Blíží se doba, kdy čerpadla nahradí transplantaci srdce

Jakub Novák
18. 10. 2012 16:54
Rozhovor Aktuálně.cz s předním českým kardiochirurgem profesorem Janem Pirkem

Praha - Díky světově unikátní operaci prodloužili lékaři z pražského IKEM život sedmatřicetiletému Jakubu Halíkovi, který onemocněl zhoubnou rakovinou srdce.

Lékaři mu tak dali čas a naději, že se pro něj podaří sehnat vhodného dárce - a i když ho bohužel nakonec zradila játra i ledviny, bylo dvě stě dní Halíkova života s umělým srdcem důkazem, že česká medicína patří minimálně v některých oborech ke světové špičce.

"Co se týče odbornosti a dosažitelnosti, v tom se s námi nemůže rovnat vůbec nikdo," potvrzuje profesor Jan Pirk, přednosta kardiocentra pražského IKEM, kde se Halík léčil.

Aktuálně.cz: Jak často slyší pacienti v Česku podobnou diagnózu jako pan Halík?

Naštěstí jsou zhoubné nádory srdce velmi vzácné, i když letos jsme měli asi čtyři, obyčejně to bývá tak, že se k nám na kliniku dostane jeden za rok, více ne.

A.cz: Je tento nárůst počtu případů dlouhodobý?

Já myslím, že je to chyba malých čísel. Obyčejně bývá tak jeden pacient, letos byli čtyři, to je pořád chyba malých čísel. Že narůstá počet zhoubných nádorů srdce, bychom mohli říct pouze v případě, že by tento trend pokračoval několik dalších let.

Třeba příští rok nebude ani jeden.

A.cz: Uvažujete o přistoupení k podobnému zákroku jako u pana Halíka také u dalších pacientů?

Za těch 200 dní, kdy jsme se o pana Halíka starali, jsme získali mnoho vědomostí a zkušeností, takže bychom to pacientovi určitě navrhli, pokud by s tím souhlasil.

A.cz: Panu Halíkovi se bohužel nepodařilo sehnat vhodného dárce srdce včas. Jak úspěšné bývá obvykle hledání vhodných dárců?

Průměrná čekací doba na transplantaci srdce je u urgentních případů osm měsíců. Ale je to průměr, včera v noci jsem transplantoval pána, který měl jedno čerpadlo a čekal na transplantaci téměř dva roky.

Foto: Vojtěch Marek

A.cz: Takže s jedním čerpadlem se dá žít delší dobu?

Na jednom čerpadle žijí ve Spojených státech lidé už přes sedm let. Obyčejně lidem selže levá komora, pravá zůstává docela dobře funkční. Takže my potřebujeme pomoci té levé komoře, ale v současné době musíme udělat transplantaci.

Ty mechanické srdeční podpory však udělaly ohromný pokrok a jsem přesvědčený, že se blíží doba - až se ta čerpadla zlevní, až se zdokonalí - kdy u určité části nemocných nahradí čerpadlo transplantaci srdce.

A.cz: Co vlastně v současnosti voperování čerpadla pro pacienta znamená, co musí nosit, jaká jsou následná omezení?

Zatím je tu pořád ten problém, že čerpadlo je s okolím spojeno elektrickým kabelem. U pasu nosí tito pacienti řídící jednotku, jako turisté v ledvince, a jako měl James Bond pistole, tak oni nosí v podpaží dvě baterie. Nemohou se s tím koupat, jen sprchovat, protože je to elektrické zařízení - ale daří se jim výborně, chodí do práce, do školy, jsou doma.

Sem docházejí pouze na pravidelné kontroly a musí užívat léky na ředění krve, jako kdyby byli po náhradě srdeční chlopně.

A.cz: Před vámi tuto unikátní operaci, i když neúspěšně, provedli lékaři v texaském Houstonu. V čem se jejich případ lišil od toho vašeho?

Jejich článek jsem četl, nicméně tam ta indikace nebyla z důvodu nádoru, šlo o jiné onemocnění, a ten pacient jim za týden zemřel, protože měl poruchu funkce mozku, k níž došlo během operace, nebo v průběhu pooperačního procesu.

A.cz: To, že se vám podařilo takto dlouhou dobu udržet pacienta s umělým srdcem naživu, je velký úspěch a jistě se jedná o překonání dalšího milníku v kardiochirurgii - co je tím dalším nejbližším cílem?

Naším cílem je to, co jsme chtěli v případě pana Halíka a čeho se bohužel nedožil - použít to jako most k transplantaci srdce a poté mu to srdíčko transplantovat.

Na jednu stranu bych našim spoluobčanům přál, aby to nikdo nepotřeboval, na druhou stranu jsme připraveni tuto operaci znovu nabídnout.

A.cz: Jak jsou na tom ostatní pracoviště v Česku?

Srdeční svalstvo pod fluorescenčním mikroskopem - červeně jsou znázorněny myofibrily (základní jednotka svalového vlákna), modře jádra buněk
Srdeční svalstvo pod fluorescenčním mikroskopem - červeně jsou znázorněny myofibrily (základní jednotka svalového vlákna), modře jádra buněk | Foto: MPI for Heart and Lung Research

Tento typ operací nikdo jiný nedělá, jen my. Nicméně kardiologická a kardiochirurgická péče u nás patří bez nadsázky k nejlepším na světě. Co se týče samotné kardiologické péče, je hlavním pokrokem léčba akutního infarktu myokardu. Před desítkami let, když jsem byl ještě gymnazistou, tak na první infarkt myokardu umíralo 60 % lidí. Dnes je to kolem dvou procent.

V Česku je dvaadvacet kardiologických pracovišť, která mají nepřetržitou službu a léčí infarkt myokardu tím nejmodernějším způsobem. Když člověk včas zavolá a sanitka ho odveze do daného spádového kardiocentra, tam mu zprůchodní tu uzavřenou tepnu - pokud se to udělá do tří hodin od začátku infarktu, tak to nenechá na tom srdíčku prakticky žádné stopy.

Takovou síť kardiologických pracovišť nemá žádná země na světě.

A.cz: Je to způsobeno častým výskytem kardiovaskulárních chorob u nás?

Je to proto, že doktoři to dělají rádi a pořád jsou tak málo placení, že si to můžeme dovolit. Žádná západní země by si to nemohla dovolit, protože ti odborníci, kteří to umí dělat, jsou vysoce specializovaní a nezaplatili by je.

Nedávno tu byl jeden rakouský turista, který dostal infarkt a říkal: "To jsem měl štěstí, že jsem ten infarkt doslal v Česku, v Rakousku by se mi této péče nedostalo."

Co se týče kardiochirurgické péče, tak ta se vyjadřuje počtem operací na milion obyvatel a rok. U nás se dělá zhruba tisíc operací na milion obyvatel a rok, což jsou v celosvětovém měřítku špičková čísla. Takže co se týče onemocnění srdce a cév, mají pacienti u nás skutečně vynikající péči.

A.cz: Je přesto něco, co by mohlo být lepší, v čem jsou mezery?

Vše se pořád vylepšuje. Jediná věc - a to není chyba společnosti - je, že by se to mělo trochu více zracionalizovat.

A.cz: Co to konkrétně znamená?

Řeknu vám konkrétní příklad - teď je zavedena nová, velmi drahá metoda, zavádění aortální chlopně z třísla. Chlopeň stojí desetkrát tolik než ta klasická, a když byla na ministerstvu velká porada, kde byli zástupci kardiologických a kardiochirurgických společností, lékařských odborů, ministerstva zdravotnictví, pojišťoven a dalších, tak bylo dohodnuto, že se tato nová a drahá metoda bude dělat ve třech centrech v České republice, protože čím víc něco děláte, tím lepší máte výsledky, jelikož máte více zkušeností.

Myslím, že tehdy pojišťovny řekly, že máme asi na osmdesát takových operací ročně, protože jsou opravdu velmi drahé.
Lobbisticky se ale podařilo prosadit, že to dělají všichni a ve stejném množství - to znamená, že některá centra dělají dva až čtyři zákroky do roka. To je úplně špatně.

Takže to je myslím ta chyba, že zde neexistuje stav, kdy ministerstvo zdravotnictví vydá jasný pokyn a řekne "ano, toto se bude dělat pouze tady, protože to stojí moc peněz a protože výsledky musí být dobré" - toto tu schází, v tom je nedostatek. Prostě když na to nejsou peníze, má se to nějak regulovat, aby to bylo racionální.

Ale co se týče odbornosti a dosažitelnosti, v tom se s námi nemůže rovnat vůbec nikdo.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Ruští lékaři vyzvali Navalného, aby ukončil hladovku, než bude pozdě

Ruští lékaři, kteří poskytovali péči opozičnímu představiteli Alexeji Navalnému, když byl na svobodě, politického aktivistu nyní vyzvali, aby v zájmu zachování svého zdraví ukončil protestní hladovku. Vyjádřili obavy o jeho život a úřady vyzvali, aby umožnily jeho převoz z vězeňské do civilní nemocnice v Moskvě.

Ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová dnes naopak uvedla, že lékařská péče, které se Navalnému ve vězeňském zařízení ve Vladimirské oblasti dostává, odpovídá mezinárodním standardům, napsala agentura Interfax.

Vězněný Navalnyj drží hladovku již 23 dní. Chce její pomocí docílit, aby k němu byli puštěni kromě vězeňských zdravotníků také lékaři zvenčí.

"Pokud bude hladovka pokračovat, dokonce i po velmi krátkou dobu, bohužel brzy jednoduše nebudeme mít koho léčit. Naším hlavním úkolem je ochránit život a zdraví našeho pacienta," napsali lékaři. Jejich výzvu zveřejnil ruský opoziční zpravodajský portál Mediazona.

K otevřenému dopisu se připojila šéfka ruských lékařských odborů a Navalného lékařka Anastasija Vasiljevová. "Opravdu doufáme, že Alexej zítra (v pátek) hladovku ukončí," sdělila Vasiljevová agentuře Reuters.

Zdroj: ČTK
Další zprávy