Bádat o komunismu? Možná budeme

Martina Macková
7. 11. 2006 17:43
Praha - Česko možná nakonec bude mít svůj Ústav paměti národa. Zákon o instituci, kterou má například Slovensko, poslanci poslali do dalšího čtení.

Zákon nakonec poslanci poslali do výborů poté, co se jej nepodařilo vrátit zpět "k dopracování" ani zamítnout. Přesto mu prodloužili lhůtu o třicet dnů.

Zřídit ústav navrhli pravicoví senátoři. "Nevypořádaná minulost je stínem, kterého se musíme zbavit.Tento stav vyvolává u řady občanů nenaplněné pocity," řekl senátor Jiří Liška (ODS). "Není jednoduché se vyrovnat s minulostí a připravit tento zákon," dodal.

Ústav by měl být veřejnou institucí se sídlem v Praze. Jeho cílem je zkoumání a nestranné hodnocení komunistické moci, zajišťuje speciální zpřístupnění a informační servis.

Měl by být nezávislý na výkonné moci, rozpočet mu schvaluje sněmovna. Pracovat by v něm mělo 250 lidí. Nová instituce má převzít zaměstnance institucí, kteří s materiály nyní pracují. Ti ale nebudou mít pravomoc vyšetřovat.

Od roku 2002 funguje podobný ústav na Slovensku, od roku 1998 v Polsku. Český ústav by mohl začít fungovat od července příštího roku.

Foto: Aktuálně.cz
Jsme vyrovnaní s minulostí a komunismem?
Anketa Aktuálně.cz mezi kandidáty na senátory

Ve sněmovně ale narazila norma na kritiku sociálních demokratů a komunistů. Politici ČSSD míní, že je nadbytečná a přinese problémy, poslanci KSČM zase zákon považují za politickou objednávku.

"Je otázka, zda podobný typ ústavu může dokázat něco takového," řekl Lubomír Zaorálek (ČSSD).

"Nejednalo se pouze o souboj dvou skupin lidí (mezi disidenty a lidmi z ministerstva vnitra), ale o širší selhání společnosti jako celku. Kontroly, represe, limity na cestování, to ovlivňovalo životy lidí. Tím, že se soustřeďujeme jen na jednu část, obraz doby se tím deformuje," míní Zaorálek.

"Nechceme zapomenout na pronásledované a na ty, co je pronásledovali. Tato instituce ale nepřispěje k poznání historie," míní také exministr vnitra Bublan (ČSSD).

Trapnost a nová politická instituce?

Poslankyně Kateřina Konečná (KSČM) měla proti zákonu řadu námitek. "Je to úkol gigantický a nemožný. Vytváření ústavu přeruší například podávání materiálů k bezpečnostním prověrkám, které jsou vázány lhůtami. Sporný je také název ústavu, paměť národa je zužována jen na určitou část historie ," uvedla Konečná.

Její kolega Miroslav Grebeníček (KSČM) dokonce nazval zákon trapným ideologickým záměrem. "Nemá to nic společného s pamětí českého národa. Jde v první řadě o zájem části senátorů zřídit politickou státní instituci. Je to produkt politické účelovosti, která se pokouší politicky usměrnit studování části historie," řekl Miroslav Grebeníček (KSČM).

Miroslav Grebeníček z KSČM na schůzi sněmovny.
Miroslav Grebeníček z KSČM na schůzi sněmovny. | Foto: Ondřej Besperát

Komunistům vadí, že do zkoumání nové instituce nebude zahrnuto válečné období. "I v tomto období došlo k vraždám, porušování lidských práv," připomínali.

Posláním ústavu má podle návrhu být "zkoumání a nestranné hodnocení období komunistické totalitní moci, šíření výsledků této činnosti a zpřístupňování dobových dokumentů s cílem působit k vyrovnání se národa s komunistickým režimem".

Na rozdíl od slovenského ústavu i polského se český ústav skutečně nebude zabývat fašistickou totalitou (tedy roky 1939-1945), ale pouze obdobím totality komunistické. Do své správy by měl získat dokumenty z období od dubna 1945 do února 1990 od ministerstva vnitra, obrany a spravedlnosti a vojenské a civilní tajné služby.

Zákona se zastali zelení. "Pokud si chceme udělat jasno a pořádek v minulosti, je nezbytné mít co nejsnazší přístup k materiálům. Patnáct let akademického bádání nepřinesl výsledky, které si zaslouží společnosti a oběti komunistické zvůle," řekla poslankyně Kateřina Jacques. "Obávají se toho, protože českou společnost tímto neduhem zatížili," řekla k výtkám komunistických poslanců.

Poslanec Jan Klas (ODS) připomněl, jak obtížné je dnes dostat spisy bývalé tajné komunistické policie od ministerstva vnitra. "Rychlost, s jakou jsou například zpřístupňovány svazky Stb, je neuvěřitelně pomalá. Kdyby se postupovalo jako doposud, všechny svazky budou zpřístupněny asi za sto let. Čí je to zájem?" řekl Klas.

"Nebylo toho dost? ptali se tady komunisté. Nebylo a nebude, protože to ani nezačalo. Jde o korektní vyrovnání s minulostí, které nezačalo sedmnáct let po revoluci. Musí k tomu dojít kvůli budoucnosti," řekl poslanec Miroslav Kalousek (KDU-ČSL).

Archiváři proti

Proti zákonu ale bojují kromě levicových politiků také archiváři, kterým se nelíbí, že se zastaví práce na archiváliích z této doby, protože se budou stěhovat na jediné místo.

"Archiválie jsou v České republice ukládány v systému podle provenienčního principu, tedy podle úřadu, u kterého vznikly. Jakýkoli jiný systém přináší zmatky, ztráty (i záměrné) při transferu i při výběru a faktickou nedohledatelnost dokumentů a zejména souvislostí a logických vazeb mezi dokumenty," uvedl předseda České archivní společnosti Daniel Doležal.

Komunista? V ústavu práci nedostane - ČTĚTE ZDE

"Když začala debata o zpřístupňování svazků Státní bezpečnosti, jako první se  ozvali archiváři, že si nenechají rozbít fondy a zničit archivní uspořádání dokumentů. Po ustanovení Ústavu paměti národa a po dvou letech činnosti jsou archiváři našimi nejbližšími spojenci," řekl loni pro BBC Langoš.

Bývalý federální ministr vnitra Langoš vedl slovenský ústav a také aktivně spolupracoval na vzniku českého zákona.

 

Právě se děje

Další zprávy