"S využitím ekonomických, politických, vojenských a informačních tlaků využívají zdánlivých nedokonalostí (dlouhý legislativní proces, parlamentní diskuse, správní procedury apod.) státních institucí a demokratických procesů. Cílem je ovlivnit rozhodovací proces na různých úrovních veřejné správy ve svůj strategický prospěch, a to aktivitou, neaktivitou nebo paralýzou subjektu odpovědného za rozhodování," píše se v čerstvě vydané zprávě.
Česká kontrarozvědka v loňském roce spatřovala největší hrozbu pro českou ústavnost v činnosti proruských aktivistů, kteří šířili dezinformace. Jejich hlavní snahou bylo podlamovat důvěru ve zdejší politické uspořádání a v zapojení Česka do západních spojeneckých struktur, jako je Evropská unie či NATO. BIS si všímá, že v tomto ohledu postupují aktivisté intenzivněji, koncepčněji a systematičtěji než v předchozích letech.
Do tuzemského veřejného prostoru vnáší témata, která Rusko razí či je podporuje. Podle BIS v tom aktivisty často motivuje obdiv k režimu prezidenta Vladimira Putina. "U některých osob nicméně existují indicie o jejich přímé provázanosti s ruskou státní mocí či řízení zpravodajskými službami Ruské federace," upozorňuje kontrarozvědka. Proruskou scénu tvoří jednotlivci, hnutí či spolky, které jsou vzájemně provázané.
Rusko na českém území prosazuje své zájmy i přímo, na což BIS upozorňuje dlouhodobě. V roce 2018 zde operovali příslušníci všech tří ruských tajných služeb, jedním dechem kontrarozvědka upozorňuje na dramaticky vysoký počet zaměstnanců na ruské ambasádě. Dává ho do přímé souvislosti s činností zpravodajců. Podle BIS posilují vazby kolem českých politiků, současně se snaží pošlapat zdejší protikremelské krajanské spolky.
BIS upozorňuje na úspěšné rozbití sítě vytvářené ruskou kontrarozvědkou FSB, v níž se budovala ICT infrastruktura jako součást širšího systému sloužícího pro její tajné operace. BIS loni objasňovala kybernetický útok na české ministerstvo zahraničí, akce měla ruskou stopu. Hackeři se vlámali do jeho vnějšího informačního systému přes český zastupitelský úřad v zahraničí. Citlivé osobní údaje pro změnu unikly z e-mailových účtů několika českých vojáků po zásahu ruské kyberšpionážní kampaně APT28/Sofacy.
Čína se v Česku snaží získat agenty
Vedle nepřátelských aktivit Ruska představují nebezpečí čínské operace, což také zapadá do trendu posledních let. Podle BIS byly čínské aktivity v loňském roce oproti předchozím letům intenzivnější i rozsáhlejší, své zájmy zde Čína stále prosazuje i prostřednictvím svých diplomatů. V souvislosti s čínskou snahou proniknout do zdejší akademické obce, bezpečnostních sborů či státní správy zmiňuje BIS pozvánky do Číny.
Čína se snaží zavázat si zájmové Čechy výjezdy na školení, semináře či poznávací zájezdy. Na takový případ letos upozornilo Aktuálně.cz, za čínské peníze se vypravila do říše středu ředitelka Institutu pro společnost a politiku, think-tanku blízkého ANO, Šárka Prát. Aktuálně.cz také odhalilo skryté financování Česko-čínského centra na Univerzitě Karlově, což v důsledku přimělo rektora univerzity Tomáše Zimu k jeho zrušení.
Jako hlavní zájem čínské strany pojmenovává BIS snahu získat v Česku potenciální spolupracovníky a agenty. Hlavní motiv Ruska vyvěrá podle kontrarozvědky odjinud. "Klíčovým ruským cílem je manipulace s rozhodovacími procesy a jednotlivci zodpovědnými za rozhodování s cílem přimět protistranu k činnostem, kterými se sama oslabí," píše.
Trestný klientelismus
V ekonomické oblasti zaznamenala BIS v první řadě narušení řádného fungování dohledových orgánů státu. Nejmenované subjekty se podle poznatků zpravodajců snažily zasáhnout do jejich rozhodování tak, aby z toho mohly těžit. Opíraly se o různé metody od standardního lobbingu přes snahu řídit jejich chod prostřednictvím svých insiderů až po získání informací zevnitř těchto úřadů.
Popsanému jevu odpovídá letošní otřes v Energetickém regulačním úřadu - vláda odstavila tři členy jeho vedení včetně předsedy. Podle kabinetu jednali ve vleku soukromých firem, které přitom pravomoci úřadu podléhají.
Kontrarozvědka zmínila i přetrvávající riziko závislosti státu na stávajících dodavatelích ICT systémů, trestněprávní rozměry klientelismu nebo hrozby plynoucí ze spolupráce s firmami z nedemokratických zemí.
Bezpečnostní informační služba
- Bezpečnostní informační služba je jednou ze tří zpravodajských služeb země, jde o kontrarozvědku s vnitřním polem působnosti. Sbírá, třídí a vyhodnocuje informace důležité pro bezpečnost, demokratické zřízení a ochranu ekonomických zájmů Česka.
- Vedle zbývajících zdejších služeb, civilní rozvědky a Vojenského zpravodajství, spolupracuje i se západními agenturami. BIS se zodpovídá vládě, s jejím vědomím jí může zadávat úkoly i prezident. Kabinet i hlava státu jsou také příjemci jejich informací, například v roce 2020 obdrželi od BIS 300 dokumentů. Poznatky kontrarozvědky využívá i policie i zbylé tajné služby, od BIS jich dostali předloni 350.
- Veřejnou výroční zprávu vydává BIS na podzim, popisuje v ní především obecné bezpečnostní trendy. Konkrétní poznatky shrnuje utajená výroční zpráva. Roční rozpočet BIS je zhruba 2,3 miliardy korun, kontrarozvědka má přibližně tisíc pracovníků.
BIS explicitně zmiňuje, v čem takové riziko spočívá. Podle ní platí nepřímá úměra - čím méně demokratická mateřská země dané firmy je, tím nebezpečí při kontaktech s takovou firmou roste. "Řadou formálních i neformálních nástrojů jsou (autoritářské země) schopny přinutit tyto společnosti v případě potřeby potlačit vlastní ekonomické zájmy a upřednostnit před nimi politické, vojenské nebo zpravodajské cíle státu," píše BIS.
Jako klidný naopak hodnotí stav na poli terorismu. Nemá poznatky, že by v souvislosti s možným výskytem islámských extremistů hrozilo Česku nebezpečí. Země loni ani nesloužila coby zázemí pro mezinárodní terorismus. Nicméně BIS informovala policii o aktivitách bývalého pražského imáma Samera Shehadeha, který pomohl bratrovi a švagrové, aby se v Sýrii připojili k tamní odnoži teroristické organizaci al-Káida.
Xenofobie je součástí politického mainstreamu
Případ bývalého imáma se letos posunul, stání zástupce ho obžaloval z podpory a financování terorismu. BIS v tomto ohledu zmiňuje radikální projevy maghrebské (Maghreb je oblast severní Afriky, zahrnuje Maroko, Tunisko či Alžírsko, pozn. aut.) komunity, ale i odmítání včlenit se standardním způsobem do společnosti u kazašské komunity, která vyznává specifickou formu islámu. Konkrétní hrozbu ale nepředstavují.
Přímé ohrožení neznamenali loni ani tzv. libyjští pacienti, kteří prostřednictvím Libyí hrazeného programu pro válečné veterány jezdí do Česka. BIS sice v minulosti odhalila mezi pacienty, jejich doprovodem či zprostředkovateli pobytu osoby s vazbou na islamisty v Libyi, ale díky jejím poznatkům se povedlo vstup dalším takovým lidem do Česka zarazit. Co se týče zdejší organizované muslimské komunity, její povahu popisuje BIS jako umírněnou.
Čeští radikálové se loni podle BIS soustředili na kritiku migrační politiky, vyjadřovali výrazné protiunijní postoje nebo slovně útočili na lidskoprávní aktivisty. BIS upozorňuje na to, jak rétoriku takzvaných pravicových extremistů přebírají standardní politické strany. Tento trend byl loni podle kontrarozvědky výraznější než kdykoliv předtím.
"Tolerance veřejnosti k těmto projevům se výrazně zvýšila a významně se posunulo vnímání hranice, jaká xenofobní či rasistická vyjádření mohou být součástí politického mainstreamu. Tento posun je jedním z důvodů úpadku tradičních extremistických uskupení, která ztrácí prostor, v němž se mohla profilovat jako jedinečný nositel radikálních idejí," píše BIS. Konkrétní aktivity anarchistů nebo takzvaných pravicových extremistů podle kontrarozvědky naopak prakticky vymizely.
Opozice práci BIS oceňuje
Lídři několika opozičních stran zastoupených v Poslanecké sněmovně ocenili práci kontrarozvědky. Podle šéfa poslanců ODS Zbyňka Stanjury se ukazuje, že BIS funguje dobře. Zpráva je podle něj vodítkem, jak by měla vláda přistupovat k zahraniční politice. "Mnohdy vidíme snahu zlehčovat a karikovat zprávy BIS," varoval.
Člen výboru pro bezpečnost Lukáš Kolářík (piráti) označil zprávu o "ruských trollech" za nijak překvapivou. Předseda klubu KDU-ČSL Jan Bartošek považuje za pozitivní, že kontrarozvědka popisuje aktivity Ruska a Číny. "Každá z těchto zemí postupuje jinak, ale každopádně patříme do silné zájmové oblasti těchto mocností," řekl. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová varovala, že rizika, na něž upozorňuje BIS, se prohlubují. Podle jejího názoru vláda není dost aktivní.
Představitelé opozice také kritizovali prezidenta Miloše Zemana, který má dlouhodobě k BIS výhrady. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček uvedl, že považuje za nepřijatelné, aby BIS označovala "lidi s odlišným názorem" za dezinformátory. Komunisté a SPD službě vyčítají, že se zabývá jen riziky z Ruska a Číny.
