Bitcoinová kauza míří k soudu. Exministru Blažkovi i Jiřikovskému hrozí vězení

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli bitcoinové kauze. Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně, řekl v pondělí náměstek vrchního žalobce Radek Bartoš.

Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Kromě něj teď čelí obžalobě exministr spravedlnosti Pavel Blažek, jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz.

V tiskové zprávě jména obžalovaných uvedena nejsou, ale jsou známa z doby obvinění.

Jiřikovskému navrhuje žalobkyně uložení souhrnného trestu 20 let vězení a propadnutí majetku, a to za provozování darknetového tržiště Nucleus Market v letech 2014 až 2016, na němž se odehrávaly ve velkém rozsahu obchody s omamnými a psychotropními látkami, i za legalizace výnosů z této činnosti z roku 2015 v rozsahu zhruba 12 milionů korun; trest zahrnuje i jeho předchozí odsouzení, ze kterého byl podmíněně propuštěn.

Za praní špinavých peněz v podobě darování bitcoinů v hodnotě 960 milionů korun ministerstvu spravedlnosti v březnu 2025 navrhuje státní zástupkyně uložení dalšího trestu odnětí svobody v trvání devíti let, uvedl olomoucký vrchní žalobce Radim Dragoun.

Advokát Tomáše Jiřikovského Martin Kotrbáček kritizuje postup policie a státního zastupitelství, který pokládá za účelový. „Způsob, jakým bylo vedeno zejména závěrečné stadium přípravného řízení, nemá se spravedlivým procesem mnoho společného. Procesní práva obhajoby byla opakovaně krácena a celý postup směřoval k jedinému cíli - udržet mého klienta ve vazbě a vyvinout na něj maximální tlak, aby označil další osoby,“ uvedl na dotaz ČTK Jiřikovského advokát Martin Kotrbáček.

„Proti tomuto postupu jsme se bránili průběžně. Řada našich stížností, včetně vazebních, je dosud u Ústavního soudu nevyřízena. Mám za to, že orgánům činným v trestním řízení šlo primárně o něco jiného než o zjištění skutkového stavu,“ doplnil Kotrbáček.

Advokát Jiřikovského zatím čeká na doručení obžaloby. „Právní kvalifikace i výše navrhovaných trestů nám známy jsou - Vrchní státní zastupitelství v Olomouci nám je v průběhu přípravného řízení opakovaně a s viditelnou chutí připomínalo. Dvacet let a k tomu dalších devět. Nechť si každý udělá vlastní názor o tom, čemu takový návrh slouží,“ uvedl Kotrbáček

Blažkovi žalobkyně navrhuje 6,5 roku vězení

Exministrovi Pavlu Blažkovi (dříve ODS), který kvůli kauze loni rezignoval, a jeho někdejšímu náměstkovi Daňhelovi žalobkyně navrhuje 6,5 roku vězení a peněžité tresty v jednotkách milionů korun. Podle obžaloby se podíleli na legalizaci výnosů z trestné činnosti související s darknetovým tržištěm a s darováním bitcoinů ministerstvu spravedlnosti, přičemž záměrně porušili své povinnosti jako úředních osob. Obžalováni jsou tak z praní špinavých peněz i zneužití pravomoci úřední osoby.

Aktéři bitcoinové kauzy nesouhlasí s podanou obžalobou, nemá podle nich oporu ve vyšetřování. „Zatím se neprokázalo, že bitcoiny pocházejí z trestné činnosti,“ uvedl exministr Blažek. Nepokládá se za vinného, obžalobu ještě nemá k dispozici.

Blažkova domovská ODS věří podle slov mluvčího strany v bitcoinové kauze ve spravedlivý proces a nezávislost justice. „Jsme přesvědčeni, že Pavel Blažek jednal v dobré víře, bez úmyslu získat jakýkoliv osobní prospěch, a že bude mít možnost to před nezávislým soudem prokázat. O vině či nevině nerozhodují mediální spekulace, ale soud. Politickou odpovědnost jsme vyvodili bezprostředně poté, co se objevily pochybnosti – rychlým odchodem Pavla Blažka z vlády i z ODS. Za nepřijatelné zároveň považujeme opakované úniky informací z trestního řízení, které oslabují důvěru ve spravedlivý proces i v právní stát,“ řekl mluvčí Jakub Skyva.

Ještě vyšší trest navrhuje žalobkyně pro bývalého Jiřikovského advokáta Kárima Titze, který podle obžaloby legalizaci výnosů z trestné činnosti spojenou s porušením povinností úředních osob zorganizoval. V souvislosti s tímto darem je obžalován z účastenství ve formě organizátorství zločinu zneužití pravomoci úřední osoby a z praní špinavých peněz.

„Dále je tomuto obviněnému samostatně kladeno za vinu, že se podílel ještě v březnu a dubnu 2025 na legalizaci výnosů z trestné činnosti v rozsahu 40 bitcoinů, což představuje zhruba 74 milionů korun,“ uvedl Dragoun. Žalobkyně Titzovi navrhuje osmiletý úhrnný trest, peněžitý trest v desítkách milionů korun a zákaz činnosti na dobu osmi let.

S postupem policie a státního zastupitelství advokát Kárim Titz nesouhlasí. Podle jeho právního zástupce Lukáše Trojana trestní řád neumožňuje podat obžalobu, pokud skutkový stav není prokázán bez důvodných pochybností. „Jedná se o velmi závažné pochybení. Právo na spravedlivý proces není možné obcházet,“ uvedl Trojan ve vyjádření, které poskytl ČTK.

VSZ v Olomouci muselo podat obžalobu do 14. srpna, jinak by byl kvůli končící vazební lhůtě propuštěn z vazby.

O mimořádnosti kauzy svědčí i mezinárodní spolupráce na případu

Kauzu považuje Vrchní státní zastupitelství v Olomouci (VSZ) za výjimečnou. Její mimořádnost podle vrchního žalobce Radima Dragouna spočívala nejen v rozsahu a náročnosti dokazování, ale i v potřebě rozsáhlé mezinárodní spolupráce a ve zkoumání transakcí s kryptoměnami.

„Předmětnou trestní věc lze z pohledu státního zastupitelství a domnívám se, že i z pohledu Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (NCOZ) považovat za výjimečnou a jedinečnou,“ uvedl Dragoun.

Za mimořádně náročné označil Dragoun především dokazování týkající se jednání v kyberprostoru, které se odehrálo před delší dobou. Vyšetřovatelé proto museli získávat rozsáhlou právní pomoc ze zahraničí. Dragoun již dříve řekl, že obvinění Jiřikovského týkající se jeho provozování darknetového tržiště je výsledkem spolupráce s 20 zeměmi světa.

Bitcoiny v hodnotě téměř miliardy korun přijal tehdejší ministr spravedlnosti Blažek loni v březnu jako dar pro stát od Jiřikovského. Darování kryptoměny vyvolalo otázky ohledně původu majetku, transparentnosti i etiky přijetí takového daru státem.

Podle vyšetřovatelů měl dar sloužit pro legalizaci dalších bitcoinů Jiřikovského. Programátor se ke kryptoměně dostal po propuštění z vězení, kde si odpykával devět let za provozování on-line tržiště pro prodej drog. Většinu zabavené elektroniky mu loni v lednu vydal na podnět Nejvyššího soudu brněnský krajský soud. Kvůli šifrování totiž znalec nevěděl, co je v zařízeních uloženo.