"Potřebuju se dát zdravotně dohromady. Nemám už ten elán, který resort potřebuje. Měl jsem covid, který se vlekl. Poté jsem začal mít problémy se sníženou imunitou, což mi vyvolalo další chorobu," popsal pro Deník N končící ministr školství, že za rozhodnutím opustit funkci byly také zdravotní problémy, které se u něj rozvinuly i v souvislosti s nákazou covidem.
Balaš je tak první vrcholný český politik, který prozradil, že se své funkce vzdává i kvůli postcovidovému syndromu. "S resortem školství se pojilo velké pracovní vytížení, se zdravotními komplikacemi se tak práce neslučovala. Nyní to pro mě bude klidnější," doplnil pro Aktuálně.cz Balaš, který zůstane jen poslancem.
Přestože mělo Česko první tři potvrzené případy covidu-19 už před třemi lety, epidemie pro miliony lidí po světě neskončila. Poté, co prošli nákazou, zápasí s vleklými zdravotními problémy. Podle studie amerických vědců zveřejněné v Nature Reviews Microbiology jde nejméně o 65 milionů lidí. Dlouhotrvající zdravotní komplikace tedy trápí jednoho z deseti nakažených.
Podobné počty hlásí také české nemocnice. "Necelých sedm procent z těch, kteří byli v naší nemocnici hospitalizováni pro těžký covid, šlo do našeho centra postcovidové péče," popsal pneumolog Vladimír Koblížek z Fakultní nemocnice Hradec Králové, který je vědeckým sekretářem České pneumologické a ftizeologické společnosti. Od března 2020 jde o více než 3500 lidí.
Pohledem zkušeností hradeckého centra se takzvaný dlouhý covid týká zhruba každého dvacátého pacienta, který se léčil s koronavirem ambulantně, a každého desátého, který prošel hospitalizací. V Česku dodnes prodělalo covid více než 4,2 milionu lidí, zhruba 160 tisíc z nich se nevyhnulo jeho těžké formě s nutností hospitalizace. Více než 42 tisíc lidí v Česku covidu podlehlo. Optikou zkušeností z hradecké nemocnice by se tak postcovidové příznaky mohly projevovat u více než 200 tisíc pacientů.
Dlouhý covid se často projevuje potížemi s dýcháním, onemocněním srdce, extrémní únavou, zpomaleným myšlením, častá je také ztráta chuti k jídlu či ztráta čichu a nevolnost.
Hradecký pneumolog Koblížek si u pacientů všímá především zhoršení kondice. "Mají sníženou toleranci fyzické zátěže, nevyjdou do kopce, ale s rehabilitací se lepší. Pak je častá únava anebo to, že špatně spí, pomalu myslí a celé to trvá vážně dlouho," popisuje.
Studie uvádí, že jen zlomek lidí se z postcovidu úplně uzdraví. Zhruba 85 procent pacientů, které trápily zdravotní komplikace dva měsíce po nakažení, se jich nezbavilo ani po roce.
Nicméně studie izraelských vědců z neziskového KI Research Institute a tamní zdravotní pojišťovny ze začátku roku tvrdí, že většina příznaků dlouhého covidu u lidí, kteří prodělali mírnou formu nákazy, zmizí právě do jednoho roku. I český pneumolog Koblížek přináší pozitivnější informace. "Po delší než dvouleté periodě máme jen minimum nemocných," dodává.
