


Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš v rozhovoru tepe Andreje Babiše, podle něj je cílem předsedy hnutí ANO upevnění a rozšíření pozic pro jeho holding. Vrací se také k volbám a kondici opozice. A v neposlední řadě popisuje, v čem se plete Mikuláš Minář ze spolku Milion chvilek pro demokracii.

Pokud bych to bral čistě na základě dat a jejich dynamiky, a my jsme strana založená na datech, tak si myslím, že je důležité sledovat nejen podporu hnutí ANO, ale také jeho koaličních partnerů. A tam je zjevná obava, že ti skončí stejně jako sociální demokracie a komunisté.
Taky se ukazuje, že právě část voličů komunistů, respektive hnutí Stačilo!, které propadlo ve volbách, vyjadřuje spokojenost s vítězstvím hnutí ANO ve volbách a se vznikem vlády Andreje Babiše. Protože prostě vyměnili Fialu. Tady vidím jednotky procent, které Babiš načerpal.
Zároveň se ukazuje, že si počíná chytře ve vztahu k Motoristům a SPD. Ani jeden jeho koaliční partner rozhodně neroste. A pokud jde o opozici, tak zatímco my a STAN jsme na svých, úbytku voličů čelí ODS. A není to ani tak tím, že by přecházeli k hnutí ANO, jako spíš k hnutí Naše Česko jihočeského hejtmana Martina Kuby.
Jeho nástup je svým způsobem paradoxní, oslovuje zklamané voliče ODS kampaní, která se dost podobá kampani hnutí ANO v letech 2013 a 2017. A zajímavé na tom také je, že operuje s Martinem Netolickým a Michalem Šmardou, což jsou bývalí sociální demokraté. Kuba je vlastně takový malý Babiš, jehož cílem je sestavit jistý typ catch-all koalice na úrovni opoziční smlouvy.
Naše podpora je stabilní. V jednom šetření jsme spadli na nějakých 7,5 procenta, obecně jsme ale na číslech, která jsme měli ve volbách – tedy někde mezi osmi a devíti procenty.
Nepochybuju o tom, že pokud jde o věcná témata, která považujeme za důležitá pro naše voliče, tím myslím ekonomiku, bydlení, rodinnou politiku a naše klasická protikorupční témata, tak o kompetenci našich poslanců a poslankyň nepochybuju.
Nejspíš stále ještě hledáme správný jazyk, skrze který dokážeme lidem srozumitelně vysvětlit dost složité a komplexní problémy a jejich řešení. Uvidíme, kam se v tom dokážeme posunout. V každém případě se teď soustředíme na podzimní komunální volby. A obecně chceme nabízet alternativní program jak ve vztahu k hnutí ANO, tak k ODS.
Ideální by bylo Petra Macinku a jeho výpady na prezidenta ignorovat. Což jde i za vámi novináři. Je to z jejich strany promyšlená strategie. Filip Turek už je historie a toto je ze strany Motoristů už v podstatě jediný způsob, jak se udržet ve hře. Já – pokud bych na něj nebyl dotazován – bych se k tomu nevyjadřoval.
Evidentně to ale dělají přesně tak jako Trump a jeho hnutí MAGA – cílem je zahlcovat a obsazovat veřejný prostor šokujícími výroky, znechutit protistranu, otrávit voliče konkurence a zároveň se ve vztahu ke svému elektorátu viditelně profilovat. Přesto je ale trajektorie podpory Motoristů sestupná.
Ministr Macinka se zkrátka „nalepil“ na nejviditelnější postavu české politiky, tj. na prezidenta, a kdykoli je to možné, tak se do něj třeba i sebestupidnějším způsobem naveze. Což vyvrcholilo teď okolo summitu NATO v Ankaře, kde to ovšem Macinka projel na plné čáře a premiér Babiš se s tím svezl.
A i kdybychom si mysleli, že to Macinka dělá chytře, což není jisté, tak klíčová otázka je, do jaké míry to poškozuje naši zahraniční politiku a jeho věcnou práci jako ministra zahraničí.
Na stejném principu to funguje ve chvíli, když se třeba vědomě jede nechat vypískat na festival do Strážnice. Mediální pozornost zdarma. To, že se k lidem chová jak Pandrhola z pohádky, mu evidentně nevadí.
Absolutně jsem přesvědčený, že hlavním cílem Andreje Babiše v tomto volebním období – a možná v dalším – je ovládnutí státu v tom smyslu, aby to vyhovovalo jeho byznysovým zájmům. Jde mu o upevnění a rozšíření pozic pro jeho holding. A součástí této strategie je dosažení dohody o sférách vlivu s ostatními oligarchy.
Z tohoto pohledu je vlastně jedno, zda bude Agrofert pobírat nějaké dotace. Je to politika inspirovaná Orbánem, který v Maďarsku vydržel u moci celkem dlouho. Andrej Babiš sice není Viktor Orbán co do politické váhy, ale metody používá stejné. Proto tohle téma rozhodně nemůžeme nečinně nechat ležet.
Situace našeho státu je podobná jako v letech 2017 až 2021. A za tohle období jsme získali judikáty, které vlastně podporovaly rozhodnutí našich soudů týkající se střetu zájmů premiéra. A to se teď opakuje.
Andrej Babiš sice prezidentovi slíbil, že svůj střet zájmů vyřeší, načež natočil srdceryvné video, jak se navždy vzdává Agrofertu, pokud se ale podíváme do evidence na ministerstvu spravedlnosti, do registru fondů, tak se tam píše, že jde pouze o dobu, kdy je ve výkonu pozice člena vlády.
Jednoduše řečeno: Andrej Babiš si uklidil Agrofert přesně tak jako v roce 2018. Ostatně před měsícem si nechal vyplatit dividendy, což je zisk Agrofertu z období, kdy s ním údajně už neměl nic společného. Evidentně mu jde tedy celou dobu o ekonomickou prosperitu Agrofertu a teď – v novém uspořádání – je to téměř jako přes kopírák z časů jeho minulé vlády.
Co se stane, pokud nám kvůli jeho střetu zájmů přestane Evropská unie vyplácet dotace? Bude se to platit z národních rozpočtů, načež ČR bude Evropskou unii žádat o zpětné proplacení. A ta nám nejspíš vzkáže, že nic neproplatí.
Za první období Babišovy vlády se takto Agrofert obohatil o více jak 7 miliard, které má Babiš vracet. Bavíme se o nějakých sedmi miliardách z dotací, k nim je ale potřeba připočíst veřejné zakázky. Celkem tak může jít až o dvacet miliard, o které bude náš stát chudší. To znamená, že to zaplatí naši občané.
Tím to ale nekončí. Andrej Babiš dosazuje sobě loajální lidi na všechny úřady a ministerstva, které považuje z hlediska svých zájmů za klíčové. Platí to o ministru zemědělství, ale zdaleka nejen o něm. A přestože se tomu intenzivně věnujeme, mám trochu obavu, že začíná být Česká republika na Andreje Babiše v této věci krátká.
Pokud Babiš začal z klíčových úřadů vyhazovat lidi, kteří mu nejdou na ruku, bude velmi složité se domáhat spravedlnosti. Prostě proto, že klíčové pozice státu budou obsazené lidmi, kteří jsou fakticky součástí jeho holdingu.
Jsou to lidé, kteří jsou Babišovi zavázáni a podle toho se budou taky chovat. Loajalita pro jeho záměry je víc než odbornost a Babiš to ví. Na mnoha příkladech lze už teď doložit, že na rozličná místa nastupují lidé, jejichž kompetence jsou sporné nebo žádné.
Evropská komise proplatila dotace zažádané ještě za minulé vlády, kdy premiér Babiš nebyl ve střetu zájmů. To není žádné překvapení. Vláda by teď hlavně měla vyčkat na finální rozhodnutí Evropské komise ohledně střetu zájmů Andreje Babiše a toho, zdali Agrofert má nárok na dotace. Dle našich analýz a názorů expertů nikoliv.
V první Babišové vládě Agrofert získal prokazatelně nezákonně 7,5 miliardy na nezákonných dotacích a nyní se scénář opakuje. Evropský žalobce nyní podrobně řeší nevymáhání nezákonných dotací na základě našeho trestního oznámení čítajícího 100 příloh.
Minulý pátek jsme zveřejnili důležitou odpověď Evropské komise, ze které je zřejmé, že ministryně financí Alena Schillerová lhala, když tvrdila, že dle komise střet zájmů je vyřešen.
Veškerá podezřelá odhalení a podklady posíláme plynule evropskému žalobci – jde prostě o strašně moc peněz, které jsou nutné úplně někde jinde, například na podporu mladých rodin.
Já nevím, kolik obyčejných lidí řeší problematiku kratomu, který máme díky nám v minulé vládě dobře zregulovaný, jenom ten zákon policie nevymáhá. Chyba je tedy na straně policejních složek státu, ne vlády.
Pokud se ale podívám na předvolební sliby Andreje Babiše, zmínit lze třeba levnější hypotéky, tak ty jsou nyní na dvouletém maximu. A budou růst. Totéž lze říct o valorizaci důchodů nebo o zadlužování státu.
Já jsem rád, že naši kandidátku v hlavním městě povede poměrně nová, leč z pohledu politiky i byznysu zkušená Tereza Nislerová. Ve vedení Prahy jsme už druhé volební období za sebou a teprve se uvidí, kdo bude lídrem hnutí ANO. Ten souboj je otevřený.
Pokud jde o další velká města, tak předpokládám, že jsou také liberálnějšího rázu, a tudíž věřím v úspěch.
Tak v Praze to bylo ve hře už po minulých volbách a my jsme tomu zabránili. Koalice se tehdy vyjednávala skoro půl roku a byl to právě Zdeněk Hřib, který ODS a ANO zabránil spolu s finálním vzdorem Hany Marvanové ze Spolu, která odmítla pro tuto koalici zvednout ruku.
Podobně tomu bylo ve středních Čechách po krajských volbách, kde chtěl být pro změnu pan poslanec Skopeček z ODS hejtmanem a klidně by to s ANO, pohrobky problematické hejtmanky Jermanové, upekl.
A pokud jde o Prahu, snad ještě dvě poznámky: Pan Portlík rozhodně směrem k ANO vysílá signály a často s nimi spolupracuje už teď v jakési formě opoziční smlouvy. Proto ODS neplní nebo brzdí řadu věcí z koaličního programového prohlášení. Je to fakt paradoxní situace. Pokud se lídr ODS Tomáš Portlík tváří, že chce Prahu rozhýbat, tak je dobré mu připomenout, že má ODS svého primátora.
A pak je tu hnutí ANO. A my zatím stále nevíme, kdo nahradí Ondřeje Prokopa na pozici lídra. Takže vlastně nevím, s kým by teď ODS mohla povolební alianci vyjednávat. Z minula ale víme, že se o to budou někteří zástupci obou stran snažit. To je zřejmé.
Kdybych se měl vrátit ke komunálním volbám, Piráti budou v některých městech – typicky v Brně – kandidovat v širších koalicích. A já bych si přál, aby ty koalice byly třeba i širší. Obecně ale platí, že naše podpora je okolo osmi nebo devíti procent. V komunále míříme na víc.
S koalicemi je to složité a věřte, že vím, o čem mluvím. A byť mi třeba koalice Spolu dávala smysl a jsem překvapen, že ji ODS rozbila, nesouhlasím s Mikulášem Minářem, který tlačil strany do předvolebních koalic.
Zpětně se třeba ukázalo, že projekt Spolu s výraznou dominancí ODS a ne úplně týmovým hráčem Stanjurou na financích, poškodil TOP 09 a lidovce. De facto se jim stalo to samé, co sociálním demokratům v koalici s Andrejem Babišem. ODS je nenechala dělat jejich politiku, jejich voliče ale nezískala.
Síla opozičních stran je naopak v jejich pestrosti a různorodosti. A především v jejich schopnosti aktivizovat své voliče. Je to o kvalitní programové nabídce a schopnosti oslovovat a mobilizovat svůj demokratický elektorát. To se ale některým stranám, které jsou teď v opozici, ve volbách v roce 2025 moc nepodařilo. A konec kampaně byl o přetahování voličů v demokratické části spektra na úkor potenciálních budoucích partnerů.
Pirátům se nicméně podařilo oslovit prvovoliče, nevoliče z minulých voleb a z části i voliče ANO. A právě na našem výsledku lze ukázat směr, kterým by se opozice měla ubírat. Zároveň je jasné, že pokud je některá strana výrazně pod pěti procenty, tak má smysl uvažovat o nějaké koalici.
Osobně si myslím, že Babiš příští volby nevyhraje. A naším cílem je podílet se na příští vládě. Směřujeme k tomu svou současnou politiku. Cílem je se připravit na vládnutí.
S hnutím ANO určitě ne. A kdybychom neměli v minulém volebním období ve vládě jen čtyři poslance, dopadlo by to zcela jistě úplně jinak.
Tak Pavel Blažek tam už není. Zbyněk Stanjura taky skončil. Martin Kuba si založil svůj projekt. A my jsme zkušenější. Máme kompetentní poslanecký klub, naši lidé mají zkušenosti s vedením krajů, náš předseda byl osm let ve vedení Prahy.
Když to srovnám se svým nástupem na předsedu strany před patnácti lety a s mým prvním velkým úspěchem v roce 2017, kdy se mi podařilo s Piráty poprvé dobýt sněmovnu, tak je evidentní, že jsme zkušenější a vybavenější pro exekutivu.



Čtyřicet dní utajovaných operací, zničené sklady i potopené tankery. Ukrajinská tajná služba SBU prováděla posledních 40 dní masivní úder na zázemí Ruska. Místo kolapsu fronty zasáhla obyčejné lidi: Na pumpách došel benzin, v obchodech chybí zboží a 57 procent Rusů přiznává panický strach z dronů. Ukrajinská kampaň cílí na ruské hospodářství těsně před zářijovými volbami.



Dominantní pozice hnutí ANO v české politice má podle expertů i objektivní příčiny nezávislé na tom, v jaké kondici se právě nacházejí opoziční formace – jde o důsledek dlouhodobé struktury české politiky. Přesto podle nich existují způsoby, které by mohly hnutí Andreje Babiše oslabit.



V moldavských městech stojí tisíce panelových domů, které dávno překročily plánovanou životnost a dál zatěžují obyvatele i energetiku země. Jedna opravená devítipatrovka v metropoli Kišiněvě ale ukazuje, jak může změna topení, financování i správy domu otevřít cestu k rozsáhlejší modernizaci.



Ukrajina a Rusko v noci na pátek pokračovaly ve vzájemných útocích. V ruském Jekatěrinburgu zachvátil po ukrajinském útoku požár logistické centrum ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost o tom informovala Telegramu. Naopak ruské dronové útoky podle ukrajinských úřadů způsobily požár zemědělských skladů v obci Balaklija v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny, napsal Reuters.



Za provokaci namířenou proti Rusku označilo v pátek ruské velvyslanectví v Německu úterní nález dronu s výbušninou na východoněmeckém letišti Lipsko/Halle. Informuje o tom agentura DPA. Berlín oficiálně Moskvu v souvislosti s tímto případem z ničeho neobvinil.