V tendru na Dukovany je ve hře suverenita, nepřímo varovala BIS před Ruskem a Čínou

Jan Horák Lukáš Valášek Jan Horák, Lukáš Valášek
10. 11. 2020 10:00
Pokud Česko čelí bezpečnostní hrozbě, stojí za ní nepřátelské aktivity cizích mocností. V tomto ohledu představují velké riziko tuzemské strategické projekty v oblasti energetiky či komunikačních technologií, proto je nežádoucí otevřít k nim cestu nedemokratickým režimům. Vyplývá to z výroční zprávy Bezpečnostní informační služby za rok 2019, kterou deník Akutálně.cz prostudoval.
Ředitel BIS Michal Koudelka
Ředitel BIS Michal Koudelka | Foto: Jakub Plíhal

Své výroční zprávy za předchozí léta uváděla Bezpečnostní informační služba upozorněním na nepřátelské aktivity ze strany ruských a čínských zpravodajských služeb. Jejich snahy nepolevily ani v loňském roce, ale BIS jako nejvážnější zdůraznila jiný trend. Jsou jím ekonomická témata, jejichž naplňování je spojené s velkou státní investicí a zájmem zahraničních zemí je získat.

"V roce 2019 stát a jím ovládané společnosti zahájily nebo pokračovaly v realizaci několika ekonomicky významných projektů, které zároveň měly silný vztah k bezpečnostním zájmům ČR. Jejich příprava, uskutečnění i samotné dokončení přímo souvisely zejména s některými strategickými bezpečnostními zájmy, mezi které patří např. zajištění energetické bezpečnosti, kybernetické bezpečnosti či posilování konkurenceschopnosti ekonomiky," píše BIS.

Příkladem takového projektu je rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany. Loni probíhaly organizační přípravy k vyhlášení tendru, spustit ho chce letos v prosinci. Mezi uchazeči je ruská firma Rosatom, kterou favorizuje prezident Miloš Zeman. Na zakázku by ráda dosáhla i čínská státní firma China General Nuclear Power. Ačkoliv BIS nejmenuje konkrétní státy, vysvětluje hrozbu svěřit tendr autoritářským zemím.

"Mohlo by dojít zejména zneužitím přístupu k velkému objemu citlivých informací (osobních, ekonomických, bezpečnostních) či vytvořením závislosti na dodávkách od rizikového dodavatele a následným podmiňováním dokončení projektu ekonomickými, politickými nebo bezpečnostními požadavky," varuje kontrarozvědka. Vláda má k dispozici několik dokumentů od bezpečnostních složek, jež doporučují Čínu a Rusko ze soutěže vyloučit.

Dukovany a sítě 5G

Stejné varování lze optikou BIS vztáhnout i na zájem čínské firmy Huawei podílet se na vybudování sítě 5G. Firma je přímo spojená s čínským státním aparátem, kterému v důsledku podléhá. Několik českých médií zveřejnilo závěry studie, podle níž by vyloučení firmy Huawei z budování sítí páté generace stálo Česko až 38 miliard korun.

Jenže podle zjištění Aktuálně.cz studii platila samotná Huawei. Šlo o součást kampaně za to, aby v budování sítí 5G v Česku mohl telekomunikační obr podezřívaný ze špionáže ve prospěch čínské vlády figurovat. Před jejím zapojením do největšího technologického projektu posledních let přitom už v prosinci 2018 varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, jeho upozornění je stále v platnosti.

BIS si všímá také ekonomických témat zatížených tuzemským rizikem. V oblasti veřejných zakázek upozorňuje na řadu firem vzniklých na zelené louce, bez referencí a bez skutečného profesního zázemí, jež vystupovaly jako zavedené a těšící se podpoře státu. Díky této podvodné prezentaci dokázaly využít jakéhokoliv setkání s představitelem státu, aby svou smyšlenou reputaci posílily.

Manipulování zakázek nejen korupcí

V energetice, telekomunikacích či zdravotnictví pokračuje trend, kdy se význační byznysoví hráči snaží promluvit do personálního obsazení klíčových dozorových orgánů a prosadit u nich své zájmy. V roce 2019 například po podnětu z bezpečnostních složek vláda odstavila z funkce tři členy vedení Energetického regulačního úřadu včetně jeho předsedy.

Podle kontrarozvědky trpí veřejné zakázky zátěží korupce, klientelismu a nedbalosti. V důsledku osobních vazeb mezi zadavatelem, jimiž jsou stát, kraj nebo město či jimi řízené instituce, a dodavatelem se při plnění zakázky přehlížely chyby soukromých firem, odpouštěly se jim sankce či se jim poskytovaly zvýhodňující neveřejné informace. Uplácet se ani nemuselo, stačila osobní známost.

Bezpečnostní informační služba

Bezpečnostní informační služba

  • Bezpečnostní informační služba je jednou ze tří zpravodajských služeb země, jde o kontrarozvědku s vnitřním polem působnosti. Sbírá, třídí a vyhodnocuje informace důležité pro bezpečnost, demokratické zřízení a ochranu ekonomických zájmů Česka.
  • Vedle zbývajících zdejších služeb, civilní rozvědky a Vojenského zpravodajství, spolupracuje i se západními agenturami. BIS se zodpovídá vládě, s jejím vědomím jí může zadávat úkoly i prezident. Kabinet i hlava státu jsou také příjemci jejich informací, například v roce 2020 obdrželi od BIS 300 dokumentů. Poznatky kontrarozvědky využívá i policie i zbylé tajné služby, od BIS jich dostali předloni 350.
  • Veřejnou výroční zprávu vydává BIS na podzim, popisuje v ní především obecné bezpečnostní trendy. Konkrétní poznatky shrnuje utajená výroční zpráva. Roční rozpočet BIS je zhruba 2,3 miliardy korun, kontrarozvědka má přibližně tisíc pracovníků.

Vedle protežování spřízněných firem však korupční a klientelistické vazby vedly mnohdy k závažnějším důsledkům, jež mají systémový dopad. "Stát nebo jím ovládané společnosti čelily únikům citlivých interních informací, nákupu nepotřebných nebo předražených služeb a zboží, vysokým nákladům z pozastavené ekonomické činnosti a nevýhodným prodejům či pronájmům majetku," popisuje BIS.

Ruská špionáž s diplomatickým krytím

Navzdory důrazu na ekonomická témata se BIS dál intenzivně věnuje aktivitám ruských a čínských zpravodajských služeb. Loni v Česku působily všechny čtyři ruské složky - civilní rozvědka (SVR), vojenská rozvědka (GRÚ), vnitřní služba (FSB) a Federální služba ochrany. Zpravodajci pod diplomatickým krytím se soustřeďovali na prosazování ruských zahraničněpolitických zájmů, zajišťování pozitivního obrazu Ruska a propagaci postojů Kremlu.

Snahy ruských zpravodajců přímo zasahovat dovnitř zdejší ruské komunity byly v roce 2019 slabší než v minulých letech. Rusko se na tomto poli angažovalo jinak. Veřejnými prohlášeními se snažilo motivovat Rusy stojící mimo státní aparát, aby se do akce vůči svým lidem žijícím v Česku pustili sami.

"Scénář, kdy státní moc neprovádí vlastní činnost, zůstává v pozadí a různými cestami (PR, návodná prohlášení, propaganda atp.) volně inspiruje samostatné aktéry k možné akci, považuje BIS za rizikový, a to zvláště pokud by se počet takových iniciativních aktérů, jak z řad ruskojazyčné komunity, tak z řad českých občanů, v budoucnosti zvyšoval," hodnotí BIS.

Čínský vliv v Česku podle BIS nezaostává za ruským. Nicméně jak si všímá, říše středu sleduje zpravodajskými aktivitami jiné zájmy. "Klíčový rozdíl je v tom, že Rusko usiluje o destabilizaci a rozklad svých protihráčů, zatímco čínským cílem je vybudovat sinocentrickou globální komunitu, kde ostatní národy uznají legitimitu čínských zájmů a přiznají Číně respekt, který jí (dle čínského mínění) náleží," uvádí zpráva.

Setkání českých prominentů s čínským zpravodajcem

České instituce, třeba ministerstvo zahraničí, i loni čelily kyberšpionážním útokům s ruskou stopou. Zaznamenaly je i dva české zastupitelské úřady v zahraničí, nejčastějším způsobem útoku byly e-maily se zavirovanou přílohou. BIS loni pomohla firmě Avast ztlumit čínský kyberútok. "Spolupráce s BIS umožnila společnosti Avast přijmout rozsáhlá bezpečnostní opatření a v konečném důsledku přispěla k ochraně dat uživatelů."

V Česku loni operovaly tři čínské zpravodajské služby - civilní rozvědka (MSS), vojenská rozvědka (MID) a Oddělení pro mezinárodní styky Ústředního výboru Komunistické strany Číny, kterou BIS označuje za zpravodajskou organizaci. S poslední jmenovanou se stýkají i někteří čeští politici.

S jejím šéfem Sung Tchaem se loni v listopadu potkal přímo v Pekingu za zavřenými dveřmi předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO), letos s Tchaem komunikoval předseda KSČM Vojtěch Filip. V roce 2016 se sešli osobně. Dříve se setkal s představiteli Oddělení pro mezinárodní styky Ústředního výboru Komunistické strany Číny i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Česká média jako čínské PR, platí Home Credit

Pro šíření pozitivního obrazu Číny mohou sloužit i některá česká média, varuje BIS. Čínské PR má podle ní jasný účel: "Šíření pozitivních článků o ČLR mělo za cíl nejen budovat čínským aktivitám nakloněné prostředí a otevírat dveře pro čínskou expanzi, současně ale mělo působit i na čínské čtenáře, jelikož texty bývaly otiskovány v čínských periodikách a prezentovány jako názor českých zavedených médií, potažmo jako stanovisko celé ČR."

Aktuálně.cz loni odhalilo tajnou kampaň společnosti Home Credit nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, který má v Číně na spotřebitelských půjčkách rozpůjčováno na 300 miliard korun, a má tak velký zájem na dobrých vztazích Česka s Čínou.

PR agentura placená Home Creditem vytvořila síť odborníků, novinářů a politiků, z nichž někteří ani nemuseli vědět, čeho jsou součástí. Agentura založila tlumočníkovi prezidentů Vítu Vojtovi webové stránky institutu Sinoskop věnujícímu se zdrženlivým a nepříliš kritickým způsobem Číně, Vojta přitom vystupoval v médiích jako nezávislý expert. Agentura si účtovala i napadání a monitoring veřejných vystoupení kritiků čínského režimu.

Akce na univerzitě za čínské peníze

Čína prosazuje svůj nekritický obraz i prostřednictvím expertů na akademické půdě. Aktuálně.cz loni zjistilo a popsalo, že čínská ambasáda financovala částkou 1,2 milionu korun konference na Univerzitě Karlově. Akce, popisované nezávislými sinology jako vychýlené ve prospěch čínské propagandy, spolupořádal tajemník univerzitního Česko-čínského centra Miloš Balabán. Čínské peníze inkasovala jeho firma.

Balabán poté rezignoval a rektor Tomáš Zima centrum zrušil. Nicméně Balabán dodnes vede komisi pro obranu ve vládní ČSSD, jako badatel Univerzity Karlovy dostával peníze i na bezpečnostní výzkum. Jeho spolupracovník, který po skandálu s financováním čínskou ambasádou univerzitu musel opustit, mimo jiné zkoumal i to, jak uchránit akademické instituce před vlivem zahraničních mocností.

"Čeští akademici dostávali četné pozvánky na školení, konference a setkání pořádaná v Číně, která byla hrazena čínskou stranou. (…) Tyto akce mohou být využity k oslovení zájmové osoby ze strany čínských zpravodajských složek. Pokud nedojde přímo ke zpravodajskému oslovení, může Čína zahrnout účast na rozličných platformách spolupráce do svého propagandistického narativu," uvádí BIS. Aktuálně.cz s Respektem upozornily, že nejlepší účastníci univerzitního kurzu Miloše Balabána jeli za odměnu do Číny.

Dezinformace jako mediální mainstream

Na domácí půdě BIS sleduje pokračující trend šíření dezinformací, jejichž hlavním cílem je nabourávání důvěry v demokratické instituce. Dezinformační scénu reprezentovanou alternativními médii s ruskou stopou popisuje kontrarozvědka jako stabilní.

"Tyto aktivity lze interpretovat jako přirozenou součást širšího trendu, který lze popsat jako snahu posunout konspirační teorie, proruské narativy a protizápadní postoje z okraje mediálního spektra do jeho středu," uvádí zpráva.

Proruští aktivisté ve veřejném prostoru směřují své vystupování proti členství Česka v západních strukturách jako Evropská unie či NATO. Ideálním prostředkem se jim k tomu loni stala socha maršála Ivana Koněva. "Do akcí, které následovaly po zakrytí sochy plachtou a kritice vedení Prahy 6 ze strany ruského velvyslanectví, se zapojilo široké spektrum aktivistů, kteří události využili k vlastní propagaci," píše BIS.

Padlí bojovníci z Česka na Blízkém východě

Tuzemskou extremistickou scénu kontrarozvědka hodnotí coby ochromenou. Paralyzovaná je zejména spory mezi jejími představiteli, chybí jí i vlastní témata. "Tento stav je mimo jiné důsledkem postupné proměny veřejné debaty a zvýšené tolerance veřejnosti k projevům nenávisti, která umožnila dalším politickým subjektům opanovat prostor, v němž se dříve realizovali extremisté," vysvětluje BIS.

Oblast terorismu a islámského radikalismu popisuje jako klidnou, Česko neslouží jako základna pro islámský terorismus. Na druhou stranu kontrarozvědka prověřovala zvýšený počet lidí, kteří představovali potenciální teroristické riziko coby takzvaní osamělí vlci. Hrozbu možné radikalizace zdejší muslimské komunity spatřuje BIS hlavně v ideologické propagandě ze zahraničí a zdejších islamofobických náladách.

BIS monitoruje i aktivity radikálů, kteří z Česka vyráží účastnit se bojových konfliktů na Blízkém východě. Podle informací služby takto loni zemřel v boji od roku 2012 pátý fundamentalista. "Riziko ve vztahu k radikalizaci muslimské komunity dlouhodobě představuje možnost návratu dobrovolníků z bojových zón zpět do ČR," píše BIS. Loni se však nikdo takový do Česka nevrátil, ani naopak na Blízký východ neodcestoval.

Severní Korea, Írán a Pákistán

Podle kontrarozvědky české území využívají země jako Severní Korea, Sýrie, Írán nebo Pákistán ke shánění částí techniky pro výrobu zbraní hromadného ničení. Vyplývá to třeba z loňského zářijového útoku v Saúdské Arábii. "Z analýzy trosek střel použitých k útokům bylo zjištěno, že k útokům byly použity kopie českých motorů sestavené reverzním inženýrstvím, které využívaly některé komponenty originálních motorů," uvádí BIS.

Podobně se snažila už roku 2018 Severní Korea dostat z Česka motory pro tanky a bojová vozidla, při převozu přes Moldavsko a pak Ukrajinu se technika postupně označovala jako rybářské motory a poté generátory. BIS obchod rozbila.

"V dalších případech BIS informovala o zájmu o vojenský materiál, zbraně a výbušniny nebo o speciální komponenty využitelné k vývoji a výrobě např. bezpilotních systémů (dronů) ze strany Číny, Ruska a dalších zemí s nestabilním a represivním režimem nebo zemí, ve kterých probíhají ozbrojené konflikty," píše česká kontrarozvědka.

 

Právě se děje

Další zprávy