mohly fungovat jako obří plachta, do které se při silných poryvech opřel vítr. Škoda je předběžně vyčíslena na 200 tisíc korun.

Podle České společnosti pro větrnou energetiku jde o první pád větrné elektrárny v historii českého provozu. V okolí Potštátu přitom stojí ještě tři stejné stroje, jejichž stav se po havárii začal řešit.

Starosta René Passinger proto požaduje jejich okamžitou kontrolu. „Po takto závažné události považuji důkladnou odbornou kontrolu za naprostou samozřejmost. Bezpečnost občanů je na prvním místě,“ uvedl. Provozovatel podle něj kontrolu přislíbil, prověřit stav větrníku mají odborníci mimo jiné ultrazvukem.

Turek: Boj s ‚větrnými mlýny‘ jsem vyhrál

Havárie nicméně otevírá širší otázku, jak bezpečný je plánovaný rozvoj větrné energetiky. Stát chce mít v Česku větrných elektráren výrazně víc a jejich výstavbu dokonce urychlit.

Jedním z nejhlasitějších odpůrců jejich masivního rozšíření je Filip Turek (za Motoristy), vládní zmocněnec pro klimatickou politiku s nyní přerušeným mandátem. Funkci zmocněnce pro Green Deal nyní Turek nevykonává, v červenci ji pozastavil kvůli vyšetřování dopravní nehody v centru Prahy.

Například v únoru varoval před stovkami nových větrných elektráren a kritizoval i plánované akcelerační zóny, tedy oblasti, kde má být jejich výstavba rychlejší a jednodušší.

„Je to poněkud symbolické, jako by tato událost ukázala, že jsem svůj pomyslný boj s ‚větrnými mlýny‘ vyhrál,“ reagoval poslanec na pád elektrárny v Potštátu pro Aktuálně.cz. „Bez nadsázky ovšem tuto situaci nikomu nepřeji a jsem především rád, že nikdo nebyl zraněn,“ dodal.

Slovní obrat odkazující na epizodu z Dona Quijota ostatně Turek používá v souvislosti s větrnými elektrárnami s oblibou. Už v březnu prohlásil: „Boj s větrnými mlýny pokračuje, ale rozumně! Místo tisíců po celé republice jich budou snad jen drobné stovky.“ Výstavbu chce podle svých slov prosazovat pouze tam, kde podle něj dávají větrníky smysl.

Letos se také snažil posílit pravomoci obcí a krajů při rozhodování o umisťování větrných elektráren. V květnu k tomu podal pozměňovací návrh ke stavebnímu zákonu, podle nějž by mohly v územních plánech zpřesnit hranice akceleračních oblastí tak, aby nebyly blíže než 900 metrů od ploch určených k bydlení.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) je nicméně ohledně pádu elektrárny opatrnější a nevyvozuje z něj obecné závěry.

„Je potřeba počkat na výsledky vyšetřování,“ řekl Aktuálně.cz. Zdůraznil také, že větrné elektrárny mají bezpečnostní mechanismy, které je při odstávce či silném větru mají dostat do bezpečného režimu. „Což se evidentně v tomto případě nestalo,“ dodal.

Větrníky mají přibývat, Havlíček slibuje opatření

Ministerstvo je podle něj v kontaktu s Dopravním a energetickým stavebním úřadem. „Vyvodíme z tohoto případu konkrétní důsledky a opatření tak, aby se to v budoucnosti neopakovalo,“ slíbil.

Stát přitom od větrníků neplánuje upouštět. Naopak chce jejich výstavbu zjednodušit a urychlit jejich povolování prostřednictvím akceleračních oblastí.

Na přípravě plánů pro větrnou energetiku se podílí kromě ministerstva životního prostředí i Havlíčkův resort průmyslu a obchodu. Současný kabinet nicméně původní plán vlády Petra Fialy (ODS) výrazně seškrtal: z navrhovaných 2685 kilometrů čtverečních zůstalo 297, tedy zhruba 11 procent. Většina z toho připadá na větrné elektrárny.

Aktuálně.cz kvůli bezpečnosti větrných elektráren oslovilo několik odborníků z ČVUT, experty na konstrukce a energetiku, oborové asociace i další organizace. Část oslovených odkázala redakci na jiné odborníky, další nereagovali.

Spor i uvnitř vlády

Téma je přitom v posledních měsících výrazně politicky nabité a někteří oslovení experti se do něj zjevně nechtěli pouštět. Redakci se tak nepodařilo získat širší nezávislé posouzení toho, zda může potštátská havárie ukazovat na širší riziko ohledně bezpečnosti moderních elektráren.

Větrníky tak dávno nejsou pouze jednou z variant udržitelných zdrojů energie, ale i politickým tématem. Turek totiž patří k jejich nejhlasitějším odpůrcům a jeho Motoristé v odporu k části zelené politiky našli jedno z výrazných témat, kterými oslovují své voliče.

Šéf Motoristů Petr Macinka společně s Turkem navíc vede otevřenou válku s ekologickými organizacemi v čele s Hnutím DUHA. Jde i o ideologický souboj, v němž Motoristé naplňují svůj program a vymezují se proti části zelené politiky. Střet letos vygradoval až k soudu.

DUHA ale v případě potštátské havárie upozorňuje spíše na technickou linku nehody. „Jsem přesvědčen, že větrná energetika je nadále bezpečná. Tady šlo o třicet jedna let starou elektrárnu, která očividně nebyla řádně udržovaná,“ řekl redakci programový ředitel organizace Jiří Koželouh.

Podle něj šlo o elektrárnu výrobce Bonus, jehož stroje už v Česku jinde nestojí. U tří zbývajících stejných elektráren v okolí Potštátu se už připravuje důkladná kontrola, potvrdil redakci.