BIS: Sazka přes lobbisty ovlivňovala státní posty

Sabina Slonková, Kateřina Eliášová
16. 10. 2009 10:00
Stát chystal jiné financování sportu a odebrání licence Sazce

Praha - Tajná služba je přesvědčena, že zástupci společnosti Sazka ovlivňovali personální obsazení ministerstva financí. A to na klíčových postech souvisejících s loteriemi.

Jako příklady BIS uvádí někdejší šéfy státního dozoru nad hazardem Petra Vrzáně a Michala Morawského, bývalého referenta Jiřího Kolingera či Sobotkova náměstka Jaroslava Šulce.

Dva z nich pro úřad dodnes pracují, třetí přešel do soukromé firmy působící v sázkovém průmyslu.

Ministerstvo financí je přitom jediné, kdo může za stát kontrolovat hospodaření akciové společnosti Sazka, a má přístup k finančním dokumentům firmy.

Informace o personální politice na ministerstvu obsahují zprávy, které kontrarozvědka po několik měsíců předávala bývalému premiérovi Mirku Topolánkovi (ODS) a jeho ministrovi školství Ondřeji Liškovi (SZ).

Deník Aktuálně.cz již ve středu informoval, že se oba politici chystali omezit vliv managementu Sazky, zvažovali i jinou formu financování sportu a odebrání licence Sazce. Zjištění BIS jim k jejich akci měla dodat munici.

Hušák: Nemám takové ambice

Ředitel loterijního gigantu Aleš Hušák tvrzení tajné služby o personálních zásazích odmítl.

"Rozhodně ho odmítám. Nikdy jsem neměl a nemám ambice, natož možnosti personální složení úřadů ovlivňovat."

BIS nicméně ve svých zprávách výslovně uvádí, že Hušák možnosti měl - prostřednictvím lobbistů - a také je využíval.

Aleš Hušák
Aleš Hušák | Foto: Ludvík Hradilek

Stejně jako ředitel Sazky popírají zjištění BIS i bývalí úředníci zmiňovaní ve zprávách. Jako například někdejší šéf dozoru nad loteriemi Petr Vrzáň, o němž tajná služba tvrdí, že má se šéfem loterijní firmy přátelské a úzké vztahy.

"Rozhodně mé jmenování nikdo neovlivňoval. Tehdejší ministr Tlustý odvolal mého předchůdce, tak jsem se u něj objednal a projevil o tu práci zájem," tvrdí Vrzáň.

Petr Vrzáň - před nástupem do resortu jinak také manažer kasina Happy Day a poslanec Sládkových republikánů - stejně jako Hušák trvá na tom, že jejich vztah nelze označit za blízké přátelství.

"Znám ho pracovně, blízcí přátelé nejsme. Jako šéf loterní společnosti musím být ze zákona v kontaktu se všemi vedoucími státního dozoru," uvedl Hušák.

Pro resort pracují dál

Kdo je kdo

Lidé ze zprávy BIS:

Petr Vrzáň

  • dříve manažer kasina Happy Day
  • poté šéf dozoru nad loteriemi ministerstva financí
  • na ministerstvu dál působí, ale v jiné sekci

Michal Morawski

  • další bývalý šéf dozoru nad loteriemi ministerstva financí
  • nyní se coby externí poradce ministra Janoty podílí na přípravě zákona o loteriích

Jiří Kolinger

  • na ministerstvu působil jako referent
  • nyní působí v sázkové společnosti Helvet Group

Jaroslav Šulc

  • bývalý náměstek ministra Sobotky
  • skončil poté, co se provalilo, že jej ministerstvo vnitra eviduje jako spolupracovníka StB

Vrzáň sice po příchodu Miroslava Kalouska na finance na loterijním odboru skončil, na ministerstvu ale zůstal. Nakolik jeho odchod z čela odboru souvisel se zprávami BIS, Kalousek nesdělil. Potvrdil nicméně, že k dokumentům tajné služby týkajícím se jeho resortu měl přístup a četl je.

"Měl jsem dobrý důvod dostat ho z odboru státního dozoru nad loteriemi, ale není důvod, aby nepracoval v jiném odboru," prohlásil Kalousek.

Kalousek připustil, že situaci v Sazce s ním několikrát rozebíral i někdejší premiér Mirek Topolánek. Ten nedávno v Českém rozhlasu prohlásil, že zvažoval možnost, jak odebrat Sazce licenci. Jinak než změnou zákona by to ale nebylo možné.

"To, že se musí změnit zákon o loteriích a jiných hrách, je evidentní, ale bude to strašná válka. Točí se tam 25 miliard korun. A jak říká Miroslav Kalousek, člověk, který to má na ministerstvu na starosti, jde po schodech a už není náš," uvedl Topolánek.

Pro ministerstvo financí pracuje i další muž z dokumentů tajné služby - Miroslav Morawski. Coby externí poradce ministra Janoty se podílí přímo na přípravě zákona o loteriích.

"Jde o odborníka, který zná detailně celou loterijní problematiku," zdůvodnilo to ve svém stanovisku ministerstvo financí.

Morawski říká, že Aleše Hušáka z titulu své předchozí funkce na ministerstvu zná, tvrdí ale, že mu v kariéře nijak nepomáhal. "Pracoval jsem na ministerstvu pětatřicet let a na mé postavení neměl žádný vliv," prohlásil.

Jiný odešel do hazardu

Naopak dva zbývající úředníci resortu zmínění ve zprávách BIS - referent Jiří Kolinger a Sobotkův náměstek Jaroslav Šulc - z resortu odešli úplně.

Šulce odvolal ještě Bohuslav Sobotka po zjištění novinářů, že náměstka eviduje ministerstvo vnitra jako spolupracovníka StB.

Referent Kolinger odešel v minulých měsících. Kde je nyní k zastižení? V sázkové společnosti Helvet Group. O svém působení na financích dnes mluvit nechce: "Nebudu vám nic říkat."

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 46 minutami

Roušky už nikdo nechtěl. Správa státních rezerv jich zlikviduje 17 milionů

Správa státních hmotných rezerv nechá zlikvidovat přes 17 milionů roušek, kterým vypršela doporučená doba použití. Správa na realizátora likvidace vypsala veřejnou soutěž. Vyplývá to z registru zakázek Portál dodavatele. Evidenční cena jednoho kusu roušky je podle správy rezerv deset korun. Náklady na likvidaci by neměly přesáhnout 233 tisíc korun.

"Ještě před exspirací jsme roušky nabídli ostatním složkám státu a pak také fyzickým a právnickým osobám. Nebyl ale o ně zájem," řekl předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Dosud byly roušky pod celním dohledem. Správa rezerv podle Švagra likvidované roušky nenakupovala. Do jejích zásob byly převedeny z majetku ministerstva vnitra, o čemž dříve rozhodla vláda.

Stát během koronavirové krize pořizoval do skladů hmotných rezerv zdravotnický materiál za miliardy korun. Šlo zejména o roušky a respirátory, ochranné rukavice či brýle a testovací sady. Veškerý materiál ovšem stát během doporučené doby použití nestačil spotřebovat.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Cena zlata překonala hranici 2000 dolarů, je nejsilnější za poslední rok

Cena zlata na světových trzích dnes překonala 2000 USD za troyskou unci, což je nejvíce za poslední rok. Naposledy tuto hranici žlutý kov atakoval krátce po invazi Ruska na Ukrajinu na začátku loňského března. Důvodem současného růstu je panika na trzích způsobená problémy velkých bankovních domů Credit Suisse a SVB. Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz a komentářů analytiků.

V historii se podle ekonoma Trinity bank Lukáše Kovandy unce zlata prodávala za více než 2000 dolarů pouze loni v první polovině března a pak také přechodně v srpnu roku 2020, kdy se svět obával dopadů pandemie onemocnění covid-19, na něž tehdy ještě neexistovala účinná vakcína.

"Důvodem růstu ceny zlata je panika na bankovním trhu kvůli problémům Credit Suisse a SVB. Tato bankovní krize má okamžitě své pokračování v Evropě. Zlato se i v tomto případě ukázalo jako bezpečný přístav a zachovalo se dle očekávání. Dalším důvodem pro růst zlata je že, centrální banky už nebudou zvyšovat sazby, což je špatně pro inflaci, ale dobře pro zlato," podotkl analytik Golden Gate Pavel Ryba.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Peníze ke snížení rozdílů mezi ženami a muži nebyly využity účelně, zjistili kontroloři

Dotace ze státního rozpočtu a Evropské unie, které v letech 2014 až 2021 směřovaly na snížení rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce, svému účelu příliš neposloužily. Oznámil to Nejvyšší kontrolní úřad, který prověřoval peníze vynaložené na takzvané genderové audity. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle něj nesledovalo skutečný přínos dotací. Ministerstvo s některými závěry Nejvyššího kontrolního úřadu nesouhlasí, ale některé výtky už zohlednilo v kritériích nových projektů.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil využití dotací, poskytnutých z operačního programu Zaměstnanost 2014-2020 a spolufinancovaných ze státního rozpočtu. Zkontroloval 14 projektů z celkem 68, objem prověřených peněz činil 40 milionů korun.

Úřad zjistil, že dotace přispěly k naplnění účelu jen nevýznamně: pouze osm procent z kontrolovaného objemu peněz naplnilo účel ve všech klíčových otázkách. V zavádění konkrétních opatření po skončeném auditu pokračovalo za finanční podpory z operačního programu jen 14 procent organizací. "Ministerstvo práce a sociálních věcí nesledovalo skutečný přínos dotací a podmínky pro nakládání s nimi nastavilo tak, že příjemci mohli peníze čerpat, aniž by bylo zřejmé, jakých cílů chtějí dosáhnout. U čtyř projektů zjistil Nejvyšší kontrolní úřad nezpůsobilé výdaje v souhrnné výši 1,6 milionu korun," uvedla instituce. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy