Nová studie říká, že tam, kde je více výherních automatů, mají lidé i větší dluhy. Souhlasíte s tím?
Takovou souvislost tušíme. My jsme si nechali udělat tu již mediálně známou studii s Psychiatrickým centrem Praha, kde se dopočítávají dopady. Jsou z ní zřejmé ztráty na výdělku v důsledku hraní. Víme, kolik desítek procent lidí kvůli hraní začalo krást a podobně. Samozřejmě, vypočítávání těch dlužnických souvislostí je logické.
Dá se udělat rovnítko mezi počtem dlužníků a herních automatů v daném městě? Nebo je tento problém složitější?
Já si myslím, že když se ty věci zjednoduší, tak se to říct dá. Problém u herního průmyslu ještě je, že z toho regionu odčerpává peníze nejrychlejším způsobem, jakým jde. Když si člověk za stejný obnos koupí nějaký výrobek nebo službu, ty prostředky tam zůstávají. Zatímco když peníze hodí do automatu, tak odtečou za panem Valentou (majitel firmy Synot a senátor Ivo Valenta - pozn. red.), který si koupí nejlépe v zahraničí tryskáče.
Ve zprávě se uvádí i příklady okresů Ostrava - Opava. Opava hazard omezila a počet dlužníků je tu nižší. Zatímco v Ostravě je více automatů i neplatičů. Ukazuje to, že regulace hazardu může vést ke snížení počtu dlužníků?
Přiměřená regulace hazardu skutečně na životní úroveň vliv má. Tento příklad je toho důkazem. Nicméně je potřeba, aby ta regulace, a o to se snažíme v novém zákoně, byla rovnoměrná. Jestli se to neřeší na úrovni většího regionu, tak stejně někteří hráči budou jezdit z Opavy do Ostravy. Nejsměšnější to je v Praze, kde městské části vyhlašují nulovou toleranci, ale přes ulici jiná městská část má pět heren vedle sebe.
Máte naopak informace o tom, že tam, kde k regulaci došlo, mají problémy? Třeba že jim chybí peníze, které dříve z hazardu tekly do městské kasy.
Samozřejmě ty peníze velice často chybí. Na druhou stranu je potřeba říct, že třeba krajské město přijde o sto milionů na příjmové stránce, ale na výdajové stránce mohou ušetřit třikrát tolik za to, co hazard způsobí. V určitých regionech došlo k nárůstu nelegálního hazardu, ale to je na veřejné správě, aby s tím uměla zatočit.
