


Bezplatné emisní povolenky musí být zrušeny, nebo se musí změnit systém jejich přidělování, protože aktuální nastavení nepodporuje dekarbonizaci. Současné plošné přerozdělování některé společnosti zvýhodňuje, zatímco jiné naopak. V pondělí to sdělili zástupci organizace Greenpeace ČR a Centra pro dopravu a energetiku (CDE). Návrh revize systému EU ETS má Evropská komise zveřejnit 17. července.

Systém obchodování s emisními povolenkami ETS 1 unie zavedla v roce 2005. Vztahuje se především na energetiku, energeticky náročný průmysl a leteckou dopravu. Stanovuje celkový limit emisí oxidu uhličitého, přičemž podniky musí na každou vypuštěnou tunu oxidu uhličitého odevzdat odpovídající povolenku. Připravovaný systém ETS 2 počítá s rozšířením na další sektory, zejména na silniční dopravu a vytápění budov. Jeho spuštění je plánováno od roku 2028.
Evropská komise nejspíš navrhne, aby byl systém obchodování s emisními povolenkami ETS 1 pro průmyslové podniky flexibilnější. Firmy by podle návrhu mohly získat více bezplatných emisních povolenek výměnou za investice do dekarbonizace, uvedl v minulém týdnu nejmenovaný unijní představitel.
Aktuální plošné přerozdělování bezplatných povolenek podle odborníků zvýhodňuje firmy s vysokými emisemi, které soutěží na globálním trhu a dostávají povolenky zdarma, jelikož pak mohou promítnout hypotetické náklady do koncových cen a přebytky povolenek se ziskem prodat. Naopak podle nich znevýhodňuje lokální podniky, teplárny a menší firmy, které musí povolenky plně nakupovat bez jakýchkoliv kompenzací.
Podle dat Evropské komise za rok 2024 se bezplatně přiděluje zhruba 42 procent evropských povolenek. České firmy dostaly v minulém roce zdarma přes deset milionů bezplatných povolenek, a to při průměrné ceně 73,43 euro za povolenku. Největší objem povolenek směřuje do výroby železa a oceli, cementu, rafinérií a petrochemického průmyslu.
Systém bezplatných povolenek měl podle odborníků ochránit průmysl ohrožený únikem uhlíku, přesunem uhlíkově náročné výroby mimo EU bez snížení emisí. Tento problém ale podle nich nově řeší uhlíkové vyrovnání na hranicích, tzv. CBAM. Jde o opatření EU, které srovnává podmínky mezi evropskými a zahraničními výrobci. Zabraňuje tzv. úniku uhlíku tím, že uvaluje poplatek na dovoz vybraného zboží, např. železa, ocele či hliníku znečišťujícího životní prostředí, čímž zajišťuje, že dovozci zaplatí za emise stejně jako firmy v EU.
Některé průmyslové firmy a státy volají po prodloužení časového okna, kdy mají být povolenky přidělované zdarma. Česko patří k nejhlasitějším odpůrcům zrušení bezplatných povolenek, brání se tomu například i Německo či Francie. Podle odborníků by prodloužení současného systému přineslo problémy, protože souběžně s ním funguje i systém CBAM, což podle jejich názoru nemotivuje firmy k dlouhodobé konkurenceschopnosti a regionálně to znevýhodňuje průmysl v chudších státech včetně Česka.
Odborníci z Greenpeace ČR a CDE jsou přesvědčeni, že revize EU ETS by měla zachovat stávající časový plán ukončení bezplatných povolenek a výnosy z povolenek by měly mířit především na cílená opatření a investice do dekarbonizace průmyslu. Zároveň by měl být posílen a rozšířen systém CBAM, aby se posílila poptávka po nízkoemisních produktech vyrobených v EU, jako je například zelená ocel.
Emisní povolenka je obchodovatelný certifikát, který opravňuje svého držitele vypustit do ovzduší jednu tunu CO2 nebo ekvivalentu jiných skleníkových plynů. Systém funguje na principu snižujícího se emisního stropu s cílem motivovat firmy k přechodu na čistší a ekologičtější technologie. Bezplatné emisní povolenky jsou odpustky, které EU přiděluje vybraným podnikům zdarma. Jejich účelem je zabránit tzv. úniku uhlíku, situaci, kdy by firmy kvůli nákladům na nákup povolenek přesunuly výrobu do zemí s mírnějšími ekologickými pravidly, což by celosvětově nepřineslo snížení emisí.



Energetická skupina ČEZ v první polovině letošního roku vydělala 18,1 miliardy korun. Čistý zisk společnosti tak meziročně vzrostl o deset procent. Přispělo k tomu zejména ukončení výběru daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax.



Pokud by se v červenci konaly sněmovní volby, zvítězilo by hnutí ANO se ziskem 34 procent hlasů. S odstupem následuje STAN, které by dalo hlas 15 procent voličů, třetí je ODS s podporou 12 procent. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median, který má ČTK k dispozici. Do Sněmovny by se dostali ještě Piráti s osmi procenty a SPD se ziskem 7,5 procenta hlasů.



U ruského města Voroněž zřejmě hoří další sklad internetového prodejce Wildberries. Informoval o tom v úterý deník Ukrajinska pravda s odkazem na telegramový kanál Astra. Společnost informovala, že ve Voroněžské oblasti evakuovala své zaměstnance, místní úřady předtím hlásily útok ukrajinských dronů.



Jen málokdy se stane, aby film pojmenoval své vlastní slabiny, a ještě je vydával za přednost. Přesně to se ale děje v Hořkých svátcích, novince režiséra Pedra Almodóvara, který zřejmě usoudil, že sebekritika je polehčující okolnost.



Íránská tisková agentura Mehr o víkendu zveřejnila videozáznam s nejvyšším íránským vůdcem Modžtabou Chameneím, který se od nástupu do úřadu letos v březnu neobjevil na veřejnosti. Informoval o tom v neděli deník Gulf News, vycházející ve Spojených arabských emirátech. Mehr nicméně neuvedla, kdy a kde byl videozáznam pořízen.