Bezpečnostní strategie země je poplatná době. Ohrožuje nás imigrace, tvrdí Vích z SPD

Martin Dunaj
10. 2. 2019 19:14
Dokument Bezpečnostní strategie ČR, který definuje bezpečnostní politiku země, nereflektuje podle poslance za SPD Radovana Vícha současné bezpečnostní hrozby. Na středečním zasedání parlamentního výboru pro obranu proto Vích předložil návrh, jak dokument aktualizovat. V něm mimo jiné doporučuje zahrnout mezi bezpečnostní hrozby ilegální imigraci či konflikt na Ukrajině.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Ministerstvo obrany ČR

V doporučení, jež má redakce Aktuálně.cz k dispozici, vyčítá Vích strategickému dokumentu mimo jiné to, že nezohledňuje aktuální bezpečnostní hrozby či že chybně rozumí významu slova strategie.

"Dokument je poplatný době. Mezi bezpečnostními hrozbami a riziky nejsou zahrnuty nové skutečnosti jako ilegální imigrace ze států Afriky a dalších mimoevropských států do států EU, situace na Balkáně anebo konflikt na Ukrajině," kritizuje Vích s tím, že imigrace je v dokumentu líčená pouze jako negativní aspekt.

Vích doporučuje revidovat i Obrannou strategie ČR z roku 2017 a koncepci Operační přípravy státního území. V případě obranné strategie zdůrazňuje například nutnost jasného stanovení hranice obrany. Upozorňuje, že hlavním úkolem Armády ČR se v současnosti zdá být "působení na území cizích států", nikoliv obrana vlastního území.

"Pokud se někdo domnívá, že naše území bude bránit současná profesionální nedoplněná armáda, s polovinou nepojízdné a zastaralé techniky a s Aktivními zálohami, tak jeho úvahy jsou zcela mylné. Na dlouhodobější obranu území našeho státu jsou potřeba statisíce vycvičených vojáků," uvádí dále Vích na adresu současné koncepce mobilizace.

"Nevidím důvod pro nějaké revoluční změny například ve struktuře. Jedna z klíčových věcí v oblasti obrany a bezpečnosti je kontinuita a trendy," mírní návrhy svého kolegy předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová (ODS).

Podle Černochové by bylo dobré některé Víchovy návrhy zohlednit, ale řadu z nich nikoliv, protože by hrozilo promíchání věcí rozdílné důležitosti. "Strategický dokument se má zabývat strategií, být do značné míry obecný a abstraktní a do detailu má být rozpracován v dokumentech nižšího řádu," dává za příklad Černochová.

"Touha po statisících vojácích na hranicích připomíná více klukovský sen než seriózní úvahu o bezpečnosti Česka. My naši bezpečnost musíme řešit skrze bezpečnost celé Evropy. Konkrétně zajistit naši přítomnost v Pobaltí a podporovat Ukrajinu. Pokud problém dojde až k nám, tak už je pozdě a pak už nepomohou ani Víchovy statisíce," nesouhlasí s návrhem další člen výboru pro obranu a poslanec za piráty Jan Lipavský.

Je třeba strategické dokumenty aktualizovat

Černochová nicméně uznává, že aktualizovat strategické bezpečnostní a obranné dokumenty skutečně zapotřebí je. "Platí, že strategické dokumenty by měly být aktualizovány v horizontu tří až pěti let, podle vývoje bezpečnostní situace. Vzhledem k tomu, že bezpečnostní strategie prošla aktualizací naposledy v roce 2015, bylo by vhodné ji znovu revidovat, zejména s ohledem na nestálý vývoj v mezinárodním bezpečnostním prostředí. Očekávám, že k tomu vláda přistoupí," dodává Černochová.

Potřebou novelizace strategických dokumentů se výbor pro obranu zabýval na výjezdním zasedání již loni na podzim. Bezpečnostní rada státu rovněž projednala na počátku února dokument Dlouhodobý výhled pro obranu 2035. Právě ten by měl podle ministerstva obrany nahradit Bílou knihu o obraně z roku 2011. Z daného dokumentu by navíc mělo vycházet i zpracování Koncepce výstavby Armády ČR do roku 2030 plánované na letošní rok.

"Oproti minulosti bude v souladu s přijatými závazky v NATO těžiště v těžké mechanizované brigádě. K tomu je třeba dokončit stávající vyzbrojovací projekty (BVP, děla NATO), ale také náhradu tankové techniky. U vzdušných sil se předpokládá hledání náhrady nadzvukových letounů," komentuje obsah Dlouhodobého výhledu ministerstvo.

Tvorbu strategických bezpečnostních a obranných dokumentů mají na starosti určené vládní resorty. Za přípravu bezpečnostní strategie odpovídá ministerstvo zahraničních věcí, v případě obranné strategie to je ministerstvo obrany. Poslanci přitom mohou navrhovat vlastní doporučení pro úpravu dokumentů. K nim nicméně ministerstva přihlížet nemusí.

 

Právě se děje

před 32 minutami

Ministr Metnar ve čtvrtek v USA podpisem potvrdí nákup vojenských vrtulníků

Ministr obrany Lubomír Metnar ve čtvrtek po jednání s americkým ministrem obrany Markem Esperem stvrdí podpisem dokumentu nákup vrtulníků pro českou armádu. Ministerstvo obrany za ně zaplatí 14,6 miliardy korun. Metnar do Spojených států odletí v úterý ráno. Informoval o tom mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Ministerstvo obrany se rozhodlo pořídit 12 vrtulníků od firmy Bell formou mezivládní dohody. Z USA vojáci získají osm víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a čtyři bojové vrtulníky AH-1Z Viper. Stroje armáda dostane v roce 2023. V její výzbroji nahradí ruské bitevní vrtulníky Mi-24/35.

Další zprávy