Babišovo ministerstvo tajně vyzvídalo v Bruselu údaje o Čapím hnízdu, tvrdí úředníci

Domácí Domácí
13. 3. 2016 15:45
Dva úředníci ministerstva financí si podle magazínu Reportér stěžují na nezákonnosti, které se v jejich resortu podle nich dějí kvůli kauze farmy Čapí hnízdo. Stížnost podali vedoucí oddělení Ladislav Janák a ředitelka odboru ministerstva financí Martina Uhrinová. Oba jsou zodpovědní za analýzu a hlášení nesrovnalostí při čerpání dotací z Evropské unie. V oficiálních záznamech upozorňují, že na příkaz Babišova náměstka Tomáše Vyhnánka resort letos v lednu tajně vyzvídal informace z bruselského Úřadu pro potírání podvodů OLAF, který dotační kauzy kolem Agrofertu nyní prověřuje.
Čapí hnízdo.
Čapí hnízdo. | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Dva vedoucí úředníci ministerstva financí si stěžují na nezákonnosti, které se v resortu podle nich dějí kvůli dotační kauze farmy Čapí hnízdo. Ta patří jejich nejvyššímu nadřízenému ministru financí Andreji Babišovi. O kauze informuje nové vydání magazínu Reportér.

V oficiálních záznamech, které má Reportér k dispozici, úředníci upozorňují, že na příkaz Babišova náměstka Tomáše Vyhnánka resort letos v lednu tajně vyzvídal informace z bruselského Úřadu pro potírání podvodů OLAF, který dotační kauzy kolem Agrofertu nyní prověřuje. Na pokyn náměstka Vyhnánka se podle nich také nezákonně zjišťovaly i údaje z interních systémů ministerstva, což bylo proti standardním předpisům.

Stížnosti podali vedoucí oddělení Ladislav Janák a ředitelka odboru ministerstva financí Martina Uhrinová. Oba jsou zodpovědní za analýzu a hlášení nesrovnalostí při čerpání dotací z Evropské unie.

Další stížnost míří na "lustrování" mailů

Úředníci zjistili, že Vyhnánek pověřil zjišťováním údajů jejich referentku Barboru Boschat, aniž by to její bezprostřední nadřízení věděli.

"Pokud by informace (z Bruselu) obdržela, byla by schopná varovat kontrolovanou stranu, tj. společnost Agrofert, o plánované kontrole, včetně jejího zaměření a konkrétních osob, které ji budou za úřad OLAF provádět. Ing. Boschat by se také mohla stát členkou této kontrolní mise, o což úřad OLAF obvykle naše oddělení žádá, a kontrolu na místě ovlivnit, či kontrolované straně nebo dalším subjektům a osobám poskytovat z tohoto úkonu informace,“ stojí v jednom z úředních záznamů.

Janák a Uhrinová se snažili případ vyřešit zákonnými cestami uvnitř resortu, ale protože narazili na nezájem, obrátili se v únoru na prošetřovatele Úřadu vlády Jana Kněžínka, který se má podle nového zákona o státní službě zabývat podezřením o selhání členů vlády, nebo dalších vysoce postavených činitelů. Kněžínek nechtěl případ jakkoli komentovat.

Z dokumentů, které Kněžínkovi předali úředníci, navíc vyplývá podezření, že si ministr Andrej Babiš nechává tajně lustrovat maily některých svých zaměstnanců. Tiskový odbor v reakci na to uvedl, že "ministr takový přístup k mailům nemá". A dodal, že nemá k dispozici oficiální stížnost úředníků, proto se k ní zatím nebude vyjadřovat. Jmenovaní úředníci i ostatní aktéři odmítli záležitost komentovat.

Babiš: Nikdy jsem Čapí hnízdo nevlastnil

Samotný Babiš v nedělním diskusním pořadu Partie na TV Prima veškerá obvinění kolem Čapího hnízda odmítl a označil kauzu za uměle vytvořenou.

"Já jako Andrej Babiš jsem nikdy nevlastnil a neměl podíl ve farmě Čapí hnízdo. V den podání žádosti v roce 2008 žádná z firem Agrofertu nevlastnila farmu," řekl vicepremiér na Primě. Dodal, že Agrofert se stal strategickým partnerem farmy před přidělením dotace v roce 2008, podepsal s farmou smlouvu o budoucí spolupráci, pronajal pozemky na třicet let a poskytl ručení na úvěr ve výši 350 milionů na financování projektu.

Společnost Farma Čapí hnízdo patřila podle médií do roku 2007 nebo 2008 do koncernu Agrofert, který Babiš vlastní. Poté byly akcie převedeny na anonymní formu akcií, aby farma jako malá firma dosáhla na evropskou dotaci kolem 50 milionů korun. Tu by firma z koncernu Agrofert podle všeho dostat nemohla. Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se společnost vrátila zpět mezi firmy Babišova koncernu.

Farma Čapí hnízdo dostala na základě chyby při čerpání z roku 2009 pokutu 3,6 milionu korun, která se při započtení penále vyšplhala k šesti milionům. V roce 2012 byla velká část pokuty prominuta a firma z ní zaplatila pouze 37 000 korun plus odpovídající penále. Projekt nyní vyšetřují i orgány Evropské unie.

Část opozice kauzu vnímá jako dotační podvod a chce kvůli ní svolat mimořádnou schůzi Sněmovny.

Foto: Petr Vyoral
 

Právě se děje

Další zprávy