Berete důstojnou mzdu? Většina Čechů na ni nedosáhne

Téměř dvě třetiny Čechů nevydělávají tolik, aby si mohli dovolit důstojný život, a to i navzdory vysoké kvalifikaci a vysokoškolskému titulu. Situace je horší v Praze a v Brně, kde situaci komplikují vyšší náklady na bydlení. Vyplývá to z aktuálních dat Platformy pro minimální důstojnou mzdu.

Minimální důstojná mzda, tedy odměna za práci na plný úvazek pro člověka, který živí ještě další osobu, se loni vyšplhala na 48 336 korun. Meziročně se tak zvedla o víc než dva tisíce. V Praze a Brně je částka ještě vyšší, a to kvůli vysokým nákladům na bydlení. Činí tak necelých 57 tisíc korun. Většina pracujících Čechů na ni však nedosáhne. Ukazují to data Platformy pro minimální důstojnou mzdu.

Podle údajů Českého statistického úřadu se sice průměrná hrubá mzda v Česku pohybovala loni okolo 49 tisíc, přesnější hodnota v podobě mediánu však ukazuje, že polovina lidí měla ve stejném roce měsíční hrubou mzdu nižší než 45 tisíc korun. Příjmy tak nestačí na zajištění základního materiálního standardu, což může mít dopad na odolnost domácností při ekonomických výkyvech, zdraví, vztahy nebo i politické preference.

Ohrožené ženy

„Pod hranicí minimální důstojné mzdy stále zůstává významná část lidí, loni to bylo přibližně 2,5 milionu pracujících, tedy 63 procent. Nižší mzdu než důstojné minimum přitom berou téměř tři čtvrtiny žen,“ informuje platforma. Podle ní se sice kupní síla zvedá, ale kvůli inflaci a stagnaci výdělků z minulých let se lidé dostanou na předcovidový životní standard nejspíš až letos.

Právě ženy častěji nedosáhnou na důstojnou mzdu, a to i navzdory tomu, že převažují nad muži v počtu absolventů vysokých škol. Problémy mohou mít i vysoce kvalifikovaní pracovníci. Vendula, která přes pracuje ve státní správě na vedoucí pozici s patnáctiletou praxí, pravidelně počítá, jestli jí před výplatou zbydou peníze na poslední víkendový nákup jídla „Ekonomická situace mi zároveň nedovoluje v poklidu řešit mé zdravotní problémy, protože i sebekratší doba čerpání nemocenské je výrazným zásahem do příjmů. A vzhledem k zákazu podnikání pro státní zaměstnance nemám moc šancí vykrýt to jinými příjmy,“ popisuje.

Lidé se mohou radikalizovat

Odborníci ve výpočtu důstojné mzdy zohlednili právě zdravotní péči, stejně tak jako náklady na jídlo, bydlení, oblečení, dopravu, vzdělání, volný čas, mobil, internet i úspory pro případ neočekávaných okolností. „Pokud lidé poctivě chodí do práce, měli by být schopni zajistit si věci, které jsou běžné - to je pro mnohé možná dokonce nejdůležitější a nejhmatatelnější rys fungující demokracie. Pokud to neplatí, nelze se divit, že má část lidí pocit, že systém nefunguje, a politicky se radikalizují,“ domnívá se politoložka Kateřina Smejkalová.

Platforma uvedla, že na minimální důstojnou částku nedosáhli asistenti a asistentky pedagogů, 86 procent sociálních pracovnic a pracovníků či v Praze a Brně čtyři z pěti učitelek a učitelů. „Ani s minimální důstojnou mzdou už si v podstatě nelze pořídit vlastní bydlení, i placení vyššího nájmu může představovat problém,“ popsala sociální antropoložka Lucie Trlifajová.

Potíže mohou mít i lidé v některých manažerských pozicích, což ukazují data Hlídače státu. Ten si vyžádal informace o hrubých platech 538 veřejných organizací, z nichž je 468 poskytlo. Díky tomu lze porovnávat nejen, kdo má plat nadstandardní, ale i kdo nedosahuje ani na nástupní plat pokladní v Lidlu, který v Praze činil jen lehce přes 35 tisíc korun měsíčně. Nižší plat měl loni například vedoucí na Univerzitě Palackého v Olomouci, jeden z ředitelů Českého rozhlasu nebo vedoucí oddělení Muzea Policie České republiky.

Kdo se má dobře

Naopak velmi důstojnou mzdu mají pracovníci v řídících pozicích veřejné správy. Zcela nejvyššího platu dosáhl loni generální ředitel podniku Lesy ČR Dalibor Šafařík. Měsíčně si vydělal bezmála 700 tisíc korun, tedy více než 14násobek důstojné mzdy. Hrubý plat mu významně navýšily odměny, které tvořily více než polovinu jeho příjmu a zároveň byly nejvyšší z celé veřejné správy.

Nadprůměrného výdělku dosáhl i generální ředitel České pošty Miroslav Štěpán, a to navzdory tomu, že podnik za loňský rok očekává ztrátu téměř 400 milionů korun. Štěpán si měsíčně vydělal 577 tisíc, o plných 56 procent více než v předchozím roce. Na vrcholu žebříčku figurují také osobnosti ve vedoucích pozicích v oblastech justice nebo zdravotnictví, jmenovitě například Zdeněk Kabátek, David Kostka nebo David Feltl. Všichni z nich ovšem v posledních měsících ve funkci skončili.