Praha - Ústavní soud ve středu zamítl ústavní stížnost skupiny 21 senátorů na část zákona o hazardních hrách, který je účinný od letošního ledna. Zmiňovaný zákon z dílny ministerstva financí kritizovala řada odborníků. Vadil jim především paragraf, který umožňuje od začátku roku úředníkům blokovat přístup na nelegální sázkové a hazardní stránky.
Právně na to si senátoři stěžovali, protože zmiňovanou pasáž považovali za cenzorní zásah do internetu. Internetovým firmám na čele se Seznamem vedle možné cenzury vadily i vysoké náklady, které podle nich blokace vybraných webů přinese.
I přes kritické výtky ovšem ústavní soudci rozhodli, že "cenzorní paragraf" hazardního zákona je právně v pořádku a ústavní stížnost tak zamítli.
"Přezkoumávaná ustanovení zákona nemají nic společného s cenzurou. Jde o naprosto legitimní, ve světě běžnou, úpravu," uvedl ústavní soudce Jaromír Jirsa, který o usnesení Ústavního soudu informoval veřejnost. Podle Jirsy mají navíc firmy, jejichž stránky mají být blokovány, dostatek prostředků, aby se proti takovému rozhodnutí mohly bránit.
Náměstek ministra financí Ondřej Závodský, který má problematiku hazardu na starosti, rozhodnutí Ústavního soudu přivítal. "Ustanovení o blokaci ilegálních sázkových webů je podle mě přiměřené, nesmí se však zneužívat. Musíme se teď zaměřit na to, aby novelu nikdo nezneužil," varuje zastánce novely Závodský.
Ještě před jednáním soudu zahájilo ministerstvo financí první správní řízení s firmou Lottoland. Ta se tak může stát první společností na prvním státním "blacklistu".
Třeba právník Zdeněk Kučera, který se zúčastnil středeční veřejné debaty o verdiktu Ústavního soudu, se ovšem zakládání podobných seznamů zakázaných firem bojí. "Možnost rozhodovat o blokaci stránek ve správním řízení ministerstva podle mě otevírá Pandořinu skříňku. Nyní se bavíme o blokaci ilegálních sázkových webů. Ve světě jsou ovšem tendence podobné regulace rozšířit i na jiné subjekty, třeba kvůli autorským právům," míní Kučera, podle něhož tak Ústavní soud ukázal českým státním úřadům, jak se pouštět do vytváření dalších podobných "blacklistů".
Podle mnohých odborníků navíc žádná z metod blokace ilegálních webů není stoprocentně spolehlivá. V první polovině ledna vydal úřad Andreje Babiše (ANO) metodické pokyny, které povolují využít i levnější variantu blokace zakázaných stránek. Podle ministerstva tak internetovým poskytovatelům nevzniknou vysoké náklady a nezdraží ani připojení k internetu, jak mnohé webové firmy varovaly.
Kritici ovšem upozorňují, že měkčí varianta blokace lze snáze obejít a je tedy bezzubá. Úřad Andreje Babiše (ANO) upozorňuje, že podobná právní úprava o blokování webů funguje v 18 z 27 zemí Evropské unie.
Zástupci iniciativy "Přichází cenzor", mezi něž se řadil třeba vyhledávač Seznam.cz, Český telekomunikační úřad (ČTÚ) nebo také Svaz průmyslu a dopravy, upozornili na to, že s kritizovanou pasáží zákona přišlo sdružení českých sázkových kanceláří APKURS. Za tím stojí loterijní firmy Fortuna, Chance a Tipsport.
"Návrh zákona, který jsme předložili, je zpracován na základě jejich doporučení. Nejde ale o nic nestandardního," přiznává Babiš.
Jeho náměstek Závodský se nyní ostře vymezil proti měsíce probíhající kritice zákona ze strany internetových firem. Ministerstvo financí prý vypořádalo všechny oficiální připomínky internetových provozovatelů. "Není to tak, že bychom se nesnažili o co největší diskuzi," hájí svůj úřad Závodský. "Přitom jsme museli poslouchat ty nejsprostější nadávky typu, že chceme z Česka udělat Severní Koreu. Internetové profesní organizace zkrátka se svými připomínkami zaspaly a zapomněly přijít s kulturně vyspělou argumentací," uzavírá Babišův náměstek.
