Bilionový dluh, nadváha či deprese. Pandemie podle odborníků zanechá následky

Michaela Endrštová Michaela Endrštová
29. 5. 2021 8:16
Zadlužená státní kasa, nárůst úzkostí i depresí nebo potíže s návratem k normálnímu životu. Ačkoliv pandemie ustupuje a každý týden se uvolňují další opatření, některé problémy přetrvávají, nebo se dokonce teprve projeví. Aktuálně.cz společně s experty sestavilo základní jevy, s nimiž se po opadnutí pandemie bude muset Česko vyrovnat.

Přibývá lidí s psychickými poruchami

Kvůli pandemii covidu výrazně přibylo lidí, kteří se potýkají s psychickými problémy. Odborníci v praxi zaznamenali mnohem víc zájemců o jejich pomoc a tento trend dokládá i studie Národního ústavu duševního zdraví.

Ústav provedl průzkum loni v květnu a následně ho zopakoval v listopadu. Údaje pak vědci porovnali s daty z roku 2017 a zjistili, že zatímco před čtyřmi lety bylo v Česku dvacet procent lidí s nějakým duševním onemocněním, loni na jaře už jich bylo 30 procent a na podzim o další tři procenta víc. Jinými slovy každý třetí Čech se dnes potýká s psychickými problémy.

Nejvíc se to přitom projevilo u mladých lidí, studentů, lidí bez práce a těch s nižším vzděláním. Lidé se v souvislosti s pandemií potýkají nejčastěji s poruchami spánku, úzkostnými poruchami, depresemi, sebevražednými myšlenkami či zvýšenou spotřebou alkoholu. V porovnání s rokem 2017 se víc než ztrojnásobil výskyt poruch nálady, téměř dvojnásobně vzrostla frekvence úzkostných poruch a výrazně stoupl také počet lidí, kteří pomýšlí na sebevraždu. 

"Zpočátku měli lidé strach z neznámého, pociťovali existenciální ohrožení, později frustraci z nekončících restrikcí, nejistotu způsobenou chaotickými a měnícími se opatřeními. A nakonec se k tomu přidávají i reálné existenční problémy a sociální nejistota," vysvětlil předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP a primář kliniky Národního ústavu duševního zdraví Pavel Mohr. Navíc se podle něj v poslední době vyskytují také nově vzniklé duševní poruchy u lidí, kteří prodělali covid a dosud žádné problémy neměli.

Mnoho lidí si přitom ani neuvědomí, že je už jsou ve stadiu, kdy je třeba vyhledat odborníka. "Měl by to člověk udělat vždy, pokud sám své obtíže nezvládá anebo pokud jeho psychické problémy narušují běžné fungování v různých rolích - ve vztazích, v rodině, v práci, ve škole," vyjmenoval Mohr. Lidé s problémy se mohou obrátit buď na psychiatra, nebo klinického psychologa, který následně určí další léčbu - posoudí například, zda je namístě psychoterapie, hospitalizace nebo nasazení léků. K odborníkovi může daného člověka poslat i praktik nebo jiný specialista. 

Nikdo, kdo se delší dobu cítí v psychické nepohodě, by to neměl podceňovat a měl by si o tom promluvit nejlépe s nějakou jemu blízkou osobu. "Významnou roli hrají také rodinní příslušníci a nejbližší člověka s psychickými problémy, kteří mohou jednak rozpoznat potřebu léčby a jednak mu mohou pomoci vyhledat odbornou pomoc," dodal Mohr. 

 

Právě se děje

Další zprávy