BIS za Langova vedení šla politikům na ruku a kryla Dalíka. Jeho nový post je trafika, říká Randák

Marek Pokorný Marek Pokorný
8. 12. 2016 20:31
Bývalý šéf Bezpečnostní informační služby Jiří Lang šel politikům moc na ruku a jeho navržení na post ředitele Národního bezpečnostního úřadu je pouze trafikou za jeho loajální služby, myslí si bývalý šéf civilní rozvědky Karel Randák. "Tajné služby nemají být loajální k politikům, ale ke státu," říká. BIS musela za Langova vedení podle něj například vědět o aférách Marka Dalíka, a pokud její poznatky premiér Mirek Topolánek ignoroval, tak je měla předat policii.
Karel Randák, do roku 2006 šéf Úřadu pro zahraniční styky a informace, tedy civilní rozvědky
Karel Randák, do roku 2006 šéf Úřadu pro zahraniční styky a informace, tedy civilní rozvědky | Foto: Jan Gazdík

Bývalý ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Lang bude vést Národní bezpečnostní úřad. Je to dobrá volba?

Podle mne není, ale já nemusím být objektivní. Na mě to ale působí dojmem přidělené trafiky bývalému šéfovi kontrarozvědky za nějaké loajální vystupování vůči establishmentu.  

Ale byl 13 let šéfem BIS a neměl žádný větší skandál.

To s vámi nesouhlasím. Ono těch skandálů kolem BIS bylo poměrně dost, ale pravdou je, že se všechno podařilo nějakým způsobem ututlat. A je otázka, za jakou cenu ty skandály byly ututlávány. A ten samotný fakt, že tam byl 13 let, nevypovídá o tom, že ten člověk byl nějakým vynikajícím ředitelem. Vypovídá to spíš o tom, že se v daném prostředí dokázal dobře pohybovat a zavděčit se všem. To by samozřejmě jako ředitel tajné služby neměl. Jako ředitel služby si musíte zachovat určitou nezávislost a někdy se do konfliktu s politickou garniturou prostě musíte dostat.

Ale loajalita...

Ředitel tajné služby by měl být loajální ke státu, a nikoliv k jeho představitelům. Jestliže ti představitelé v některých jednotlivých případech porušují zájmy toho státu, což se v minulosti samozřejmě dělo, ta služba by se ústy svého ředitele – ne mluvčího – k tomu měla nějak vyjádřit. Loajalita k premiérovi nerovná se loajalita ke státu. Loajalita ke státu je správná věc.

Jaké případy máte na mysli, když mluvíte o porušování zájmů státu? Myslíte třeba aféru Nečas–Nagyová?

Kupříkladu, ale nejenom. Za dob Mirka Topolánka byly aféry s Markem Dalíkem, a nebyla jen jedna. Nejen aféra s pandury, která se dostala k soudu. To už se ale psalo v té době, kdy bylo jasné, že tajná služba o tom obchodu s pandury musela něco vědět. Jinak by to nebyla tajná služba nebo by neplnila svůj účel a úkoly, které má vůči státu.

BIS třeba premiéra informovala, ale on na to nedbal...

Ale pak není možné nekonat. Pokud se zjistí nějaké kriminální pozadí, korupce či cokoliv jiného, je povinnost té služby jako celku to předat orgánům činným v trestním řízení. Což se nestalo.

Tedy že věděla o spoustě věcí, které se děly, ale přimhuřovala oči, protože se týkaly vysoce postavených politiků?

Přesně tak. Není žádným tajemstvím, vždyť to psala i média, že si vymínil, že všechny kauzy, ke kterým se dostane tajná služba a budou mít politické pozadí, chce vidět a dozorovat on sám. Už to něco naznačuje.

Premiér Sobotka Langovo jmenování odůvodnil i tím, že když v létě požádal o zproštění funkce, že by se o něj měl stát postarat. I pro to obrovské množství informací, které ve funkci získal.

To je sice správné vyjádření, ale vzhledem k tomu, že se to tak v minulosti nedělo, nevím, proč začínat zrovna u Jiřího Langa. Já mohu uvést příklady několika ředitelů tajných služeb, po kterých neštěkl pes. A nechci ani zcela úmyslně uvádět svůj příklad, protože pak bych se doslechl od Marka Bendy (poslanec bezpečnostního výboru, pozn. red.), že jsem zhrzený ředitel a že se snažím jen mstít.

To, že jste zhrzený, mi před chvílí řekl předseda bezpečnostního výboru sněmovny Roman Váňa. Ale dodal, že jste zhrzený zcela oprávněně po tom, jak se s vámi vypořádali.

Děkuji panu poslanci, ale na toto mám jedinou repliku: Já jsem rád, že nemusím s touto garniturou komunikovat z pozice šéfa tajné služby. Mně se nemohlo stát nic lepšího než to, že mě vyhodili.

Nyní vznikne nový Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost...

Nejsem si jist, že je správně zakládat na to nový úřad. Pokud vím, bezpečností v kyberprostoru sněmovna nedávno pověřila vojenské zpravodajství. Nejsem si jist, zda nebude docházet ke křížení kompetencí. Ale to ukáže až budoucnost. Zatím mi připadá, že jen zvyšujeme administrativu.

Jeho ředitelem by měl být dosavadní šéf Národního bezpečnostního úřadu Dušan Navrátil, který NBÚ řídí už deset let, tedy také dlouhou dobu. Jak hodnotíte jeho přechod?

K dobru mu jde přičíst to, že dokázal odolat tlakům a neudělil bezpečnostní prověrku hradnímu kancléři Vratislavu Mynářovi. A ty tlaky musely být značné. Ale jinak to na mě působí dojmem, že je tady vytvářena další trafika pro člověka, který se ukazuje jako nadbytečný. Ač mám proti panu Langovu určité osobní výhrady, tak musím uznat, že za to čtvrtstoletí do bezpečnostní problematiky pronikl a že jí rozumí. To se ale nedá říct o Dušanu Navrátilovi, který byl kdysi na BIS dosazen jako politický náměstek za ODS. A potom byl instalován do pozice ředitele NBÚ, což bylo uklizení na post, který by ho uspokojil a vyhovovalo by to všem. Problematice kyberzločinu nerozumí.

 

Právě se děje

Další zprávy