Bártovi jde o všechno. Z VV jsou svědkové a obžalovaní

Sabina Slonková
5. 3. 2012 10:30
Kvůli obálkové aféře u vládních VV budou politici v rolích svědků i obžalovaných
Kdo je větší lhář?
Kdo je větší lhář? | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Největší soudní síň, za svědeckým pultíkem členové vládního kabinetu a na lavici obžalovaných faktický šéf koaliční strany.

V takových kulisách se v pondělí začal odehrávat nejsledovanější proces posledních let, který může znamenat pro Víta Bártu a jeho Věci veřejné konec v politice.

Bártovi hrozí kvůli podezření ze stranické korupce až šest let vězení, jeho spoluobžalovanému Jaroslavu Škárkovi tři roky.

Paralela procesu s ODS

Od roku 1989 je to teprve podruhé, co se soudy zabývají poměry parlamentní strany.

První případ se týkal tajeného financování ODS, kvůli němuž byl v roce 2000 souzen místopředseda strany Libor Novák. Tehdy ale bylo od počátku jasno, že strana podváděla - čarovala se sponzorskými příspěvky -, a hrálo se jen o to, jestli bude někdo (Libor Novák) potrestán.

Nebyl.

V případě obálkové kauzy Víta Bárty a jeho Věcí veřejných je to složitější.

Oč v příběhu jde

  • Poslankyně Kristýna Kočí loni zjara obvinila lídra Věcí veřejných Víta Bártu, že jí předal úplatek výměnou za stranickou loajalitu.
  • Záhy se k obvinění připojil kolega Kočí z VV Jaroslav Škárka.
  • Bárta přiznal, že oběma předal obálku s penězi. Trvá ale na tom, že nešlo o úplatek, ale o půjčku, kterou po něm oba chtěli.
  • Policie loni na podzim uvěřila verzi Kočí a Škárky a Bártu obvinila z korupce.
  • Spolu s ním ale i Škárku, který s oznámením případu otálel a část peněz navíc utratil.
  • V prosinci pak policie seznámila obviněné se spisem a oznámila jim, že chce dostat případ před soud.
  • Žalobce policii vyhověl, nezměnil na tom nic ani fakt, že Kočí propadla na detektoru lži.

Jisté je totiž jen jedno: Kočí a Škárka loni zjara převzali od svého stranického šéfa Víta Bárty obálky, v nichž byly stovky tisíc. Půl milionu pro tehdejší šéfku "véčkařských" poslanců Kočí a 170 tisíc pro poslance Škárku.

Vše ostatní už je jen interpretace tohoto faktu.

Komu soudce uvěří

Bárta tvrdí, že šlo o půjčku, o niž jej straničtí kolegové požádali. Kočí se Škárkou zase trvají na tom, že to byl od něj úplatek za jejich loajalitu.

A bude záležet na soudci Obvodního soudu pro Prahu 5 Janu Šottovi, které verzi uvěří. Kdo pro něj bude věrohodnější: Vít Bárta, nebo Kristýna Kočí?

Důkazů na papíře, o které je možné se bez dalších debat opřít, je totiž ve spise jen minimum.

Chtěla si Kočí peníze nechat?

Deník Insider nicméně před časem upozornil na jeden do té doby neznámý dokument, u nějž lze očekávat u soudu tuhou právní bitvu.

Jde o tři stránky s názvem Smlouva o advokátní úschově, kterou uzavřela poslankyně a hlavní svědkyně proti Bártovi Kristýna Kočí s advokátkou Věrou Chandryckou.

Bylo to poté, co Kočí od Víta Bárty převzala obálku s půlmilionem korun. Jak sama Kočí tvrdí, chtěla se smlouvou pojistit proti tomu, aby ji někdo mohl nařknout, že si peníze chtěla nechat.

Ale to se přesně stalo a vzhledem ke znění smlouvy to dnes naznačuje Bártův advokát.

"Když čteme smlouvu, není v ní půlmilion od Bárty označen jako úplatek. Veden je jako půlmilion určený na to, aby Kočí vylepšovala image VV a Víta Bárty. To se však dá logicky vysvětlit tím, že advokát nesmí vzít do úschovy úplatek, takže Kočí nemohla tuto částku takto pojmenovat," napsal deník Insider.

Pochybnosti ale přináší fakt, že smlouva není uzavřena jen mezi Kočí a advokátkou Chandryckou. Figuruje v ní i poslanecká asistentka Alena Maršálková, "věrný stín" Kristýny Kočí v tomto případu.

Samotný dokument o úschově pak odkazuje na další smlouvu o dílo, kterou obě ženy mezi sebou údajně uzavřely. Oním "dílem" jsou podle smlouvy "odborné znalosti", kterými má Maršálková pomocí Kočí vylepšovat obraz strany. A použít se na to má právě půlmilion od Bárty.

Obhájce: Je to klíčový dokument

Konstrukce Smlouvy o úschově tedy podle Insideru umožňuje i výklad, že si Kočí připravila půdu pro verzi, kdyby nakonec policii žádný úplatek neoznámila: peníze by si mohla legálně ponechat.

Právě na to upozorňuje Bártův advokát Oldřich Chudoba, který na tom u výslechu griloval Kočí i její asistentku. "Je to jeden z klíčových dokumentů, důležitá věc ohledně původu peněz. Spekulativně totiž mohu tvrdit, že postupovaly tak, aby si mohly ten půlmilion ponechat," říká Chudoba.

Nesmysl, oponují Kočí s Maršálkovou. "Sepsaly jsme tuto smlouvu, aby bylo zřejmé od prvního momentu, že těmito penězi nechci a nemohu disponovat. Bylo potřeba do toho zapojit třetího aktéra, který bude hlídat, abych s nimi nemohla disponovat. Byla to pojistka," citoval Kočí Insider.

Tajnosti před bankou

A smlouva mezi ní a Maršálkovou? Žádná prý neexistuje, vše bylo jen naoko.

A jak bezděky přiznala v rozhovoru pro Insider asistentka Maršálková, vše mělo zamaskovat původ peněz před bankou, v níž měla advokátka Chandrycká účet:  "Advokátka do banky musela zadat, čí jsou to peníze, a ty peníze byly Víta Bárty. Kdyby v bance uvedla, že jsou Víta Bárty, mají banky povinnost hlásit to Kalouskovi, a bylo by po všem. Takto to byla na dva tři dny ochrana Kristýny Kočí."

Jasno by do příběhu mohla vnést advokátka Chandrycká, ta se však doposud odvolávala na svou mlčenlivost. Kočí ji totiž  tohoto závazku pro výslech na policii nezprostila. Jak se poslankyně rozhodne u soudu, napoví následující dny. 

 

Právě se děje

před 1 minutou

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 minutou

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď Emerald libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to dnes izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán. Její názor ale nepotvrdily bezpečnostní složky.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

"Írán praktikuje terorismus nejenom jadernými zbraněmi a snahou dostat se k našim hranicím. Páchá ho také poškozováním životního prostředí. Bojujeme proti znečištění a ubližování životnímu prostředí bez ohledu na hranice," řekla ministryně. Neposkytla ale informaci o libyjské firmě, která plavidlo vlastní, ani detaily o íránském podílu na úniku látky. Pohrozila však zahájením soudního řízení. "Budeme se soudit jménem všech izraelských občanů kvůli škodě na zdraví, přírodě, floře i fauně," řekla.

Izraelská televize Channel 13 ale oznámila, že představitelé bezpečnostních složek názor Gamlielové nesdílejí. Televize také vyjádřila podivení nad tím, že se na obsahu sdělení ministryně nepodílela tajná služba Mossad nebo jiné bezpečnostní agentury.

Televize Kan s odvoláním na nejmenovaného bezpečnostního představitele oznámila, že se nezdá, že byl Írán do úniku toxinů přímo zapojen. Slova ministryně plně nepotvrdil ani generální ředitel z jejího úřadu Rani Amir.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 47 minutami

Útočník ve Švédsku pobodal osm lidí, policie případ vyšetřuje jako terorismus

Při útoku nožem ve městě Vetlanda na jihu Švédska bylo zraněno osm lidí, z toho dva vážně. Policie čin vyšetřuje jako terorismus. Pravděpodobného pachatele, kterým je přibližně dvacetiletý muž, strážci zákona postřelili a zatkli. S odvoláním na policii o tom informovaly zahraniční tiskové agentury.

Podle agentury DPA byl údajný útočník zasažen do nohy a nyní je v péči lékařů. Několik oblastí ve středu města vzdáleného asi 270 kilometrů na jihozápad od Stockholmu bylo uzavřeno. Policisté nejprve případ vyšetřovali jako pokus o vraždu, později ho ale přehodnotili na možný terorismus. Policie rovněž uvedla, že má situaci pod kontrolou.

Policisté přijeli na místo činu v centru města s přibližně 13 000 obyvateli kolem 15:00 poté, co lidé hlásili několik zraněných bodnou zbraní, uvedla veřejnoprávní televize SVT. Ministr vnitra Mikael Damberg hovořil o několika těžce zraněných osobách.

Švédský premiér Stefan Löfven odsoudil útok jako "hrůzný čin" a dodal, že na případu pracuje také tajná policie Säpo. "Průběžně vyhodnocují, zda je důvod k posílení bezpečnostních opatření, a jsou připraveni tak v případě potřeby učinit," uvedl v prohlášení citované švédskou tiskovou agenturou TT.

Zdroj: ČTK
Další zprávy