Desítky policistů v úterý zasahovaly v německých Brémách, Bremerhavenu, Osterholzu a Kostnici. Společná investigace německých médií následně přinesla informace, že tamní bezpečnostní složky prověřují síť firem napojených na Rusy. Podezírají je z toho, že v desítkách případů do Ruska dodaly bez vývozních povolení vysoce toxické látky, které mohou sloužit například k výrobě yperitu, bojového plynu známého ze zákopů první světové války.
Aktuálně.cz ze zdrojů blízkých bezpečnostní akci zjistilo, že akce má výraznou českou stopu. Na začátku byly informace od české BIS, která pavučinu dodavatelů chemikálií pomohla rozkrýt při své operaci na území Česka. Dvojice místních firem se loni na podzim pokusila do Ruska dodat nebezpečné látky, což české úřady překazily. Za společnostmi ovšem nestáli Češi ale Rusové. Čeští kontrarozvědčíci následně zjistili, že síť nákupčích sahá až do Německa, a zahájili spolupráci s tamními tajnými službami.
Firmy se pokoušely do Ruska vyvážet látky takzvaného dvojího užití. Ty mají civilní uplatnění například při testování kvality vody, mohou ale sloužit i k přípravě smrticích bojových látek. Němci mají podezření, že do Ruska odešly i chemikálie umožňující výrobu novičoku. Tedy látky, kterou byl v roce 2018 otráven ve Velké Británii někdejší ruský agent Sergej Skripal. Traviče vystopovala investigativní organizace Bellingcat, podle ní šlo o agenty ruské vojenské rozvědky GRU.
Úterní akce je součástí společného tažení německých služeb BND a BFV s českou BIS. V případě, který rozkrývají, poptávala chemikálie v Evropě soukromá ruská společnost Chimmed Group. Ta je ale od roku 2016 napojená na ruskou tajnou službu FSB, jejíž agenty Bellingcat vystopoval v kauze pokusu o likvidaci ruského opozičního předáka Alexeje Navalného před dvěma lety. Opět novičokem. Podle informací novinářské sítě OCCRP v minulosti Chimmed zásoboval také speciální laboratoře ruské armády.
Mluvčí BIS Ladislav Šticha se k úternímu zásahu vyjádřil jen obecně. "Živé případy nemůžeme komentovat. Konstatovat mohu, že BIS má ve své působnosti také boj proti snahám o vývoz zboží dvojího užití a je v něm dlouhodobě úspěšná. Také díky spolupráci se zahraničními partnery se daří bránit vývozům do sankcionovaných zemí, jako je Rusko nebo Čína," uvedl pro Aktuálně.cz.
Německé a ruské firmy zapojené do dodávek chemikálií nejsou neznámé pro zpravodajské služby ve Spojených státech. Právě kvůli podezření, že opatřují látky pro výrobu chemických zbraní, skončily na amerických sankčních seznamech. Evropská unie ale dosud zmíněný seznam nepřevzala. Firmy tak v Evropě mohly dělat další obchody.
Získat na Západě materiály a součástky vhodné k výrobě zbraní se režim ruského prezidenta Vladimira Putina pokouší dlouhodobě. A využívá k tomu i Česko. Aktuálně.cz a Respekt například loni na podzim informovaly, že některé drony, které tehdy Rusové používali k řízení palby na ukrajinské vojáky na Donbase, mají součástky z Česka. I ty prošly přes karlovarskou firmu řízenou Rusy. Předloni zase Radiožurnál informoval, že ruský diplomat v Česku bez povolení nakupoval náboje do odstřelovacích pušek.
Experti upozorňují, že podobné snahy budou Rusové stupňovat poté, co letos v únoru zahájili invazi na Ukrajinu. V bojích přicházejí o velké množství zbraní a techniky, i kvůli západním sankcím nedokáží ztráty rychle nahrazovat. Západní bezpečnostní složky nyní předpokládají, že část operací ruských tajných služeb je vyhrazena právě k zajištění nedostatkového zboží pro armádu. Slouží k tomu rozsáhlé sítě nejrůznějších krycích firem.
