reklama
 
 

Betlémská kaple si připomněla smrt Jana Husa. Je čas se sjednotit, vyzval lidi biskup

Aktualizováno 6. 7. 2019 18:24
Účastníci bohoslužby v pražské Betlémské kapli si dnes připomněli 604. výročí upálení českého církevního reformátora Jana Husa. Plzeňský biskup Církve československé husitské Filip Štojdl v kázání varoval před rozdělováním společnosti a vyzval k usmíření a ke vzájemné laskavosti.

"Rozdělený dům neobstojí," připomněl Štojdl slova evangelia a českou legendu o Svatoplukových prutech. Podle něj je ve společnosti až příliš pokřikování a rozdělování se. "Nastal čas sjednocovat a je třeba s tím začít u sebe," řekl Štojdl a vyzval, aby k sobě lidé byli laskavější a více se na sebe usmívali.

Při bohoslužbě v Betlémské kapli zaznělo také několik apelů na to, aby lidé byli odvážní po vzoru Jana Husa, který se nebál riskovat, přestože nevěděl, jak jeho úsilí dopadne.

Patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta zdůraznil, že bohoslužby připomínající Husovu smrt, se konají v Betlémské kapli pravidelně od roku 1968. Za tu dobu se obřad neuskutečnil pouze v roce 1990, kdy kaple procházela rekonstrukcí. Butta rovněž vyzdvihl, že se vzpomínkových mší účastní i zástupci veřejného života. Letos se mezi ně zařadili například představitelé Univerzity Karlovy nebo Českého vysokého učení technického.

Letos na druhou stranu mezi účastníky bohoslužby chyběli vrcholní politici. Do Betlémské kaple nedorazili prezident MIloš Zeman, premiér Andrej Babiš (ANO) ani předsedové parlamentních komor Jaroslav Kubera (ODS) a Radek Vondráček (ANO). Na rozdíl od loňska nepřišel ani vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Loni se vedle Hamáčka mše účastnil i tehdejší předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).

Výročí Husovy smrti si však nepřipomíná pouze Praha. Již tradičně se dnes koná celodenní akce v Husinci na Prachaticku, kde se reformátor kolem roku 1370 narodil. Husovské výročí bylo ve čtvrtek a v pátek také jádrem programu na hradě Krakovec, odkud se Hus v říjnu 1414 vydal na koncil do Kostnice.

Jan Hus byl katolický kněz, který však proslul kritikou své vlastní církve za to, že se odvrátila od svých původních ideálů. Odmítal její institucionalizaci a vymezoval se vůči kněžím žijícím v hříchu či kupčení s odpustky. Vedení církve Husa ovšem za jeho názory označilo za kacíře a na kostnickém koncilu 6. července roku 1415 jej nechalo upálit.

Jeho smrt vedla posléze v českých zemích k zásadní husitské revoluci a dnešní historikové Husa považují za příklad zásadovosti, statečnosti, svobody svědomí a ochoty držet se pravdy. V mnoha směrech kazatel předběhl zásady budoucích protestantských reformací.

autor: ČTK | 6. 7. 2019 17:09

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama