Blatný: Čekali jsme, že bude líp. Další rozvolňování není jisté, Vánoce jsou rizikem

Radek Dragoun Radek Dragoun
27. 11. 2020 5:30
Na nedělním mimořádném jednání vláda rozhodne, jestli od pondělí zmírní opatření proti šíření koronaviru. Ministr zdravotnictví Jan Blatný v rozhovoru pro Aktuálně.cz připouští, že ještě není vůbec jasné, zdali k tomu skutečně dojde. Epidemická čísla podle něj nejsou natolik příznivá, jak před časem očekával.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný
Ministr zdravotnictví Jan Blatný | Foto: Libor Fojtík

Jak pravděpodobné je, že na nedělním mimořádném jednání vláda vyhlásí, že se Česko posunuje do třetího stupně podle protiepidemického systému?

Na to teď neumím odpovědět. Pravdou je, že v řadě krajů se situace nezlepšuje, ale spíše stagnuje, nebo se některé parametry dokonce zhoršují. Takže se nedá vyloučit ani to, že očekávané přepnutí do stupně tři nebude v pondělí možné. Ačkoliv stále věřím, že to možné bude. Nicméně tady nejde o to, čemu já věřím, ale jde o to, jakým způsobem se situace vyvine, jaká budou data a jaké bude skóre.

Pokud tedy skóre až do neděle vydrží ve třetím pásmu a ani jeden den nevyskočí do čtvrtého, tak Česko přejde do třetího stupně, ale když jeden den takzvaně ulítne, tak třetí stupeň nebude. Je to tak?

Když to bude celý týden v nižším pásmu, tak potom se určitě v pondělí do stupně tři přepneme. V současné době zařízení sociální péče dohlašují testy, které se tam provádí. Trvá to o něco déle, což byl také jeden z důvodů, proč se muselo skóre přepočítat. Takže uvidíme, jak to bude. Naší snahou je dodržet protiepidemický systém, ale vždycky budou rozhodovat odborníci. Systém není robot. Když to ale bude celou dobu ve třetím stupni, tak není důvod, abychom se v pondělí do nižšího stupně nepřepnuli, pokud nedojde k nepředvídatelné změně. Rozhodovat ale bude i chování lidí.

Předpokládám, že se o tom ale bude intenzivně debatovat na vládě. Vicepremiér Jan Hamáček mluvil o tom, že odhady ministerstva moc optimistické nejsou, co se týče dalšího uvolňování, a vyjádřil určitou skepsi k přechodu do třetího stupně. 

Myslím, že pan Hamáček říká jinými slovy to, co říkám já. Ve chvíli, kdy by data nebyla optimistická, tak se opravdu může stát, že v neděli rozvolňovat nebudeme. Jistěže - a to je myslím hlavní význam toho, co pan vicepremiér řekl - jsme si možná všichni mysleli, že to půjde ještě lépe, ještě radostněji a že čísla budou ještě lepší, abychom pochybovat nemuseli. Taková situace tady ale není.

Jaký parametr není tak optimistický, jak jste předpokládali?

Asi nemá cenu to rozebírat na jednotlivé parametry, protože právě proto, abychom se nemuseli řídit jedním parametrem, jsme vytvořili toto skóre. Kdybych teď vytáhl jeden parametr, tak poruším princip celkového skóre. Obecně je ale vidět, že v některých krajích je stále velká zátěž zdravotnického systému, a to je to, co je největším problémem. 

Nesmíme dopustit, aby znovu došlo k přetížení zdravotního systému, protože je a musí být naším cílem, aby se co nejdříve vrátil k normálu nejenom kvůli koronaviru, ale i kvůli tomu, abychom se konečně mohli starat o lidi, jejichž péči zatím odkládáme. Abychom se nedožili toho, že bude více těch, kterým se zhorší jiná zdravotní diagnóza jenom kvůli existenci koronaviru.

Některé kraje jsou na tom hůře, některé lépe. Proč se tedy opatření stále vyhlašují pro celou republiku, a ne pro jednotlivé kraje?

Když se podíváte na rozdíl v opatřeních mezi třetím a čtvrtým stupněm, tak je poměrně velký. Ve chvíli, kdy bychom se nezachovali globálně, tak většina občanů - a já bych jim úplně rozuměl - z kraje, kde je něco zakázáno, pojede do kraje, kde je něco povoleno. A v tu chvíli se dá do pohybu tak obrovský počet lidí, že hrozí obrovský problém. Kraj, který by byl lepší, by mohl velice rychle stáhnout celou zemi a spustit lavinu, kterou bychom pak těžko zastavovali. Umím si představit, že ve stupních jedna a dva můžeme postupovat po krajích, ale teď určitě ne. 

Ještě nedávno šla křivka počtu nově nakažených prudce nahoru, nyní se podařilo trend zvrátit a nakažených přibývá méně. Nicméně i ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek varuje, že ještě zdaleka není vyhráno. Neuvolňujeme tedy přece jenom rychle? Před týdnem jsme přešli do stupně čtyři a nyní možná půjdeme do trojky. 

Je pravda, že zpomalování šíření viru se přibrzdilo. Jak jsme jednu dobu klesali velmi pomalu a potom se to o hodně zrychlilo, tak teď se zdá, že jsme na nějaké oscilující hranici. Je to jeden z důvodů, proč plánujeme testovat napřed vybrané skupiny a pak to nabídnout všem občanům. 

Snažíme se, aby to nebyla jen restriktivní opatření, která budou ovlivňovat vývoj epidemie, ale také nějaká proaktivní. S trochou nadsázky se dá říct, že jestliže se nám podaří z populace vytáhnout ty lidi, kteří o sobě nevědí, že jsou nakažliví, a nařídit jim karanténu, tak v tu chvíli dosáhneme efektu, který může být srovnatelný se zavíráním restaurací a obchodů. Chceme toto zkombinovat a postupovat jinak než jenom restriktivně. 

Jak velkou roli v uvažování o uvolňování opatření hrají nadcházející vánoční svátky? Nevstupuje do hry i to, že je snaha vyjít lidem vstříc, nenazlobit je a dopřát jim alespoň trochu normální Vánoce? Ptám se, jestli by se uvažovalo o stejně rychlém uvolňování, kdyby do Vánoc chyběly tři měsíce.

Uvolňování probíhá podle nějaké regulace tak, jak je nastaveno. Vaši otázku ale trochu otočím. Určitě je v době Vánoc větší riziko, protože se bude daleko více lidí pohybovat v obchodech a v jiných zařízení. Takže před Vánoci je to určitě o něco rizikovější. Snažíme se ale to neznevýhodňovat a nějakým způsobem přistupovat k celé problematice systematicky. Je ale pravda, že když se toto uvolňování děje v době, kdy je z celého roku nejvíce nákupů a nejvíce návštěv, tak to může být spojeno s vyšším rizikem. Toho jsme si vědomi. 

Stále máme zhruba pět tisíc nových případů denně, podíl pozitivních testů je pořád vysoký, přes 20 procent. Nebojíte se toho, že vánoční svátky epidemickou situaci zhorší? Protože vzhledem k číslům tady přece není příliš prostoru pro chybu.

Musíme si uvědomit, že rozdíl oproti této době a třeba létu je v tom, že nyní jsou nastavená poměrně striktní hygienicko-epidemiologická opatření. Do obchodu se tedy dostane méně lidí, nemohou se tam tolik kumulovat, ve školách je jiný režim, nosí se roušky, což třeba v létě nebylo. Máte však pravdu v tom, že po uvolnění opatření určitě dojde k dalšímu zmírnění zpomalování. Je možné, že se to dokonce i zastaví. 

Když to řeknu velice zjednodušeně: jestliže dojde k uvolnění, tak půjdou všichni do obchodů, určitě se tam část lidí znovu promíchá a nakazí. Potom kolem Vánoc půjdou do svých domovů. A toto je ta doba, kdy bychom měli lidem nabídnout plošné testování, pomocí antigenních testů zachytit nakažené osoby, které by o své nákaze jinak nevěděly, a informovat je o tom, že by se měly chovat jinak. Věříme, že takto jsme schopni zvládnout riziko, které je v průběhu vánočních svátků skutečně větší, než kdybychom se bavili o září nebo říjnu.

Myslíte, že se lidé budou chtít nechat otestovat? Existují svědectví, že lidé prosí infikované, ať na hygieně neříkají, že se s nimi potkali, aby nemuseli do karantény a mohli dál pracovat. Když se nechají testovat, tak jim hrozí, že Vánoce stráví v karanténě.

Myslím, že ano. Vánoce jsou dobou, kdy všichni nejsou v práci. Navíc karanténa stejně není nic jiného než to, že zůstanete doma. A proč o Vánocích nezůstat doma? Naopak se domnívám, že to zvýší chuť lidí se nechat otestovat, protože potom mají větší pravděpodobnost, že budou moct začátkem roku normálně nastoupit do zaměstnání. 

Kolik lidí se musí nechat otestovat, abyste to považovali za úspěch?

Na to vám teď přesným číslem neodpovím. Řeknu, že čím více, tím lépe, protože tak to je. Každý jeden člověk, který se nechá otestovat, a každý jeden člověk, který je pozitivní a dozví se o tom, díky čemuž změní své chování, může zachránit několik až několik desítek lidí před tím, aby se do podobného problému dostaly. Takže každý jednotlivec se počítá. 

Ještě než se nabídne testování antigenními testy všem lidem, dostanou tuto možnost učitelé. Neuvažovali jste o tom, že byste testovali i žáky? 

Žáci, kteří jdou v současné době do škol, jsou zejména malé děti především na prvním stupni. Rozhodli jsme se, že je testovat nebudeme. Pro děti by to byla další zátěž, a navíc jsme na našich datech viděli, že zejména v populaci do deseti let je procento promořenosti, jakkoliv je to ošklivé slovo, poměrně malé. 

Skupiny žáků jsou navíc homogenní, neměli by se mezi sebou potkávat, kdežto učitelé se různě pohybují, chodí do svých rodin a tak dále. A je to nakonec postup, který volí i jiné země. Vyhodnotili jsme to tak, že jsme schopni za ne příliš velkých obětí a problémů pro testované dosáhnout docela dobrého efektu. A v neposlední řadě mnoho učitelů po tom už delší dobu volá.

Dá se očekávat, že až nastoupí žáci druhého stupně základních škol, středoškoláci nebo vysokoškoláci, mohla by se na ně vztahovat povinnost nechat se otestovat? 

Teď nemáme povinnost, jen nabídku. Myslím si, že třeba tihle studenti toho mohou využít v době, kdy budou moct být testováni všichni. Když mluvíme o nějakém horizontu do konce roku nebo do poloviny ledna, tak je možné, že tyto cykly budeme opakovat. Systém bude nastavený tak, aby to umožnil. 

Všichni čekají na vakcínu. Říkal jste, že doufáte v proočkovanost 60 procent. Výzkumy veřejného mínění ale moc nenasvědčují tomu, že by mělo Česko k tomuto číslu dospět. Větší část lidí očkování spíše odmítá. Co s tím? 

Vidíte, tady bych zrovna poprosil vás jako média, protože máte velkou moc nad lidmi. Myslím si, že je potřeba společně čelit řadě dezinformací. To jsou někdy tak strašné hlouposti, že se v podstatě divíte, že tomu někdo věří. Ale v době, kdy jsou lidé vystrašení, se chytají řady informací. Ministerstvo k tomu připravuje kampaň, ale když hospodaříte s veřejnými prostředky, tak musíte zajistit transparentní soutěž a vysoutěžit agenturu, která reklamu udělá. To teď probíhá. 

Dezinformace okolo covidu-19 se šíří už od března, kdy epidemie začala. Vím, že to nejde jenom za vámi, protože vy jste na ministerstvu zhruba měsíc, ale přece jenom nezaspalo ministerstvo v tomto ohledu? Váš předchůdce Roman Prymula říkal, že ministerstvo bude dezinformace vyvracet, ale to se stále neděje. 

Vždycky můžete udělat něco lépe. Já se snažím reagovat tak, jak jsem řekl. Proběhla jednání i s dalšími resorty, které se zabývají dezinformacemi, a i s kolegy v Poslanecké sněmovně, kteří to mají na starosti.

Zpátky k samotné vakcíně. Říkáte, že první várka bude v lednu, ta ale bude určena primárně lidem z ohrožených skupin a zdravotníkům. Abychom se dostali k 60 procentům, bude potřeba očkovat i další skupiny. Kdy dostanou možnost dostat vakcínu i lidé, kteří nejsou v žádné přednostní skupině?

Podle informací, které máme z Evropské komise, bych to odhadoval třeba na podzim, pokud to tedy všechno dobře půjde. Berte ale ten můj odhad s nadhledem, může to být rychleji. Bude záležet na tom, kolik dávek dostaneme a jaká bude ochota osob se nechat očkovat.

Český statistický úřad vydal údaje o počtu úmrtí za týden mezi 12. a 18. říjnem, z nichž vyplývá, že v tomto týdnu zemřelo 2892 lidí, zatímco v předchozích devíti letech v tomto období umíralo okolo dvou tisíc lidí. Statistiky ministerstva zdravotnictví uvádí, že na covid-19 v tomto týdnu zemřelo 487 lidí. Čím si vysvětlujete ten rozdíl? 

Doposud máme za září a říjen k dispozici - teď se možná spletu - kolem 30 procent listů o prohlídce zemřelého, i když jsme si je vyžádali. Musel jsem obeslat zdravotnická zařízení, aby dohlásila to, co mají povinnost hlásit. Vím, že toho teď mají moc, že nestíhají, ale bez toho se pohybujeme v číslech, která jsou naprosto irelevantní, a úplně přesně nevíme, co znamenají. Byl bych velmi opatrný a tato čísla bych nechtěl interpretovat.

Nicméně faktem je, že v daném týdnu zemřelo skoro o polovinu lidí více než ve stejném období v předchozích letech.

Zatímco celý rok byl plus minus stejný jako v minulosti, tak v říjnu to bylo více. V souvislosti se současným stavem zemře více lidí. Dá se předpokládat, že za celý rok 2020 budeme mít devět až deset tisíc úmrtí u pacientů pozitivních na covid-19. Asi třetina z nich je bez diskuse kvůli koronaviru, desetina z nich je bez diskuse bez souvislosti s koronavirem.

Mezi tím je zhruba 60 procent zemřelých, u kterých budeme muset výhledově určit - což bude složitá práce -, jestli koronavirus, přestože ho měli napsaný v úmrtním listě, opravdu zkrátil jejich život, nebo jestli to byla koincidence, která neměla příčinnou souvislost se smrtí. Je pravděpodobné, a my si tu práci chceme dát, že u řady lidí budeme muset jít zpět do zdravotní dokumentace, případně do pitevních protokolů, a zjistit, jak to bylo. I proto budeme mít tato data se zpožděním.

Vyzval jste nemocnice, aby se začaly vracet k normální péči a pečovaly o necovidové pacienty. Je to ve schopnostech nemocnic? Zdravotníci nyní leckde pracovali na více než sto procent, jsou vyčerpaní. Je možné na ně nahrnout všechny odložené operace?

Určitě ne všechny. Není to tak, že to, co se několik měsíců nedělalo, se najednou lusknutím prstů do Vánoc vyřeší. To určitě ne. Tak, jako to šlo napřed dolů, tak teď to musí jít postupně nahoru. A ještě si musíme hlídat, abychom měli kapacitu pro osoby s koronavirem. Není to tak, že bychom měli nyní zavřít všechny covidové jednotky a vrátit je zpátky k normálnímu provozu. Tam, kde to jde, bychom to však měli udělat. Lehčí to bude pro velké fakultní nemocnice, které mají vyšší kapacitu. Pro menší okresní a krajské nemocnice to bude složitější a u nich k tomu dojde pravděpodobně později. 

Ministr Blatný: Vakcína by mohla být schválena na přelomu roku. Co se bude dít dál? (20. 11.) | Video: DVTV
 

Právě se děje

Další zprávy