"Bude-li jasno, na nic nečekejte. Půl hodiny po západu slunce, kolem 16:30, je hledejte nízko nad jihozápadním obzorem. Planety zapadají už v 18:30, takže pohled z kopce, odkud je dobrý výhled až ke vzdálenému horizontu, bude velkou výhodou. V každém případě je třeba si vybrat místo s nerušeným pohledem k jihozápadnímu obzoru, tedy bez stínění domy, stromy či kopci. Namíříte-li na Jupiter se Saturnem dalekohled s velkým zorným polem, zahlédnete v něm obě planety najednou. A s nimi i čtyři Jupiterovy největší měsíce a ve větších přístrojích dokonce Saturnův prstenec a jeho největší měsíc Titan," radil mluvčí Astronomického ústavu AV Pavel Suchan.
Pro pozorování si lidé museli najít místo s odkrytým obzorem, obě planety byly velmi nízko. Podle Astronomického ústavu mohou zájemci přiblížení pozorovat i krátce po 21. prosinci, planety si pak "prohodí" místo - Jupiter bude vlevo. K pozorování nebyl potřeba dalekohled, ale s jeho použitím šlo spatřit v zorném poli Jupiter a Saturn i s jejich měsíci.
Obří plynné planety Jupiter a Saturn bylo možné od počátku prosince sledovat jako dva výrazné zářící body na obloze hned po západu slunce, nízko nad jihozápadním obzorem, přičemž první jmenovaná je z onoho páru tou jasnější.
Podobná konjunkce, z roku sedm před naším letopočtem, je astronomy považována za nejpravděpodobnější původ Betlémské hvězdy. "Saturn je považován za 'hvězdu Židů', Jupiter za tu královskou, obě planety se tehdy nacházely blízko sebe v židovském souhvězdí Ryb a nabídly hned tři konjunkce za sebou. Astronomové se tak domnívají, že právě symbolika a také jasnost obou planet by mohla být tím astronomickým 'průvodcem' Ježíšova narození," popsal už dříve astronom Petr Horálek.
Tehdejší astrologové považovali konjunkci za zjevení oznamující příchod Spasitele, o němž podle Matoušova evangelia hovořili "mudrci z východu", kteří se přišli novému králi poklonit. Takzvaná Betlémská hvězda je tak silně spjata se symbolikou Vánoc a s narozením Ježíše Krista.
Proč jde o tak vzácný astronomický úkaz?
Ačkoliv ke konjunkci obou planet dochází zhruba každých dvacet let, většinou jsou od sebe mnohem dále, letošní astronomický úkaz tak bude vskutku výjimečný. Obě vesmírná tělesa se k sobě totiž přiblížily na pouhých 6 úhlových minut, tedy jednu pětinu průměru měsíčního disku a pro běžné pozorovatele tak na noční obloze splynou v jedno.
Takové přiblížení se odehrálo naposledy v roce 1623, tedy téměř před 400 lety, kdy však nebylo ze Země vůbec pozorovatelné. "Tehdy se planety nacházely poblíž Slunce, takže zmizely v jeho záři a nikdo je nemohl sledovat. Za opravdu snadno pozorovatelnou a velmi těsnou konjunkcí Jupiteru se Saturnem se tak musíme vypravit celých 794 let zpátky, do roku 1226," popisuje Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.
Letošní přiblížení se zopakuje až za šedesát let. "Planeta Jupiter oběhne Slunce jednou za 11,86 pozemského roku, Saturn se pohybuje ve větší vzdálenosti, takže jeho 'rok' trvá 29,65 let. Zhruba jednou za dvě desetiletí se proto na pozemské obloze sejdou blízko sebe. A někdy dokonce výjimečně blízko sebe. Samozřejmě pouze díky perspektivě, Jupiter od nás bude ve vzdálenosti 762 milionů kilometrů, Saturn asi dvakrát dále," vysvětluje Suchan.
