


V další předvolební reportáži jsme se vypravili do regionu, kterému tradičně vládnou lidovci. Újezd u Brna je malé městečko, jehož vzdálenost od jihomoravské metropole a velmi slušná kvalita života lákají lidi k tomu, aby zde našli svůj nový domov. A právě v tom zároveň tkví největší výzva jeho vedení.

„Máme se tu dobře. Je tu postaráno o děti i penzisty. Máme to kousek do Brna i do Slavkova. Já jsem se tu narodila a žiju tady celý život. Za nic bych to neměnila – nic nám tady nechybí,“ říká mi asi 50letá žena, kterou jsem potkal v centrální části malého městečka Újezd u Brna.
A nebyla jediná. Město jsem si prošel několikrát, zašel jsem na fotbalový stadion, viděl zázemí zbrusu nové sportovní haly, která sousedí s půvabným parčíkem. Podívat jsem se byl v několika obchodech. Minul jsem i dva domovy důchodců a zastavil se v místní restauraci na oběd.
Všude mi říkali téměř to samé. Blížící se komunální volby nikoho příliš nevzrušují. Jako by tušili, že pro ně nemohou dopadnout špatně. Dávají najevo dnes už do značné míry vzácný typ klidu, opak převládající roztěkanosti ve společnosti.

Pokud jde o služby, v Újezdě mají vše, co je možné realisticky očekávat ve městě s téměř tři a půl tisícem lidí. A to včetně supermarketu, menších obchůdků, restaurací a hospod, pošty nebo zubaře, dětského lékaře i fyzioterapeuta.
Bohatý spolkový a kulturní život není ve zdejším regionu nic neobvyklého. Kromě všelijakých sportovních kroužků má v Újezdu u Brna svou tradici také Sokol, skauti nebo divadelní ochotníci.
Pokud míjíte vitríny s výčtem blížících se kulturních akcí, jejich množství vás musí zarazit. Jen v říjnu jich tu mají v plánu více než deset.
Město leží 15 kilometrů jihovýchodně od Brna na rozhraní tří bývalých okresů: hustopečského, brněnského a vyškovského. Najdete ho na pravém břehu Cezavy, pod návrším Křiby, kde stojí bílá kaplička sv. Antonína. Půl hodiny od Újezdu na Prateckém kopci je pak Mohyla míru postavená na památku slavkovské bitvy.
Újezd u Brna býval historicky rolnickou obcí, a byť jde o nejsevernější vinařskou oblast jižní Moravy, vinařství a rybníkářství postupem času přece jen mírně ustoupilo do pozadí.
Mezi místními průmyslovými závody byly sladovna, mlýn, kruhová cihelna, velkouzenářství nebo výroba hořké minerální vody Šaratica a Šternovka.
Politicky jde o typickou baštu lidovců. Ostatně Újezd u Brna je součástí Vyškovského senátního obvodu, kde se letos o hlasy voličů uchází předseda KDU-ČSL Jan Grolich. Ten pochází z nedalekých Velatic.

Třeba ve sněmovních volbách v roce 1996 zde lidovci skončili druzí za ODS – svůj hlas jim dalo více než 21 procent voličů. A v posledních sněmovních volbách tu nevyhrálo hnutí ANO Andreje Babiše, nýbrž koalice Spolu, jejíž součástí byli také lidovci. Spolu v Újezdu u Brna bralo 31,20 procenta hlasů, Babišova formace pak 29,51 %.
Tomu odpovídají také poměry na radnici, kterou v končícím volebním období vedla aliance v čele s KDU-ČSL a její starostkou Marií Kozákovou.
Ta už ale letos mandát ve vedení města neobhajuje. Lídrem kandidátky, jejíž jsou lidovci součástí, je předseda místních lidovců a oblíbený učitel na gymnáziu v Židlochovicích Tomáš Kaválek.
„Pokud se stane starostou, v té škole z toho budou smutní. Žáci i vedení školy. Je tam hodně aktivní a oblíbený,“ říká mi paní, zjevně maminka, jejíž děti Kaválka znají.
„Paní starostka mi nějakou dobu říkala, že už nechce v práci starostky pokračovat. Takže jsme se nakonec domluvili, že do toho půjdu,“ říká mi o něco později samotný Kaválek. Sám se v Újezdu nenarodil – přiženil se sem před šestnácti lety z Letohradu.
A záhy mi popisuje, jak skládal se svými kolegy kandidátku. Její součástí je pestrá směs lidí: místostarosta, předseda vinařů, zástupkyně ředitele základní školy, hasič nebo předsedkyně divadelního spolku.
Ptám se ho, jaká největší výzva město výhledově čeká. A protože je Újezd součástí prstence měst a vesnic v bezprostředním okolí jihomoravské metropole, reaguje jednoznačně.
„Újezd je vyhledávaným místem pro nové rodiny, které se rozhodly hledat bydlení mimo Brno. Probíhá tady výstavba několika stovek nových bytů, takže se k nám v nejbližších letech přestěhuje více než tisíc nových lidí,“ říká.

A jako jinde v podobných případech, i v Újezdě je ambicí města celý proces zvládnout tak, aby sem nově příchozí nejezdili pouze přespávat – ale aby se zapojili do jeho dění a aktivit.
Předpokladem toho, že město dokáže absorbovat nemalý počet nových lidí, je také třeba kapacita základní a mateřské školy. Nebo lepší dopravní infrastruktura. „Je to zásadní developerská výstavba, která vcelku výrazně změní ráz našeho města,“ nepochybuje Kaválek.
„Už jsme rozšířili kapacitu mateřské školy,“ zdůrazňuje kandidát na starostu, který byl už v končícím volebním období součástí Rady města. A vcelku jednoznačně přiznává, že jeho vedení počítá s tím, že se do něj nastěhují převážně mladé rodiny s dětmi.
Jinak řečeno: v Újezdu budou řešit přesně opačný problém, než ve většině podobně velkých měst. Ty totiž často trápí stárnutí obyvatel a úprk mladých jinam.
S tím souvisí další věc: zmíněná dopravní infrastruktura. Protože už teď – jak mi přiznal jeden pán, se kterým jsem se pustil do hovoru v restauraci – bývá výpadovka na Brno takřka každé ráno beznadějně ucpaná.
A pokud počet obyvatel Újezdu vzroste během několika let třeba i o třetinu, projeví se to logicky i na silnicích. „Tlak na dopravu naroste, to je jasné,“ uvažuje Kaválek.
Pod tlakem se nejspíš ocitnou i některé typy služeb. Jenomže výhodou Újezdu je vzdálenost od Brna. „Pokud tady sednete do vlaku, v centru Brna jste za dvacet minut. Tedy dřív než tramvají z jeho okrajových částí,“ vysvětluje mi jedna ze zaměstnankyň městského úřadu.
Kaválek, který se v posledních dnech před volbami soustředí na „door to door“ kampaň, pak dodává, že lidé na něj reagují většinou vstřícně.

„Pokud něco řeší, je to územní plán, což souvisí už se zmíněnou výstavbou nových bytů. A často mi také říkají, že si přejí v politice více mladých lidí.“ Kaválek je přitom ročník 1981.
Lidovci se podle všeho v Újezdu do poptávky místních voličů trefili. Mimo jiné jim slibují nové cyklostezky, finanční podporu sportujících dětí nebo právě to, že už nepodpoří rozšíření územního plánu o plochy k další výstavbě.
Zmodernizovat chtějí také školu, její dvůr, vnitřní i venkovní učebny. „Věřím, že vzdělávání nikdy nekončí, proto chceme taky nové vzdělávací centrum a pestrou nabídku přednášek a vzdělávacích programu nejen pro děti, ale i pro dospělé,“ říká Kaválek. Zrovna tak se chce zasadit o nová hřiště, které budou volně přístupná všem dětem.
Kaválek v sobě nezapře, že s dětmi tráví většinu svého času. Celkově je na něm patrné, že jde do voleb s pokorou. Na jednu stranu o sobě nechce slyšet, že je favorit, zároveň se ale netají tím, že je činorodý a takřka v jednom kuse mezi lidmi. Hraje divadlo, má kapelu, se synem chodí na fotbalové tréninky.
A hlavně: je předsedou strany v obci, která je součástí regionu, jenž tvoří ohnisko její podpory. V tom všem tkví jeho výhoda.



Stovky metrů podzemí, které dosud nikdo neznal. Jeskynní potápěči v Moravském krasu pronikli do nové části toku Punkvy a výrazně se přiblížili místu, které už celé generace nedává speleologům spát. Právě někde v těchto místech totiž tajemná řeka vzniká.



Čtyři prohry v řadě, skóre 2:10, přesto světlo na konci tunelu. Tenhle paradoxní odkaz vyslal do éteru premiérový sraz historicky prvního zahraničního kouče u české fotbalové reprezentace.






Škoda Auto musí omezovat výrobu. Už v minulém týdnu vyšlo najevo, že se problém týká populárních elektromobilů Elroq a Enyaq. Důvodem jsou chybějící kabelové svazky, byť to automobilka oficiální cestou nepotvrdila. Kromě aut do zásuvky by se zpomalení výroby mělo nově týkat i oblíbeného spalovacího SUV Kodiaq.



Nikola Bartůňková porazila v Pekingu v českém derby Karolínu Muchovou jasně 6:3, 6:0 a postoupila poprvé do semifinále turnaje WTA 1000.