Církve se shodly s obcemi, o jejich majetek žádat nelze

ČTK ČTK
27. 5. 2014 16:14
Někdejší církevní majetek mohl být na obce v minulosti převeden buď v souladu s platnou právní úpravou, nebo v rozporu s blokačním paragrafem.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Simona Holecová

Praha - O majetek, který získala města a obce podle zákona, nemohou církve v rámci restitucí žádat.

Shodli se na tom předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek s generálním sekretářem České biskupské konference (ČBK)Tomášem Holubem.

O setkání, které se konalo minulý týden, v úterý informoval František Jemelka z tiskového střediska ČBK.

Někdejší církevní majetek mohl být na města a obce v minulosti převeden buď v souladu s platnou právní úpravou, nebo v rozporu s takzvaným blokačním paragrafem.

V prvním případě o takový majetek nelze v rámci vyrovnání státu s církvemi žádat, protože se za něj vyplácí finanční náhrada. Ve druhém případě je třeba u jednotlivých případných žádostí posuzovat, zda vlastnictví státu trvá.

"Budeme se navzájem informovat"

"Shodli jsme se, že se budeme vzájemně informovat o nejasných majetkových případech, aby se celý proces církevních restitucí urychlil a majetek měst a obcí odblokoval," říká Jiránek. "Naší společnou snahou je případné nejasnosti co nejdříve vyřešit tak, aby se pomohlo i oprávněným nárokům církevních subjektů," doplnil Holub.

Církve, které se státem uzavřely dohodu, mají podle zákona dostat nemovitý majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také 59 miliard korun za majetek, který nemůže být vydán, neboť již dnes není v majetku státu - tedy právě třeba obecní majetek. Současně se až na nulu bude snižovat státní dotace církvím.

Marian Jurečka
Marian Jurečka | Foto: Vojtěch Marek

Podle informací z tisku se církve podáváním žalob u soudů snaží získat i ten majetek, který v minulosti stát převedl na obce.

Církevní společnosti podaly státním úřadům tisíce žádostí o vydání majetku, nejvíc jich obdržel Pozemkový úřad. Ten však v současné době nestíhá dodržovat půlroční zákonnou lhůtu na uzavření dohody o vydání majetku.

Úřad se s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) koncem dubna dohodl, že přijme 130 nových zaměstnanců. Loni, tedy v době, kdy již zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi platil, více než 300 zaměstnanců úřad propustil.

 

Právě se děje

před 33 minutami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy